Článek Susanne Grimmové a Bodo Rödela z německého Bundesinstitutu für Berufsbildung (BIBB) nastiňuje příležitosti a výzvy spojené s tématem otevřených vzdělávacích zdrojů a objasňuje je na dvou praktických příkladech z odborného vzdělávání.
Téma otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources – OER) je v kontextu UNESCO a Evropské komise již více let na pořadu jednání. V září 2017 se ve slovinské Lublani konal k problematice OER druhý světový kongres UNESCO. Diskuse o otevřených výukových materiálech se začala zřetelně rozvíjet také v Německu.
Co jsou otevřené vzdělávací zdroje?
OER jsou vzdělávací materiály jakéhokoli druhu a v jakémkoli médiu, které jsou zveřejňovány pod otevřenou licencí. Ta umožňuje jak bezplatný přístup, tak bezplatné užívání, úpravu a další rozšiřování ostatními bez nebo jen s nepatrnými omezeními. Autoři sami určují, která užívací práva poskytnou a která práva si vyhradí. Otevřené vzdělávací zdroje mohou obsahovat jednotlivé materiály, ale také kompletní kurzy nebo knihy. Učební plány, výukové materiály, učebnice, streamovaná videa, multimediální aplikace, podcasty – všechny tyto zdroje jsou OER, pokud se zveřejňují pod otevřenou licencí.[1]
OER v kontextu digitalizace
Digitalizace provází nejen profesní svět, digitální média nahrazují analogová také v oblasti vzdělávání. Pro odborné vzdělávání se s otevřenými výukovými materiály otevírají nové možnosti individualizace v učebním procesu nebo při zpracovávání učebních materiálů pro učně. Žáci tak například mohou pracovat doma na úkolech s pomocí tutoriálů. Otevřené výukové materiály mohou být vytvářeny a dále vyvíjeny také prostřednictvím spolupráce mimo učitelský sbor. To předpokládá ochotu sdílet vlastní materiály s ostatními a nechat je podrobit kritické reflexi od dalších kolegů. V souvislosti se zvyšující se rozdílností předpokladů k učení nabízejí OER možnost přizpůsobení individuálním potřebám studentů.
Digitalizace přináší také nové výzvy – je například nezbytné, aby učitelé uměli zacházet s digitálními výukovými médii. Texty vytvořené nebo dále vyvíjené více lidmi stanovují nové požadavky na autorská a užívací práva. Otevřené vzdělávací zdroje zde nabízejí právně zajištěnou alternativu, neboť jsou chráněny prostřednictvím tzv. volných licencí, zpravidla na základě licencí Creative-Commons.
Tyto licence stanovují, zda a v jaké formě mohou být materiály přepracovány, kopírovány a šířeny, a vytvářejí tím jasný právní rámec pro autory a uživatele. Díky tomu lze dokumenty navzájem mísit nebo spojovat s dalšími materiály a vytvářet tak něco nového. Uživatelé je mohou používat v různých kontextech a také uchovávat a rozšiřovat podle potřeby.
OER v praxi odborného vzdělávání
Podle autorů článku se otevřené výukové materiály v německém odborném vzdělávání využívají spíše výjimečně. Relativně velká nabídka OER je přitom v mediálních profesích.
Mediencommunity 2.0
Mediální a polygrafické obory mají k dispozici oborovou výukovou platformu Mediencommunity 2.0, v níž se učni s podporou moderátorů společně připravují na zkoušky. V současnosti obsahuje okolo 700 webů, které byly vytvořeny ve spolupráci se samotnými učni. Jako doplněk moderní přípravy na zkoušky a podpora sebevzdělávání jsou zde k dispozici také tutoriály a slovník odborných pojmů, vytvářené pod volnou licencí k nekomerčnímu využití.
Výuková platforma CODE
CODE je veřejná a bezplatná výuková platforma vytvořená střední školou Arnolda Bodea (Arnold-Bode-Schule) v německém Kasselu, určená k vytváření statických a dynamických webových stránek, databankových aplikací a animací na webu. Na základě mnoha příkladů, interaktivních editorů, videotutoriálů, informativních přehledů, výukových situací a rozsáhlé nabídky učebních textů nabízí CODE rámec pro koncepci, vytváření a realizaci vlastních projektů. Všechny obsahy vznikly ve spolupráci se žáky a jsou sdíleny jako otevřené výukové zdroje pod různými licenčními modely.
Další příklady OER lze v Německu najít například v oblasti zdravotnických oborů nebo zemědělství a lesnictví. Aby se využívání otevřených vzdělávacích zdrojů dále rozšířilo, dalo Spolkové ministerstvo školství a výzkumu (BMBF) v roce 2016 podnět k vytvoření centrálního informačního portálu OERinfo. Hlavním cílem OERinfo, provozovaného Německým institutem pro mezinárodní pedagogický výzkum (DIPF), je široké zviditelnění tématu pro nové cílové skupiny.
Přehled OER aktivit po celém světě poskytuje OER World Map na adrese www.oerworldmap.org.