Německý systém duálního vzdělávání je považován za úspěšný model. Nová Zpráva o odborném vzdělávání (Berufsbildungsbericht), nedávno předložená spolkové vládě, přitom ukazuje, že se do profesní přípravy učňů zapojuje stále méně firem a značné části mladých lidí se nedaří najít žádné učební místo.
Klíčovým problémem duálního vzdělávání v Německu je nevyrovnanost nabídky a poptávky: jak najdou uchazeči vhodné podniky a jak podniky získají vhodné učně? K 30. září 2016 zůstalo 43 500 učebních míst neobsazených, což je o 4,5 procenta více než v předchozím roce. Další učni se sice obvykle hlásí i v dalších měsících, autoři zprávy ovšem konstatují, že firmám dělá stále větší potíže nabízená učební místa obsadit. Počet uchazečů, kterým se nepodařilo sehnat žádné učební místo, je na druhé straně také vysoký: z 80 tisíc mladých lidí, které v roce 2016 podniky odmítly, se 60 tisíc rozhodlo pro jinou alternativu a šlo například dále do školy. Okolo 20 tisíc uchazečů ovšem zůstalo bez jakékoli vyhlídky na další vzdělávání.
Příprava na odborné vzdělávání
Mnoho mladých lidí stráví před nástupem do učení jeden rok v takzvané „přechodné oblasti“. Tyto programy existují proto, aby se uchazeči připravili na požadavky trhu učebních míst, když se jim ve škole nedařilo v předmětech, které jsou pro jimi poptávané místo důležité. Ve skutečnosti jsou ovšem zmíněné programy také formou „odkladiště“ pro ty, kteří zůstali bez učebního místa. Počet uchazečů, kteří se do této formy vzdělávání hlásí, oproti předchozímu roku silně vzrostl: o 12,2 procenta. V roce 2016 nastoupilo ke vzdělávání v „přechodné oblasti“ téměř 300 tisíc mladých lidí.
Jedním z nich je i Eric Schübel, který se v Berlíně účastní projektu nazvaného Připravený na odborné vzdělávání, na jehož financování se podílí spolková země Berlín a Fond sociálního zabezpečení stavebních firem v Berlíně. 26letý Eric je ve třídě jedním z nejstarších. Někteří jeho spolužáci jsou i o deset let mladší. Ztratil totiž mnoho času – kvůli drogám a alkoholu. V těžkém období žil i na ulici, tři roky už je ale „čistý“. Spolu se svými 23 spolužáky má v rámci projektu poznat různé profese a posléze absolvovat praxi v podniku. Pokud tam udělá dobrý dojem, přijmou ho do učení. Přípravný program je podle Erica určený „pro všechny, kteří jinak nedostanou nic“.
Ute Stenzl, Ericova vyučující, předvídá, že přechod do odborného vzdělávání zvládne přibližně 50 až 70 procent účastníků přípravného programu. O několik týdnů později se ukáže, že její prognóza nebyla daleko od skutečnosti: zhruba polovina účastníků programu Připravený na odborné vzdělávání jej přerušila. Eric Schübel ale vytrval a přihlásil se na praxi v pokrývačské firmě. A rok 2017 pro něj začal pozitivně: na konci ledna ve firmě podepsal učební smlouvu.
V roce 2016 nastoupilo do učení méně žáků než kdykoli předtím
Když firmám chybějí učni, mají později také problémy se získáním kvalifikovaných pracovníků. Kromě toho jsou stále méně motivovány k tomu, aby samy přispěly do systému profesního vzdělávání. Alespoň jednoho učně dnes vzdělává každý pátý podnik, zatímco ještě v roce 2007 to byla téměř každá čtvrtá firma. Tendence je navíc dále klesající.
Na druhé straně, v Německu je okolo 1,95 milionu lidí ve věku 20 až 34 let, kteří žádné odborné vzdělání nezískali. To znamená, že 13,4 procenta populace v této věkové skupině nemá žádnou skutečnou profesní perspektivu. Tato hodnota ve srovnání s předchozím rokem dokonce mírně stoupla.
Hledání příčin výše uvedených problémů je zjevně obtížné. Počet nově uzavřených učebních smluv zůstal loni prakticky stejný jako v roce 2015 (zhruba 500 tisíc), ve výsledku jde ovšem o nejnižší hodnotu v historii. Příčinou je podle odhadů statistiků trend, kdy mladí lidé preferují studium, a také demografická změna, kvůli níž je v zemi stále méně mladých lidí, kteří by pro profesní vzdělávání přicházeli v úvahu.
Zpráva o odborném vzdělávání ovšem poukazuje na to, že čistě aritmeticky připadalo v roce 2016 na 100 uchazečů 104,2 učebních míst. Z této skutečnosti vychází i interpretace spolkové vlády: šance uchazečů jsou podle ní „tak dobré jako ještě nikdy předtím“, což je statisticky vzato v pořádku. Nabídky učebních míst ovšem často nejsou ve správné oblasti, ve správné profesi nebo od zaměstnavatele, s nímž by uchazeči dobře vycházeli. Problémy se sladěním nabídky a poptávky tedy nemizí.
Na příčiny těchto potíží se Spolkový ústav odborného vzdělávání (Bundesinstitut für Berufsbildung – BIBB), jenž za zprávu zodpovídá, dotazoval také u vedení firem. Část z nich uvedla, že uchazeči nevyhovují jejich požadavkům. Tomu odpovídá také skutečnost, že přímý přechod do odborného vzdělávání se podařil méně než polovině uchazečů s dokončenou základní školou (Hauptschule).
Se slabými znalostmi ze základní školy se odborné vzdělávání zvládá hůře
Hned po základní škole našel učební místo i Eric Müller, který se druhým rokem učí elektrotechnikem. 18letý učeň je ve firmě jedním z prvních, kteří se účastní „asistovaného odborného vzdělávání“. Ericův mistr Uwe Schadwinkel říká, že v praktických činnostech se jeho svěřenci od prvního dne dařilo dobře. Zároveň však dodává, že od učně očekává „minimálně tzv. Mittlere Reife (10 ročníků školní docházky – pozn. překl.) a dvojku z matematiky a fyziky“. Eric přitom absolvoval pouze devítiletou základní školu, kde opakoval pátou třídu, a v matematice a fyzice měl průměrné známky. Díky podpůrnému programu dochází Eric každou druhou sobotu na doučování, hrazené agenturou práce. Kromě toho by měl mít také možnost pravidelně se setkávat se sociálním pracovníkem, s nímž by si mohl promluvit o problémech v podniku. Žádného ale nemá. Navzdory doučování se mu v testech, které píše v profesní škole (Berufsschule), příliš nedaří. Zlomky, procenta, to všechno už by měl mít podle svého mistra ve druhém ročníku odborného vzdělávání dávno za sebou. Uwe Schadwinkel si je přitom jistý, že Eric se učit chce, neví ovšem jak. Proto se s ním nyní „šprtá“ sám. Kromě toho spojil Ericovu učitelku z profesní školy s pedagogem, který ho doučuje. Nyní si všichni tři vyměňují e-maily o tom, kterou látku by si měl Eric doplnit. Tímto způsobem se trio snaží o to, aby jejich žák zvládl dílčí zkoušky.
Na konci prosince 2016 bylo do systému duálního odborného vzdělávání v Německu zapojeno okolo 1,3 milionu mladých lidí. To je o 13 900 méně než v předchozím roce. Duální odborné vzdělávání zde zpravidla trvá tři roky a kromě práce v podniku zahrnuje také výuku v profesní škole.