Automobilový průmysl ve Velké Británii ve srovnání s Německem a Španělskem

Centrum pro výzkum odborného vzdělávání (CVER – Centre for Vocational Education Research) provedlo šetření mezi zaměstnavateli autoservisů ve Velké Británii, Německu a Španělsku, jehož cílem bylo porovnat odbornou přípravu v této konkrétní oblasti automobilového průmyslu mezi těmito zeměmi. Z výsledků výzkumu vyplynula i doporučení pro zlepšení systému britského učňovského vzdělávání.

Jak vyplývá z Průmyslové strategie 2017 (2017 Industrial Strategy), kterou vytvořila a přijala vláda Velké Británie, hraje servis aut důležitou roli v rámci celého automobilového průmyslu. CVER proto oslovil zaměstnavatele autoservisů v Německu, Británii a ve Španělsku a zjišťoval, zda mají nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a jaké mají zkušenosti s poskytováním odborné přípravy učňům na pracovišti. Technici autoservisů v Německu a Velké Británii absolvují učňovské vzdělávání přímo na pracovišti. Britský model tzv. pokročilého učňovství (advanced apprenticeship) a německý tříletý učňovský obor v systému duálního vzdělávání stavějí na velmi podobných vzdělávacích standardech. Ve Španělsku žáci absolvují vzdělávací programy v rámci denního studia na střední škole, součástí je i krátká praxe na pracovišti. Ve všech třech zemích se do vzdělávání učňů na pracovišti zapojují především malé autoservisy.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že německé a britské firmy jsou ve velké míře spokojeny s praktickými i teoretickými dovednostmi učňů. Španělské firmy konstatují, že si žáci během krátké praxe na pracovišti nemohou v dostatečné míře osvojit všechny potřebné praktické dovednosti. Využívají proto praxi žáků na pracovišti jako možnost vybrat si vhodné potenciální zaměstnance. Ze studie jasně vyplývá, že krátké praxe žáků na pracovišti nemohou nahradit přípravu realizovanou přímo v podnicích. (Pozn. redakce: Toto potvrzují i zkušenosti zaměstnavatelů v ČR – viz projekt POSPOLU.)

Zatímco v Německu firmy na lokální úrovni vzdělávají větší počet učňů, než jaký odpovídá reálné poptávce po kvalifikovaných pracovnících autoservisů v daném regionu, ve Velké Británii vzdělají firmy daleko méně učňů. Britští zaměstnavatelé konstatují, že čelí zásadnímu nedostatku pracovních sil, což se odráží ve zvyšování nákladů. Ačkoliv mají britské firmy obtíže najít kvalifikované pracovní síly, zdráhají se malé firmy školit učně. Hlavním důvodem je to, že chce-li firma vzdělávat učně, musí uvolnit kvalifikovaného technika, který na učně dohlíží a vede ho. V malých autoservisech to představuje zásadní investici z hlediska času a dochází k výrazné ztrátě produktivity. Dalším důvodem, proč firmy ve Velké Británii nevzdělávají učně jako svou budoucí pracovní sílu, je jejich nejistota a strach, aby učni neodešli předčasně nebo se nedali zlákat jinou firmou.


Britský model učňovského vzdělávání na pracovišti je založen na předpokladu, že zaměstnavatelé mohou reagovat na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil tím, že budou vhodně investovat do odborné přípravy učňů. To znamená, že se ministerstvo školství nesnaží žádným způsobem ovlivňovat a definovat dovednosti, které si mají učni osvojit. Tento systém však nefunguje, dojde-li k selhání trhu práce. Je proto nezbytné přijmout opatření, která by se týkala klíčových oblastí, ve kterých je nedostatek pracovních sil.
 
Rok poté, co byla ve Velké Británii zavedena tzv. „učňovská daň“ (apprenticeship levy)[1] mají plátci daně v automobilovém průmyslu možnost navýšit počet učňů a vymanit se tak ze začarovaného kruhu, kdy musejí zvyšovat platy, aby se jim podařilo získat kvalifikované pracovníky.
 
Právě malé podniky mohou vyřešit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v autoservisech. Studie ukazuje, že se v Německu daří malým podnikům ve spolupráci s regionálními asociacemi a regulovaným trhem práce zajistit adekvátní počet pracovních sil. Ve Velké Británii by mohlo být například v rámci regulace trhu práce vyžadováno, aby technickou kontrolu (MOT certification) mohly vykonávat pouze osoby s ukončeným učňovským vzděláním. To by mohlo snížit počet žáků, kteří odbornou přípravu nedokončí. V rámci nových opatření týkajících se učňovského vzdělávání by bylo také dobré zvýšit spolupráci mezi jednotlivými podniky.
 
Od roku 2018 mohou ti, kteří odvádějí daně, využít své fondy na podporu jiných firem v daném sektoru. Plátci daní v automobilovém průmyslu by mohli ze svých daňových fondů zaplatit dodatečnou odbornou přípravu v menších podnicích. Takové iniciativy by mohly pomoci překonat nedostatek pracovních sil v autoservisech.
 
Na závěr je nutné zmínit to, že ne všichni učni představují pro firmy tak velké investice. Učni, kteří si musejí osvojit pokročilé technické dovednosti, vyžadují větší pozornost a péči firem než například učni službových oborů. Je nutné, aby na úrovni politik docházelo k většímu rozlišování mezi jednotlivými sektory. V současnosti podniky nemají žádný přímý prospěch z dotací, kterými vláda přispívá k financování odborné přípravy. Část peněz udělená poskytovatelům odborné přípravy by měla být určena pro malé podniky, aby se podnítila jejich chuť přijímat učně. Opatření by se měla týkat i podpory vzniku malých výukových dílen na lokální úrovni. Vhodné firmy by mohly být uznány jako autorizovaná pracoviště pro zajištění odborné přípravy a rekvalifikací, tak jak je tomu například v Nizozemsku. Bez těchto opatření se automobilovému průmyslu jen těžko podaří vymanit ze současné krize.
 
Celá zpráva je dostupná na http://cver.lse.ac.uk/textonly/cver/pubs/cverdp011.pdf.

 


[1] Jedná se o daň zavedenou 6. dubna 2017, které je používána na financování odborné přípravy učňů na pracovišti. V současném zdaňovacím období (2017/18) platí tuto daň zaměstnavatelé, jejichž úhrnné roční náklady jsou vyšší než 3 miliony liber (pozn. překl.).