Na podzim minulého roku se zaměstnavatelům v Německu nedařilo obsadit téměř půl milionu pracovních míst v přírodovědně-technických oborech. Navzdory příznivým kariérním vyhlídkám se žáci o předměty, jako je například chemie nebo fyzika, příliš nezajímají. Tématu se podrobně věnuje Larissa Holzkiová v on-line vydání deníku Süddeutsche Zeitung.
Podle zprávy Institutu německého hospodářství (IW) v Kolíně nad Rýnem byl zaznamenán nový rekord: německé firmy chtěly letos na podzim zaměstnat dalších 496 200 lidí s přírodovědně-technickým vzděláním, ale najít je na trhu práce bylo těžší než kdy jindy. Kdo je kvalifikovaný v matematice, informatice, přírodních vědách nebo technice, obvykle již má dobře placenou práci, konstatují autoři zprávy.
Zaměstnavatelům blízké instituty, jako je IW v Kolíně, propagují přírodovědně-technické učební a studijní obory už léta. Jejich absolventy hledají mimo jiné výzkumná a vývojová oddělení firem. Pokud budou lidé vzdělaní v těchto oborech chybět, německé hospodářství bude vytvářet méně inovací a bude zůstávat pozadu v mezinárodní konkurenci, upozorňuje Larissa Holzkiová. Jak dodává, mnoho mladých lidí to ovšem při rozhodování o volbě učebního nebo studijního oboru neovlivňuje.
V anketě poradenské a auditorské společnosti PwC přibližně třetina dotázaných žáků uvedla, že je obory, jako je matematika, informatika, přírodní vědy a technika, nebaví. Výběr specializovaných kurzů na vyšším stupni gymnázií to zrcadlí: jak ukazují výpočty barometru přírodovědně-technického vzdělávání Německé akademie techniky (Acatech) a Körberovy nadace, chemii nebo fyziku volí jako těžiště svého zájmu méně než pět procent budoucích maturantů.
Nuda do chemie nepatří
O problémech spojených s výukou chemie ve školách diskutovala autorka článku s Axelem Frankem, penzionovaným učitelem chemie z kraje Harz v Sasku-Anhaltsku. Zejména jeho obor má podle něj problém s „image“. Jak uvádí, s chemií si většina lidí spojí nejprve špatné věci: skleníkový efekt, smog, kyselé deště, odumírání lesů, mikroplasty, monokultury, pesticidy, přehnojování, znečištění podzemních vod, velkochovy zvířat, vymírání druhů nebo chemické havárie. „To všechno jsou stále vážnější problémy, ale bez chemie by byl život mnohem obtížnější,“ konstatuje bývalý učitel.
„Pokud je chemie pro žáky nudná, pak musí být při vyučování hodně věcí špatně,“ tvrdí Axel Franke, nedávno vyznamenaný Cenou Friedricha Stromeyera, nejrenomovanější cenou pro učitele chemie v Německu, udělovanou Společností německých chemiků. Výuka chemie by se podle něj měla vztahovat ke každodennímu životu a působit na všechny smysly. Do každé hodiny patří minimálně jeden experiment. Frankovi žáci na gymnáziu Roberta Kocha ve městě Clausthal-Zellerfeld například získávali éterické oleje z mandarinkových slupek nebo si vyráběli vlastní jogurty a sýry. A dozvěděli se, jak se obarvuje bengálský oheň.
OECD: Na kariéru v přírodovědně-technických oborech pomýšlí asi čtvrtina 15letých
V rámci studie PISA 2015 odpovídali žáci na otázku, zda předpokládají, že se ve své kariéře budou věnovat přírodním vědám, a zda se v dospělosti vidí jako IT experti, inženýři nebo lékaři. Jak vyplývá z výsledků průzkumu, práci v těchto oborech si dokáže představit jen každý šestý německý žák, zatímco v průměru za země OECD je to každý čtvrtý. V České republice má v úmyslu pracovat v přírodovědných nebo technických oborech okolo 17 procent 15letých žáků, což je nepatrně více než v roce 2006, kdy podíl takto smýšlejících žáků dosahoval necelých 15 procent. Z pohledu Axela Franka přispívají k nízkému sebevědomí mladých lidí v přírodovědně-technických oborech rodiče, politici a celebrity. „Existuje určitá kultura vychloubání se na veřejnosti se špatnými známkami z matematiky a dalších předmětů: o chemii jsem neměl ani ponětí, matematiku jsem nikdy nezvládal – tato kultura je mi proti srsti,“ říká penzionovaný učitel.
Chemie se zdá mnoha žákům složitá kvůli chemickému názvosloví a výpočtům. Také stavebnicový princip, kdy se všechny znalosti stavějí vzájemně na sebe, může vést k problémům. „V chemii musíte vědět poměrně málo, ale jistě to ovládat,“ upřesňuje Axel Franke. Proto je podle něj nezbytné zařazovat do výuky cvičební a opakovací fáze.
Odborným školám chybějí učitelé přírodovědných a technických předmětů
Nedostatek učitelů, s nímž se Německo potýká, je patrný zejména v přírodovědných a technických předmětech, přičemž gymnázia jsou na tom lépe než školy, které nevedou k maturitě. Podle podzimní zprávy Institutu německého hospodářství je příčinou dobrá situace na trhu práce: absolventi přírodovědných a technických oborů jsou dobře zaplaceni v soukromé sféře a je relativně těžké přilákat je na učitelská místa.
Jak dále vysvětluje Larissa Holzkiová, zvláště vysokoškolsky vzdělaným odborníkům v přírodovědných a technických oborech se nabízí mnoho možností uplatnění. Otevírají se jim například cesty do managementu high-tech a průmyslových podniků, další kariérní příležitosti nacházejí v controllingu a poradenství pro firmy. Na trhu práce tak zbývá málo učitelů přírodovědných a technických předmětů, kteří by vzdělávali žáky v odborných školách. Pro více než dvě třetiny volných pracovních míst v přírodovědné a technické oblasti přitom firmy hledají pracovní síly s odborným vzděláním.