Podle čeho se žáci doopravdy rozhodují při volbě svého budoucího zaměstnání? Vedle mzdy, pracovních podmínek nebo oboru samotného hraje roli ještě jeden klíčový faktor: hodnocení jejich volby okolím.
Při volbě povolání není pro mladé důležité, zda je práce zajímavá, kolik mohou vydělat nebo za jakých podmínek ji budou vykonávat. Daleko důležitější roli hraje to, zda má volba jejich budoucího povolání v jejich okolí kladnou odezvu. Když tomu tak není a svou volbou u svých známých „nebodují“, často dané povolání zavrhnou, a to přesto, že by je osobně taková práce lákala. Tyto výsledky přineslo dotazníkové šetření prováděné Spolkovým institutem pro odborné vzdělávání mezi zhruba 1700 žákyněmi a žáky.
Sociální prostředí velmi silně ovlivňuje rozhodnutí zejména u potenciálních budoucích řemeslníků. Stále více žáků a žákyň pochází z rodin, které nemají žádný vztah k řemeslu a které od svých potomků očekávají maturitu nebo vysokoškolský titul. Jaké jsou následky? Mnoho dětí ztrácí o řemeslo zájem, často o řemeslných oborech vzdělání ani neuvažuje. Stále více mladých nemá bližší představu o jednotlivých řemeslech a pracovních činnostech s nimi spojených, výjimku tvoří pouze ti, kteří mají mezi svými známými a příbuznými nějakého řemeslníka.
Zájem žáků by bylo možné posílit, a to zejména prostřednictvím větší osvěty představující aktuální požadavky na pracovní činnosti spojené s řemesly. Žáci si přejí zejména rozmanitou a kreativní práci s možností využívání nejmodernější techniky. Podle řady vzdělavatelů jsou tyto prvky pro řemeslné obory častější, než si mladí lidé myslí. Rozhodující otázkou zůstává pro mladé fakt, zda vybrané budoucí povolání posílí jejich postavení v jejich sociálním prostředí a vzbudí respekt. Když však žáci například kvůli očekávání rodičů zcela vzdají svůj zájem o řemeslný obor, má jakákoliv osvěta o reálných pracovních činnostech pouze pramalý dopad.
Friedrich Hubert Esser, prezident BIBB, chápe tyto výsledky jako jasný signál toho, že by se propagace odborného vzdělávání neměla soustředit pouze na popis řemesel, řemeslných oborů a na představení moderních požadavků na daná povolání: „Propagace odborného vzdělávání by se měla soustředit na vytvoření identifikačního potenciálu pro mladé lidi.“ Proto je například velmi dobrý nápad posílat mladé učně do tříd základních škol jako ambasadory odborného vzdělávání: „Mladá učnice s vyšším dosaženým vzděláním, která se rozhodla pro typicky mužský obor vzdělání, jako je například klempíř nebo obráběč kovů, má na žáky a jejich emoce daleko větší vliv než brožury, ve kterých lze najít chytré argumenty pro volbu povolání, které se vyhýbají obvyklým klišé.“ „Výzvou je“, pokračuje Esser, „získat si rodiče, pouze tak je možné účinně bojovat s nedostatkem učňů v řemeslných oborech. Rodiče musíme více než dosud upozorňovat na rovnocennost všeobecného a odborného vzdělávání. K tomu je zapotřebí řada politických iniciativ, které přiblíží možnou kariéru v řemeslných oborech – od atraktivních pracovních činností až k samostatnému podnikání. Důraz by měl být kladen zejména na podnikání – jako hlavní cíl kariéry. Potřebná jsou i opatření, která pozitivně působí na celou veřejnost – například přeměna vysokoškolských kolejí na internáty pro učně, zavedení celostátně platné jízdenky pro učně, která by byla srovnatelná se semestrální jízdenkou pro vysokoškolské studenty.“
Další informace jsou dostupné ve zprávě BIBB Co dělá odborné vzdělávání v oblasti řemesla atraktivním na www.bibb.de/bibbreport.