Média v Německu se na začátku září zabývala reformou polského školství, která tou dobou vstoupila v platnost. Článek přináší shrnutí, jak o tématu informovali Heike Klovertová ze Spiegel Online, varšavští zpravodajové televize ZDF Natalie Stegerová a Matthias Szczerbaniewicz a televize MDR.
Jak uvedla televize MDR, kritici reformy se obávají, že vrátí polské školství o několik desetiletí zpátky. Po 28 letech od přechodu k demokracii se má v Polsku de facto opět zavést starý, socialistický vzdělávací systém, skládající se z 8leté základní školy a na ni navazujícího odborného vzdělávání nebo středního vzdělávání s maturitou. Nižší stupeň střední školy, v Polsku dosud známý pod názvem „gymnázium“, přestože nevedl k maturitě a zahrnoval jen sedmou až devátou třídu, ze školské struktury vypadne. V celé zemi tak skončí okolo 7 500 těchto škol.
Autorka článku ve Spiegel Online vysvětluje, že gymnázia v této podobě existovala v Polsku od poslední velké reformy, uskutečněné v roce 1999. Zavedla je vláda premiéra Jerzyho Buzka, aby polský vzdělávací systém přizpůsobila západoevropským zemím.[1]
Podle varšavských zpravodajů televize ZDF těsně před tím, než vstoupila v platnost reforma iniciovaná vládou premiérky Beaty Szydlové, shromáždili polští rodiče 350 tisíc podpisů a v petici požadovali, aby vláda k reformě vyhlásila referendum. Vládní většina žádost občanů odmítla s vysvětlením, že gymnázia se neosvědčila. „Studie ukazují, že časté změny školy snižují kvalitu vzdělávání a potlačují motivaci žáků,“ uvedla ministryně školství Anna Zalewská. Změna školy v pubertě je podle ní pro teenagery problematická a může dokonce vést k agresi.
Výkony 15letých žáků v přírodních vědách, matematice a čtenářských dovednostech se přitom v Polsku od roku 2003 významně zlepšily a podle výsledků aktuální studie PISA leží nad průměrem zemí OECD.
Zvýšení platů je jen útěcha
Jak popisuje příspěvek televize MDR, kvůli rušení gymnázií hrozí tisícům učitelů nezaměstnanost. Polská asociace učitelů odhaduje, že v celé zemi přijde o práci okolo 9 400 pedagogů. Dalším 22 tisícům bude podle údajů asociace zkrácena týdenní pracovní doba, a tím i plat. Ministerstvo školství to popírá, svá vlastní čísla ovšem zveřejnit nechce.
Zmíněný článek dále konstatuje, že ani učitelé, kteří ve školství zůstanou, nemají důvod k radosti. Mnoho dosavadních učitelů z gymnázií bude od nynějška pracovat ve více základních školách současně, a čekají je tak přecházení z jedné školy do druhé a dlouhé cesty do práce.
V rozjitřené atmosféře přichází podle tohoto zdroje premiérka Beata Szydlová s na první pohled šťastným poselstvím: oznámí zvýšení platů učitelů, ozývá se v kruzích blízkých vládě. Pro mnoho učitelů je to ovšem jen útěcha k vyvážení toho, co po nich vláda požaduje: kritici tvrdí, že školská reforma přivede do škol chaos.
Jak se lze dále dočíst v článku televize MDR, ujišťování ministryně školství Zalewské, že reforma zlepší finanční situaci škol a povede k menšímu počtu dětí ve třídách, příliš mnoho pedagogů nevěří – zvláště když řada přípravných prací nebyla na začátku školního roku ještě uzavřena. Ve školách chyběly některé učebnice a často nebyly známy ani přesné dodací termíny a kromě toho v mnoha školách dosud probíhaly renovační práce.
Méně světových dějin, více vlastenectví
Jak popisuje Spiegel Online, podle odpůrců reformy se hodinové ručičky otočí o několik desetiletí nazpátek také v obsahu vzdělávání. „Vláda klade důraz na zastaralý historicko-ideologický program, jehož prostřednictvím chce vychovávat budoucí generace podle svých představ,“ uvedl šéf polských školských odborů Slawomir Broniarz.
Televize MDR k tomu uvádí, že kritika dopadá zejména na učební plány pro dějepis a biologii. Dějiny civilizace a všedního dne nebudou hrát v prvních letech školní docházky žádnou roli, výuka se naopak zaměří na vojenskou historii a polské národní hrdiny, jako byl papež Jan Pavel II. nebo odbojáři. Vztahy ke světovým dějinám chybějí, vše se točí jen kolem Polska.[2] Výuka dějepisu ve čtvrté třídě už nezačíná u starých Řeků a Římanů, ale u Mieszka, prvního polského krále, žijícího v 10. století. V dějinách druhé světové války se už nehovoří o holocaustu, ale o antikomunistických partyzánech, kteří bezprostředně po válce bojovali proti nastupujícímu režimu.
Autorka článku ve Spiegel Online cituje vědce z Historického institutu Varšavské univerzity, kteří poukazují na to, že dějiny nejsou žádnou sbírkou vlasteneckých epizod ani galerií hrdinů. Vynechání kontroverzních nebo negativních událostí podle nich obraz dějin zkresluje.
Jak dále tvrdí autorka tohoto příspěvku, vláda například nechce, aby se děti ve škole učily o nositeli Nobelovy ceny za mír a bývalém polském prezidentovi Lechu Wałęsovi, který zemi přivedl od komunismu k demokracii. Ministryně školství Zalewská loni v únoru na tiskové konferenci uvedla, že Wałęsa je pro některé hrdina, zatímco pro jiné spolupracovník někdejší tajné policie. Proto se jeho jméno v novém vzdělávacím programu neobjeví. Lech Wałęsa obvinění z toho, že pracoval pro polskou státní bezpečnost, léta odmítá.
Podle televize MDR je dalším sporným bodem reformy výuka biologie. Tým biologů z polské Akademie věd kritizuje to, že Darwinova evoluční teorie nebude hrát na základní škole téměř žádnou roli. „Výuka biologie bez evoluce povede ke shromažďování faktů bez souvislostí, které je třeba učit se nazpaměť, ale není nutné jim rozumět,“ říkají vědci.
[1] Z textu ovšem není zřejmé, které západoevropské země měla autorka na mysli. Model gymnázia je srovnatelný např. v České republice a Sasku, dosavadní polská gymnázia se od stejně nazývaných škol v uvedených zemích odlišovala.
[2] Jistý akcent na Polsko byl už ovšem zřejmý i před zavedením reformy současné vlády. Pokud například polští žáci navštěvovali školu v sousedním Sasku, museli si v Polsku povinně doplnit občanskou výchovu/nauku, aby mohli složit maturitní zkoušku.