Online univerzitní kurzy jsou finančně příjemné, ale k učení nepříznivé. Multitasking může škodit vašemu mozku a touto zátěží jsou nejvíce postiženi online studenti, píše na portálu Pacific Standard James McWilliams, profesor na Texas State University.
Pro stále více dnešních vysokoškoláků platí, že s časem v lavicích soupeří čas strávený u obrazovky. Podle většiny nejnovějších statistik (z roku 2016/2017) se 33 % studentů zapisuje alespoň na jeden předmět vyučovaný online, 17,6 % kombinuje online a klasickou formu výuky a 15,4 % volí výhradně předměty, které budou studovat online. Podle trendu trvajícího od roku 2011 se tyto statistické ukazatele každým rokem zvyšují. Zastánci online formy vzdělávání růst přijali s nadšením, rostoucí délka času tráveného u obrazovky ve vysokoškolském vzdělávání však v sobě může skrývat některé škodlivé důsledky.
Online univerzitní kurzy mají jasné výhody, snižují náklady a jsou oblíbeny u studentů, kteří pracují a potřebují flexibilitu v rozvrhu. V řadě kampusů se také zvýšil přístup ke studiu. Orlando Sentinel například uvádí, že University of Central Florida, jako škola se širokou nabídkou online kurzů, může pojmout 66 000 studentů, zatímco jejich kampus může ubytovat 40 000 studentů. Thomas Cavanagh, prorektor UCF pro digitální vzdělávání vysvětluje, že poptávka po online kurzech stále roste. Říká, že „chování studentů jasně svědčí o jejich volbě“.
Vzdělávací výhody online kurzů jsou však méně zřetelné. Zpráva Brookingského institutu zjistila, že studenti, kteří se rozhodnou pro online kurzy, „dosahují podstatně horších výsledků než studenti participující na tradičních kurzech a také že zkušenosti z těchto online kurzů ovlivňují výkon v budoucích předmětech a také pravděpodobnost nedokončení vysoké školy.“ New York Times uvedly v roce 2013 v rubrice Názory, že „online revoluce je zneklidňující“ a hrozí, že „ty nejzranitelnější studenty podvede“.
Nová studie Univerzity Kent State uvádí příčinu problémů, které studenty online studia sužují – multitasking. V šetření 452 studentů nacházejících se před získáním titulu na veřejných univerzitách amerického středozápadu byl zjištěn „výrazně vyšší výskyt multitaskingu v chování při online studiu oproti tradiční výuce tváří v tvář“. Studenti absolvující online vzdělávání vykazovali větší frekvenci posílání SMS, e-mailů, přihlašování se na účty na sociálních sítích, sledování videí, a žádná z těchto aktivit se netýkala dané lekce, dále také hraní videoher a poslouchání hudby.
Vedoucího autorského týmu studie, Andrew Leppa, k průzkumu tématu multitaskingu v online vzdělávání inspiroval moment, kdy v knihovně spatřil studenta poslouchajícího lekci z biologie, jak zároveň sleduje video Netflixu. Lepp poznamenává, že zjištění v jeho studii mají „bezprostřední důsledky“ pro vysokoškolské vzdělávání, částečně proto, že „spousta průzkumů ukazuje, že multitasking během vzdělávacích aktivit významně snižuje učení“.
V tomto smyslu jsou důkazy poměrně silné, ne-li alarmující. Podle téměř každého ukazatele je multitasking pro mozek špatný – a může ho dokonce poškodit. Studie University of London zjistila, že studenti s multitasking chováním zažívají pokles IQ srovnatelný se snižováním mentálních schopností v důsledku noční bdělosti či kouření marihuany. A tento pokles nemusí být pouze dočasný. Studie vydaná v PLoS One zjistila, že multitasking může trvale snížit hustotu buněk v mozku. Přesněji řečeno, průzkumy odhalily, že lidé, kteří mají vysoký Media Multitasking Index, mají „nižší hustotu šedé hmoty“ v přední části cingulární kůry mozku. Není třeba říkat, že tento druh mentálního vývoje je v rozporu s nejzásadnějším posláním vysokoškolského vzdělávání.
Další špatná zpráva pro online vzdělávání je skutečnost, že online kurzy disproporcionálně přinášejí nevýhody studentům ze slabších rodin a komunitních vysokých škol. Studie University of California, Davis zjistila, že studenti na komunitní vysoké škole byli vystaveni o 11 % vyšší pravděpodobnosti nebezpečí, že studium daného předmětu nedokončí, pokud ho studovali online, a nikoli tradičním způsobem. Shanna Jaggers, náměstkyně ředitele univerzitního výzkumného centra na Pedagogické fakultě Columbia University naznačila, že komunitní vysoké školy online kurzy podporují kvůli zápisům studentů, nikoliv pro účely vzdělávání. „Potřebují studenty,“ říká, „a toto je způsob, jak jejich počet navýšit.“
U příležitosti setkání organizace Education Writers Association v lednu 2019 prohlásil Spiros Protopsaltis, profesor na George Mason University k novinářům: „Interakce mezi studentem a vyučujícím je prvek vzdělávacímu procesu vlastní.“ Je možné, že by právě tento „prvek vzdělávacímu procesu vlastní“ byl ve většině tříd tradičního vzdělávání tím, co studenty nutí odložit telefony a dávat pozor? A pokud ano, nemohl by ten takzvaný velký rušitel vysokoškolského vzdělávání – „online revoluce“ – vyrušit sám sebe?