Článek v rakouském deníku Kurier představuje nový trend, který je stále více patrný u mladých lidí v Rakousku. Řada maturantů nechce pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale raději volí učební obor.
Dva reálné příklady
Kariéra Elisabeth Hafergut-Fuchsové se vyvíjela zcela podle plánu. V rámci studia na vysoké škole absolvovala obor zaměřený na výživu a poté pracovala ve farmaceutické firmě. Přesto, že nevydělávala špatně, nebyla s prací spokojená. „Mým úkolem bylo upozorňovat lidi na chyby, kterých se dopustili. Většinu času jsem dělala lidi nešťastnými“, říká Elisabeth. Proto se v 35 letech rozhodla, že půjde za vlastním snem a vyučila se cukrářkou. Dnes již sama podniká, nabízí kurzy pečení cukrářských výrobků a je šťastná.
Také Nico Schobesberger zcela změnil své plány. Během studia mediální komunikace často jezdil za svou tehdejší přítelkyní do Švýcarska, kde se začal zajímat o čokoládu. Ukončil studium na vysoké škole a absolvoval výuční obor se zaměřením na výrobu čokolády. Vyučil se za pouhých 11 měsíců a dnes pracuje jako zástupce vedoucího ve výrobně čokolády.
Učni s maturitou?
Tyto dva příklady jsou sice zatím spíše výjimkou, ale dá se předpokládat, že tento trend bude narůstat. V současné době má maturitu zhruba 5 000 učňů. Díky nedostatku pracovníků, zejména v technických oborech, je snadné najít si práci, a to i bez vysokoškolského diplomu.
V Rakousku v současné době chybí 160 000 kvalifikovaných pracovníků, a to zejména v těchto oborech: elektrikář, kuchař, zedník, zámečník, mechanik motorových vozidel, instalatér, strojírenský technik, diplomovaný zdravotní asistent, soustružník, truhlář / stavební truhlář. V Rakousku je v současné chvíli v nabídce 15 833 výučních míst, výuční místo hledá pouze 10 403 osob.
Více žákyň na vyšších technických školách (höhere technische Lehranstalten)
V Rakousku byla spuštěna celá řada programů (a to i na základních školách), jejichž cílem je zatraktivnit technické vzdělávání. Ukazuje se, že tyto snahy přinášejí ovoce. Od roku 2009 do současnosti se zdvojnásobil počet dívek na rakouských vyšších technických školách. I v typicky mužských oborech stoupá podíl dívek.
Co stojí za touto změnou a zvyšujícím se zájmem o technické obory? „Dobré vyhlídky na pracovní uplatnění, dobrá kariéra a velmi dobré finanční ohodnocení, a to i bez vysoké školy“, říká Haindl-Grutsch. „Když dítě socioložky s vysokoškolským diplomem absolvuje obor mechatronik, není to žádná katastrofa, ba naopak.“
Kratší vzdělávací programy pro maturanty
V současné době dochází k cílenému oslovování maturantů s nabídkou, aby se ucházeli o výuční místo v rámci duálního vzdělávání. Výhody jsou zřejmé: délku vzdělávání si mohou zkrátit o rok, v mnoha podnicích získávají učni starší 18 let vyšší finanční odměnu, některé podniky učňům nad 18 let nebo učňům s maturitou nabízejí plat pomocného pracovníka (Hilfsarbeiterelohn). Kromě toho ještě existují i další podpůrné modely pro učně s maturitou.
Není nutné vždy absolvovat vysokou školu. Všichni absolventi (bez ohledu na úroveň vzdělávání) musejí mít vedle odborných dovedností i „dovednosti budoucnosti“. Thomas Meyr, vedoucí Ústavu pro výzkum vzdělávání v hospodářství (IBW), k tomu říká: „Potřebné jsou především sociální kompetence. Člověk by se neměl fixovat na jedno povolání a profesi. Důležité jsou i znalosti cizích jazyků.“ Digitální kompetence považuje Meyr za „nové všeobecné vzdělání“.
Celoživotní učení
„To, co člověk dělá, by měl dělat dobře,“ říká Meyr. „Je lepší být velmi dobrým instalatérem než průměrným politologem. Výborný instalatér se může osamostatnit.“ Co mají tyto dvě profese společného? Bez ohledu na to, jak jsou dobří, se musejí oba stále vzdělávat. „I za 20 let budou potřeba instalatéři, ale budou vykonávat jiné pracovní činnosti než dnešní instalatéři,“ dodává Meyr.