Údržba výrobních systémů 4.0 – výzva pro odborné vzdělávání

BIBB zveřejnil rozsáhlou studii, která představuje výsledky studie týkající se vlivu digitalizace na údržbu výrobních systémů v automobilovém průmyslu. Studie vznikla v rámci spolupráce BIBB s Akademií společnosti Volkswagen Group.

V automobilovém průmyslu digitalizace proměňuje výraznou měrou postupy a procesy spojené s údržbou výrobních systémů, a tím i kvalifikační požadavky na pracovní síly. Po 18 měsících trvání společného projektu BIBB a Akademie společnosti Volkswagen Group[1] byla zveřejněna zpráva shrnující důležité poznatky z oblasti rozvoje odborného vzdělávání, které mohou být využity jak koncernem Volkswagen nebo dalšími podniky poskytujícími profesní přípravu, tak na národní úrovni v diskusi o podobě profesní přípravy a odborného vzdělávání.
 
Na příkladu operativní údržby v automatizovaných procesech montáže, které mají charakter průmyslu 4.0, bylo sledováno, jaký vliv mají nové technologie a změny na pracovní činnosti odborných pracovníků. Tyto činnosti byly porovnány s příslušnými stávajícími obory profesní přípravy. Skupina odborníků Akademie spolu se společným projektovým týmem vedla řadu rozhovorů, skupinových diskusí, vypracovávala srovnání a analýzy pracovišť různých značek.  
V rámci propojených zařízení průmyslu 4.0 probíhá proces monitorování stavu (někdy je také překládáno jako kondiční monitoring, z anglického Condition Monitoring, pozn. překladatele), v rámci kterého dochází ke kontrole stavu dílčích systémů, celého zařízení, ale i správného průběhu všech procesů. Tato kontrola je viditelná na monitorech a koncových zařízeních, která nemusejí být v blízkosti daného zařízení. Díky tomu dochází k údržbě, která vychází z aktuálního stavu. Ta nahrazuje dříve běžnou cyklickou preventivní údržbu. Sníží se tak výraznou měrou četnost reaktivní údržby, kdy je zásah prováděn až v okamžiku, kdy dojde k havárii nebo poškození daného zařízení.
 
V rámci projektu byl vytvořen profil operativního údržbáře 4.0, který může sloužit jako vzor a měřítko pro další úpravy programů profesní přípravy v tomto sektoru. V současnosti tyto činnosti nepokrývá dostatečnou měrou žádný uznaný obor. Krátkodobě lze tuto situaci řešit pomocí dodatečné kvalifikace. Podle názoru členů projektového týmu je ovšem ve střednědobém horizontu nutná novelizace příslušných učebních řádů (rámcových plánů odborné přípravy v duálním systému).
 
Profil vyžaduje jiné odborné a další dovednosti, mezi které patří například tvorba a úprava virtuálních obslužných ploch. Důležité je ale také to, že odborné činnosti v oblasti údržby jsou stále více ovlivňovány softwarem. Rutinní činnosti a vzory jednotlivých činností nelze přejímat, neboť se výraznou měrou mění. To ilustruje i výrok jednoho pracovníka: „Diagnostika poruch se dnes odehrává v rámci systému a v budoucnosti to bude ještě častější. Méně často se provádí měření, vizuální nebo mechanická kontrola.“ Potřebné jsou i týmové dovednosti a schopnost samostatného jednání. Pouze tak je možné, aby se pracovník údržby s dobrými znalostmi systému rychle a správně rozhodnul a byl schopen na minimum redukovat dobu, kdy zařízení nepracuje tak, jak by mělo. Všechny tyto dovednosti a kompetence by měly být ve větší míře rozvíjeny v rámci profesní přípravy. Na spolkové úrovni předkládá studie celou řadu dalších výsledků, které zcela jasně dokládají, že technické odborné vzdělávání je stále žádané a je nutné je i nadále rozvíjet.

 


[1] Akademie společnosti Volkswagen Group vznikla ze společnosti Volkswagen Coaching GmbH a stala se následně součástí koncernu Volkswagen. Úkolem akademie je tvorba a realizace profesní přípravy a dalšího vzdělávání v rámci tohoto automobilového koncernu.