Druhý díl seriálu o efektivním a systematickém vzdělávání žáků se zaměřuje na činnostně orientovanou didaktiku.
Model realizace kompletní činnosti pochází původně z vědy o práci, odkud byl importován jako vzdělávací koncept do oblasti podnikového vzdělávání (přesné označení modelu je orientace na činnosti na základě teorie regulace činnosti). Věda o práci přináší následující nejdůležitější teoretické myšlenky:
-
Pracovní činnosti jsou vždy záměrné a cílené a opírají se o myšlenkové plány. Ty nemusejí být vždy uvědomělé a činnosti mohou být vykonávány i automatizovaně.
-
Plány činnosti jsou v paměti uloženy jako operativní systémy obrazů. Průběh činnosti a očekávaný výsledek je v paměti uložen v podobě obrazů, ale také pojmů.
-
Regulace činnosti znamená, že prováděná činnost je průběžně kontrolována prostřednictvím operativního obrazu, který představuje cíl celé činnosti a také její očekávaný výsledek.
-
Plány činnosti jsou organizovány hierarchicky a tak jsou i realizovány. Když je nutné zvládnout komplexní úlohu, nemusejí být všechny plány činnosti předem uvědomělé. Spíše si je vyvoláváme do vědomí během vlastní práce s ohledem na danou situaci.
Správná pracovní činnost začíná vždy v hlavě. Bez operativního obrazu činnosti, který zobrazuje průběh a výsledek všech pracovních činností, není možné dosáhnout dobrého pracovního výsledku. Otázkou pro pedagogiku je to, jakým způsoben lze cíleně podpořit výstavbu a tvorbu těchto obrazů u učňů a žáků. Věda o práci předpokládá, že se učební proces odehrává mezi předvídáním (anticipací) a reflexí. Pomocí předvídání průběhu a výsledku si žáci vytvářejí předběžný operativní obraz vykonávané činnosti. Během vlastního provedení je tento obraz průběžně kontrolován a v případě potřeby i upravován. Během následné reflexe dojde ke stvrzení a prohloubení obrazu získaného při výkonu činnosti.
Hierarchicky organizované plány činnosti jsou úspěšné pouze tehdy, když zajišťují regulaci činností na všech úrovních dané hierarchie. U vzdělávání je tedy důležité, aby žáci u zpracování dílčí úlohy znali všechny souvislosti a celý kontext. Pouze tak mohou danou dílčí úlohu správně odborně a myšlenkově přiřadit. Při vzdělávání podle metody realizace komplexní činnosti se učební proces dělí na předvídání, realizaci a reflexi.
Činnostně orientovaná didaktika
Z teorie regulace činnosti vyplývá ale i didaktická dimenze tohoto modelu. Podle něj je nutné si osvojit to, co je potřebné pro provedení daných činností. Pro odborné vzdělávání z toho vyplývají dvě důležité skutečnosti:
-
V odborném vzdělávání jde zejména o úspěšné zvládnutí pracovních úloh. Ty by měly být v centru pozornosti všech didaktických teorií a úvah. V rámci činnostně orientované didaktiky jsou nejprve vybrány pracovní úlohy a ve druhé etapě je určeno, jaké odborné dovednosti jsou nezbytné pro jejich zvládnutí. To je také základní princip výuky využívající učební úlohy.
Odborné znalosti by si žáci měli možnost osvojit v takové podobě a v takovém pořadí, jak je to smysluplné pro vypracování pracovních úloh. Odborné znalosti jsou převážně uchovávány a znovu vyvolány jako celistvé jednotky definující cíl–podmínky–prostředky. V rámci činnostně orientované didaktiky by tedy měly být odborné dovednosti prezentovány v tomto pragmatickém vztahu.