pro vzdělávání

4. díl seriálu BIBB zaměřeného na systematické vzdělávání v rámci pracovního procesu blíže představuje koncept pracovních úkolů a učebních úloh, které lze realizovat přímo na pracovišti.

Vzdělávání a přípravu orientovanou na pracovní procesy lze realizovat pouze prostřednictvím dostupných učebních úloh a pracovních úkolů. Pro systematickou odbornou přípravu je nutné vybrat vhodné činnosti a vypracovat z nich pracovní úlohy. V zásadě můžeme všechna zadání, na základě kterých si žáci osvojují znalosti a dovednosti, označit za učební úlohy. K osvojování a učení dochází vždy, když žáci nebo učni nemají úplně jasný plán postupu, jak danou činnost úspěšně zvládnout. Je tedy logické, že se v pedagogice označují všechny úkoly za učební úlohy (Lernaufgabe) nebo pracovní úkoly (Arbeitsaufgabe).
 
Pro koncept učebních úloh / pracovních úkolů[1] jsou rozhodující hlavní tři charakteristiky:

• Úloha je sama o sobě cílem výuky. V rámci didaktického plánování je nutné definovat, co se může žák při vypracování dané úlohy naučit.  

• Úlohy na sebe systematicky navazují, z jejich pořadí vyplývá smysluplný učební plán.

• Splnění jedné úlohy je nezbytným předpokladem pro úspěšné zvládnutí následující úlohy.

 
Z těchto tří bodů vyplývá, že na základě tohoto konceptu nemůžeme žádnou samostatně stojící úlohu chápat jako učební úlohu. Jedná se vždy o skupinu úloh, které je nutné vypracovávat v předem daném pořadí. Z toho pak logicky vyplývá, že úlohy je nutné v tomto konceptu systematicky plánovat. Při plánování úloh je zásadní snížit jejich složitost a komplexitu. Čím více aspektů je nutné při vypracování jedné úlohy zohlednit, tím je složitější se z ní něco naučit. Koncept úloh rozkládá komplexitu dané pracovní činnosti do jednotlivých dílčích úloh. Ukázalo se, že pro plánování je velmi výhodné vycházet z komplexních činností a ty pak rozkládat na jednotlivé menší úlohy, které je možné jednu po druhé zvládnout.
 
Učební úlohy / pracovní úkoly v pracovním procesu
 
Koncept učebních úloh se dá velmi dobře využít v rámci vzdělávání a odborné přípravy realizované v pracovních procesech. Na rozdíl od jiných konceptů je však kladen důraz na plánování. V pracovním procesu je nutné z pracovních činností vybrat takové, které jsou vhodné pro odbornou přípravu, a zpracovat je do pořadí úloh, jež dává smysluplný celek. Smysluplný znamená to, že jednotlivé cíle na sebe navazují a každá úloha vede k osvojení si pouze jednoho nového učebního cíle. Z toho vychází, že není správné opakovat vždy celý pracovní proces od začátku do konce. Vhodné je nejprve definovat cíle výuky a k nim vybrat jednotlivé úlohy. 
 
Složité úlohy je nutné rozložit na jednotlivé dílčí úlohy
 
V praxi často nelze najít žádné činnosti, které jsou dostatečně jednoduché, aby je mohli učni vykonávat již na samém počátku odborné přípravy. Proto se často odborná příprava nerealizuje v podnicích, ale v dílnách. Vhodnější je však rozložit komplexní úlohy na jednodušší a nechat žáky pracovat přímo na pracovišti.   
 
Propojení dílčích úloh
 
Požadavek na to, aby byly jednotlivé dílčí úlohy myšlenkově propojeny, vychází z představy, že při učení vzniká v mozku síť, která mezi sebou propojuje všechny naučené části. Úspěch učení závisí na tom, jak dobrou síť si v rámci učebního procesu vytvoříme. Existují dvě možnosti, jak toto propojení podpořit. Jednou možností, jak tuto síť od začátku smysluplně ukotvit, je pochopit celý proces ještě předtím, než začneme s jednotlivými úlohami. Druhou možností je začít nejprve s jednou úlohou, která je typická pro daný pracovní proces. Tato úloha tvoří jádro, na které se navážou všechny další dílčí úlohy. Od tohoto jádra je pak dobré plánovat další úlohy. Tento postup je možné také označit jako rozšíření centrální úlohy.