Autoevaluace – nálada školy vyjádřená v procentech

Rozhovor s Janem Cikánem, ředitelem pražské střední školy, o výhodách autoevaluace, o tom, kdo se na ní podílí a jakým dílem, a zda byly v rámci evaluace nějaké problémy se žáky. Evaluační nástroje škola pod jeho vedením využívá již od roku 2013.

Již osm let jsou školám k dispozici evaluační nástroje vytvořené v projektu Cesta ke kvalitě: http://evaluacninastroje.rvp.cz/nuovckk_portal/. Jednou ze škol, které pravidelně provádějí vlastní hodnocení, je Střední škola mediální grafiky a tisku v Praze. PaedDr. Jana Cikána, ředitele školy, jsme se proto zeptali, jaké s tím mají zkušenosti.
                                                                                              
Jaký význam má autoevaluace pro Vaši školu?
Autoevaluace je pro rozvoj školy velmi přínosná. V pozici ředitele školy jsem již více než 30 let. Škola se musí rozvíjet, a tak by ředitel měl mít nástroje, aby se dopídil toho, jak na tom škola je a co je možné vylepšit. Nastavil jsem si tedy určitý profesionální systém. Neptám se jen tak žáků, jak se jim líbí ve škole, či zda se jim líbí ten či onen učitel. Ředitel by měl mít profesionální nástroje, aby to zjistil, a tak jsem byl rád, že vznikl projekt Cesta ke kvalitě a umožnil mi snadno získat zpětnou vazbu od studentů. Autoevaluace je tedy v naší škole nastavena tak, abych měl zpětnou vazbu nejen od učitelů, ale i od žáků. Prostudoval jsem si tedy nabízené nástroje a jako nejrelevantnější pro naši školu vybral nástroj Klima školy. Kromě něj samozřejmě pro autoevaluaci využívám výsledky pravidelných hospitací (i když je třeba zohlednit, že přítomnost ředitele v hodině ovlivňuje chování žáků i učitelů), také máme vlastní vnitřní dotazníky pro učitele ohledně jejich potřeb a názorů, například jak přistupovat k problémovým žákům a podobně.
 
Jak často nástroj Klima školy používáte a v jakém rozsahu? Kolik času je třeba na to věnovat?
Nástroj Klima školy používáme každoročně vždy v dubnu (abychom mohli zahrnout i maturitní ročníky) ve všech ročnících školy od prváků až po maturanty a je zajímavé sledovat, jak se názory žáků a jejich tendence postupně vyvíjí. Žáci prvních ročníků jsou vždy spíše spokojeni, ovšem jak dospívají, jejich kritičnost obvykle roste. Žáci nejprve obdrží krátkou instrukci, která je velmi jednoduchá (dostanou login a heslo), vyplnění dotazníku pak trvá maximálně půl hodiny. Celá škola ho tedy stačí vyplnit během jednoho týdne, systém vydá výsledek a poté se ve sborovně sejdeme a porovnáme výsledky s minulým rokem. Zjistíme, jak se situace změnila, co se již zlepšilo a co je třeba vylepšit.
 
Jaké konkrétní přínosy mělo použití tohoto nástroje?
Například jsme nechali vybudovat venkovní hřiště a nový chodník před školou, obnovili zastaralou výpočetní techniku. Na základě zjištění z dotazníků mimo jiné objednáváme školení pro učitele. Loni v červnu se zúčastnili dvoudenního semináře (v pátek a sobotu) na téma motivace žáků. Věřím, že pro většinu učitelů to bylo přínosné. Bohužel ne každý je schopný změnit svůj přístup.
 
Kdo se na autoevaluaci podílí a jakým dílem?
Zapojeni jsou všichni učitelé. Žákům, kteří dotazník vyplňují v PC učebnách, řekneme, aby každý odpovídal pravdivě sám za sebe, tedy nekonzultoval odpovědi se sousedy a nebál se odpovědět upřímně. Výstupem je „brožura“ a graf – a zajímavé výsledky, například nálada školy vyjádřená v procentech. Celý učitelský sbor se sejde a prodiskutuje situaci, společně pak vyvodíme, jaké změny jsou potřeba. Odpovědnost za vyhodnocení celé situace je na mně. Žáci se vyjadřují konkrétně a je dobré znát jejich názor na učitele. Poté musím učitele motivovat k tomu, aby se jejich výuka zlepšila. Motivací je samozřejmě nejen osobní ohodnocení, ale i přátelský kolektiv a dobré podmínky k práci.
 
Měl jste v rámci evaluace nějaké problémy se žáky?
Jediným problémem bylo, že žáci by nejraději viděli odpovědi ostatních, což nelze. Lze jim ale sdělit, jaká vylepšení se plánují na základě jejich odpovědí – z toho vidí, že jejich názory mohou leccos ovlivnit a přistupují k vyplňování dotazníků zodpovědně i v příštích letech. Např. jsme je mohli informovat, že na základě jejich názorů bude vybudován nový chodník před školou (studentkám do něj zapadávaly podpatky), že bude pořízena nová technika do učeben, venkovní hřiště apod.
 
Co byste na základě svých zkušeností doporučil kolegům – ředitelům?
Doporučil bych jim, aby evaluační nástroje využívali – my s tím začali již v roce 2013. Je to rychlá a snadná záležitost a dostanete zajímavé výsledky. Zajímavé je také sledovat změny názorů žáků v průběhu let a procentuální výsledek – řekněme „náladu školy vyjádřenou v procentech“. Je zajímavé sledovat, jak to pulzuje mezi ročníky.