Cestu ke kvalitnímu vzdělávání definuje pakt pro kvalitu, který předpokládá reformu od předškolního po střední vzdělávání vedoucí ke kvalifikaci. Pozornost věnuje také řízení škol, participaci zainteresovaných stran i inkluzi.
Vláda Valonsko-bruselské federace, frankofonní části Belgie, bude počínaje tímto školním rokem uvádět postupně do praxe Pakt pro kvalitu ve vzdělávání. Na podstatu jeho hlavních os se zaměřila příloha belgického časopisu Prof.
Strategická osa 1
První strategická osa si klade za cíl podnítit u žáků radost z učení a vybavit je pro život ve společnosti 21. století. Prostředkem k tomu je mimo jiné i posílení role předškolního vzdělávání. V souvislosti s tím se učitelům dostane podpory a vzdělání k tomu, aby včas rozpoznali problémy s učením žáků, uměli zasáhnout a využívali nástroje přispívající k úspěchu žáka (např. žákovskou složku doprovázející žáka po celou školní docházku). Pro žáky od mateřské školy do 15 let věku bude od roku 2020 také vcházet v platnost společný polytechnický a víceoborový základ, který zaručí, že si všichni žáci osvojí základní znalosti a kompetence i profesní orientaci. Bude se skládat z pěti specifických oblastí – mateřský a cizí jazyk, umělecké vyjádření, věda a technika (matematika, přírodní vědy, zeměpis, technika a technologie), společenské vědy (včetně filozofie a výchovy k občanství) a tělesná výchova (včetně témat blahobytu a zdraví), a dvou průřezových oblastí – kreativita a podnikatelský duch a schopnost „učit se učit“.
Strategická osa 2
Druhá osa se snaží přenést na aktéry ve vzdělávání více autonomie a odpovědnosti a klade důraz na vedoucí úlohu ředitele i na roli učitelského týmu. Přinese nový rámec pro řízení vzdělávání, ve kterém budou role aktérů jasně definovány. Školy ve spolupráci se zřizovateli si proto postupně od příštího školního roku budou definovat plán řízení, který bude obsahovat obecnou filozofii zařízení, cíle na 3 a 6 let a strategie k jejich dosažení. Za účelem zvýšení odpovědnosti učitelských týmů se předpokládá reforma počátečního a dalšího vzdělávání učitelů (navýší se například čas věnovaný průběžnému vzdělávání). Učitelská kariéra bude rozdělena na tři etapy: začátečník, osvědčený učitel a zkušený učitel. Zkušení učitelé tak budou část svého času věnovat koordinování učitelů-začátečníků či provádět formativní hodnocení svých kolegů. Dále je snahou sejmout z řídících týmů část administrativní zátěže, optimalizovat proces výběru ředitelů a profesionalizovat vedení škol.
Strategická osa 3
Kvalita vzdělávání vedoucího k získání kvalifikace a společensko-profesní integrace žáka jsou hlavními tématy třetí strategické osy, v jejímž rámci dojde k reorganizaci cesty vedoucí ke kvalifikaci. Žáci si budou od roku 2028 vybírat v polovině studia na střední škole ze dvou zaměření – první připraví žáky pro navazující vysokoškolské studium, druhé povede k získání kvalifikace ve vybraném oboru.
Na úpravách kvalifikující cesty se bude v budoucnu podílet Observatoř kvalifikací, řemesel a technologií a bude vytvořen informační systém pro usnadnění profesní volby žákům. Všechny obory v rámci kvalifikující cesty budou dále obsahovat stejný všeobecně vzdělávací základ, který se však bude lišit ve vztahu k oborové specializaci. V neposlední řadě se plánuje využívání certifikace pomocí jednotek výsledků učení uznatelných v různých kontextech.
Strategická osa 4
Čtvrtá strategická osa cílí na zavedení společného vzdělávání žáků a principů inkluze do vzdělávacího systému za současného zmenšení počtu žáků se speciálními potřebami ve speciálním školství a jejich integrace do běžných tříd. Nabídne také strategie bojující proti školnímu neúspěchu, předčasným odchodům žáků ze vzdělávání a opakování ročníků.
Strategická osa 5
Poslední strategická osa představuje snahu zajistit každému žákovi místo v kvalitní škole a podpořit vývoj školy tak, aby přispívala k blahobytu dětí. Zabývá se zvyšováním kvality školního života, a tedy kupříkladu prevencí v oblasti zdraví a bezpečnosti, sportovními, mimoškolními a občanskými aktivitami či prevencí násilí a obtěžování. Posílit by měla také demokracii ve škole (například formou třídních občanských rad, tvorby interních školních pravidel ve spolupráci se žáky a jejich rodiči).