Dánské primární a nižší sekundární vzdělávání změnila v roce 2014 komplexní reforma. Zavedla novinky v rozsahu i složení vyučovacích hodin a definovala opatření, jimiž přispějí rodiče, škola i širší komunita k lepším školním výsledkům žáků a jejich osobní pohodě.
Dánská „folkeskole“ představuje povinnou školní docházku na úrovni primárního a nižšího sekundárního vzdělávání. Skládá se z jednoho předškolního roku, první až deváté třídy a nepovinné desáté třídy a jejím hlavním cílem je připravit děti k navazujícímu vzdělávání. Škola je financována státem a za její chod nese odpovědnost obec. Ačkoliv dánský vzdělávací systém pravidelně vykazuje v evropském měřítku velmi dobré výsledky, vešla v srpnu 2014 v platnost nová podoba „folkeskole“. Jaké změny ambiciózní reforma přinesla?
Více času ve škole
Žáci stráví ve škole více času: postupně od 30 (první tři roky) do 35 hodin týdně (poslední tři roky), přičemž tento čas je rozdělen mezi klasické předmětové vyučování a asistované učení. Změnou prošla i struktura vyučovacích předmětů. Navýšení počtu hodin se dočkala výuka dánštiny, matematiky, tělesné a hudební výchovy, řemesel a designu a přírodních věd s technologiemi. K lepší jazykové výbavě žáků pak směřuje zavedení anglického jazyka od první třídy a druhého cizího jazyka od páté třídy. Od sedmého ročníku mohou také žáci vybírat z rozmanité nabídky volitelných předmětů.
Asistované učení
Část prodlouženého školního dne je věnována asistovanému učení, které slouží jako podpora předmětově uspořádaných hodin. Jeho účelem je budovat vztah žáků ke vzdělávání prostřednictvím sociálních dovedností, celkového rozvoje či motivace, a to za pomoci rozmanité škály metod a aktivit. Ačkoliv je do značné míry na škole, jakým způsobem s tímto časem naloží, musí mezi oběma složkami školního dne zajistit soudržnost. Žáci mohou kromě toho využívat například nabídku asistence s domácími úkoly.
Důraz na tělesnou aktivitu
Tělesná aktivita prospívá nejen zdraví, ale i procesu učení. Proto se má ve škole vyskytovat jako jeden z vyučovacích předmětů i v rámci asistovaného učení a může mít podobu jak jednorázových, tak dlouhodobých aktivit (např. spolupráce s místním sportovním klubem). V průměru by se každému žákovi mělo dostat 45 minut fyzické aktivity denně. Reforma také zavedla sport jako jednu z možných závěrečných zkoušek na konci „folkeskole”.
Více matematiky i výuky jazyků
Žákům od čtvrté do deváté třídy posílila výuka dánštiny a matematiky o jednu hodinu týdně (tedy na minimálně 210 a 150 60minutových hodin za ročník). Záměrem je umožnit jim v těchto zásadních předmětech hlubší studium a získat prostor k diferencovanému vyučování pro pomalu i rychle se učící žáky. Tento krok je dále spojený s tříletým výzkumem a vývojem vyučovacích metod k rozvíjení všech žáků, například s využitím IT a řešení praktických problémů.
Kvůli usnadnění přístupu na mezinárodní trh práce prošla zintenzivněním také výuka cizích jazyků. Žáci začínají s prvním cizím jazykem, angličtinou, od první třídy a od páté třídy si volí mezi němčinou a francouzštinou coby druhým cizím jazykem. Případní zájemci si mohou od sedmého ročníku jako volitelný předmět přibrat další cizí jazyk podle nabídky školy.
Lepší učební prostředí
Personál školy je instruován pro práci s učebním prostředím s cílem stimulovat učení žáků a omezit aspekty, které ho narušují, a to zejména hlučnost. Velká pozornost je upřena právě na podporu osobní pohody (well-being) žáků v návaznosti na jejich školní vývoj. Národní iniciativy se proto zaměřují na posílení managementu třídy prostřednictvím výzkumu a vývoje vhodných nástrojů a metod.
Otevřená škola
„Folkeskole“ rozvíjí vztahy s místní komunitou a lokálními institucemi (např. sportovními kluby, kulturními centry, uměleckými školami). Zajišťuje tím soudržnost komunity a prezentuje také nabídku aktivit v daném místě. Žákům se tak otevírají možnosti pro plnění povinných i volitelných předmětů v některé z partnerských institucí školy – například v místním sportovním klubu či na spřátelené střední škole. Je rovněž žádoucí, aby na vzdělávání svých dětí aktivně participovali rodiče. Z toho důvodu škola stanovuje principy spolupráce s nimi a oblasti, ve kterých by se měli angažovat (rodičovské schůzky, školská rada atd.). Do rozvoje školy se škola snaží více zapojovat také žáky (např. do plánování a evaluace vyučování).
Přechod do navazujícího vzdělávání
Větší pozornost je věnována přechodu žáka na navazující stupeň vzdělávání. Napomáhá mu zjednodušená dokumentace v podobě pouze jednoho souhrnného dokumentu o průběhu vzdělávání na „folkeskole“, tzv. žákovského plánu. Podporu žáků v jejich zájmech a motivaci mají dále zajistit dva povinně volitelné předměty týdně od sedmé třídy, přičemž škola může jejich nabídku přizpůsobit lokálním podmínkám.
Snahu připravit žáky na další vzdělávání i realitu trhu práce reprezentuje povinný předmět, během něhož se pracuje se vzdělávacími volbami žáků a který žáky vybavuje základními znalostmi o vzdělávacím systému následujícím po „folkeskole”, o trhu práce i fungování společnosti. Závěrečné zkoušky mají mít dále větší vliv na přijetí do navazujícího vzdělávacího stupně, aby bylo zaručeno, že žáci jsou schopni ho také úspěšně ukončit.
Kvalitnější vyučování
Reforma chce zvýšit školní úroveň žáků na výstupu z „folkeskole“ mimo jiné i zkvalitněním vyučování. Předsevzala si proto zjednodušit a zpřehlednit obecné cíle pro povinnou školní docházku tak, aby se zaměřovaly na výsledky učení žáků a podporovaly vyučování zaměřené na cíl. Tento krok navíc napomáhá lepšímu porozumění cílů zainteresovanými stranami. Samotné vyučovací předměty by měly vznikat systematicky a dynamicky a rámce pro plánování výuky by měly zohledňovat nejnovější poznatky.
Zjednodušení cílů
Činnost „folkeskole” směřuje nově ke třem hlavním cílům: 1. všichni žáci mají možnost využít naplno svůj potenciál; 2. škola redukuje vliv sociálního prostředí žáků na jejich školní výsledky; 3. je podpořena důvěra ve školu a osobní pohoda žáka (well-being) prostřednictvím odborných znalostí a postupů. Byly rovněž stanoveny cíle pro národní výsledky žáků. Minimálně 80 % musí uspět ve čtení a matematice. Každý rok by se měl zvyšovat počet žáků s výborným skóre v dánštině a matematice a snižovat počet těch se slabými výsledky ve čtení a matematice. Jejich pokrok je možné sledovat prostřednictvím plošného testování od 2. do 8. třídy.
Rozvoj učitelů a pomoc konzultantů
Dánská vláda uvolní do roku 2020 jednu miliardu dánských korun na rozvoj učitelských kompetencí. Cílem je to, aby do zmíněného roku měli všichni učitelé „folkeskole” pro vyučování svého předmětu aprobaci z počátečního nebo dalšího vzdělávání. Podporován je též management školy, včetně průběžného vzdělávání ředitelů.
Pomoc školám nabízí také národní seskupení konzultantů z řad zkušených učitelů a ředitelů. Ti pracují s individuálními potřebami škol a poskytují rady a inspiraci týkající se jejich rozvoje i zlepšování školních výsledků žáků.
Viz též stránky dánského ministerstva školství: www.uvm.dk