Cedefop publikoval výsledky výzkumu, který se snažil shromáždit názory Evropanů na odborné vzdělávání a přípravu. Mají občané Evropské unie představu o tom, co je odborné vzdělávání a příprava, jaké s ním mají zkušenosti a jak vnímají jeho atraktivitu a efektivitu? Článek přináší přehled nejdůležitějších zjištění.
Celkem bylo v rámci výzkumu realizováno více než 35 500 rozhovorů se zástupci občanů starších 15 let ze všech členských zemí EU. Většina obyvatel EU (86 %) ví, že existuje odborné vzdělávání. V některých zemích je však povědomí o odborném vzdělávání velmi nízké (pouze 46 %). Celkem 68 % dotázaných souhlasí s tvrzením, že odborné vzdělávání na vyšší sekundární úrovni je v jejich zemi vnímáno pozitivně. Méně než třetina respondentů (23 %) říká, že obraz odborného vzdělávání je negativní. Pozitivní rysem odborného vzdělávání je z hlediska respondentů zejména schopnost připravit žáky pro svět práce. Většina respondentů však zároveň zmiňuje, že všeobecné vzdělávání má ve společnosti lepší image. S tímto tvrzením souhlasí celkem 82 % respondentů, kteří prošli všeobecným vzděláváním, ale i 71 % těch, kteří dokončili odborné vzdělávání. V příliš mnoha evropských zemích nemá odborné vzdělávání dobrou pověst a je stále považováno za druhou volbu pro druhořadé žáky. To potvrzuje i další údaj – tři ze čtyř obyvatel EU (75 %) souhlasí s tvrzením, že odborné vzdělávání je v jejich zemi doporučováno zejména žákům s horšími známkami. Odborné vzdělání je často považováno za typ vzdělání, který sice vede k rychlému uplatnění na trhu práce, ale ne na dobře placených a pozitivně vnímaných pracovních pozicích.
Při volbě odborného vzdělávání na vyšší střední úrovni rozhoduje zejména vysoká pravděpodobnost rychlého uplatnění na trhu práce (46 %) a zájem o odborné předměty (41 %). Mezi další často zmiňované důvody patří například rada člena rodiny nebo kamarádů (31 %), dobré kariérní vyhlídky (27 %), pravděpodobnost dobrého platu (23 %). Pouze polovina respondentů s ukončeným všeobecným vzděláním (48 %) zmínila, že měla při výběru vyššího sekundárního vzdělávání dostatečné informace o možnosti studia v rámci odborného vzdělávání. Úroveň spokojenosti s absolvovaným studiem je vyšší u žáků odborných škol oproti těm, kteří dokončili všeobecné vzdělávání. Celkem 87 % žáků s ukončeným odborným vzděláním je spokojeno s osvojenými odbornými dovednostmi, šest z deseti žáků řeklo, že si našli první dlouhodobé zaměstnání ještě před dokončením odborného vzdělávání nebo během prvního měsíce po skončení studia (pro srovnání, u absolventů všeobecného vzdělávání si práci během měsíce po dokončení studia našlo 49 % z nich). Z odpovědí těch, kteří dokončili odborné vzdělávání, vyplývá, že jsou spokojeni nejen s odbornými dovednostmi, ale i s dalšími důležitými dovednostmi, které si během studia měli možnost osvojit: schopnost pracovat s ostatními (s tímto tvrzením souhlasí celkem 87 %), organizovat vlastní učení (76 %), kreativita (70 %), komunikační dovednosti (75 %) a podnikavost (65 %). Respondenti s ukončeným všeobecným vzděláním zdůrazňují, že se naučili komunikovat v cizím jazyce (67 %, rozvoj této dovednosti potvrdilo pouze 44 % respondentů s ukončeným odborným vzděláním) a zvýšili si interkulturní povědomí (65 %, u respondentů, kteří prošli odborným vzděláváním, to bylo pouze 40 %).
60 % respondentů s dokončeným odborným vzděláním by doporučilo mladším žákům studium na odborných školách, pouze 15 % by doporučilo všeobecné vzdělávání. Rozdíl je mnohem menší u respondentů, kteří prošli všeobecným vzděláváním. Všeobecné vzdělávání by doporučilo 38 % z nich, odborné vzdělávání celkem 26 %.
Pouze o něco málo více než polovina Evropanů (54 %) souhlasí s tím, že je po skončení odborného vzdělávání na vyšší sekundární úrovni snadné pokračovat ve studiu na terciární úrovni, například na univerzitě. Ve studiu na terciární úrovni pokračovalo 39 % respondentů s dokončeným odborným vzděláním na vyšší sekundární úrovni. Oproti tomu ve studiu pokračovaly skoro tři čtvrtiny (72 %) respondentů, kteří prošli všeobecným vzděláváním na vyšší sekundární úrovni.
Občané EU obecně souhlasí s tím, že odborné vzdělávání a příprava hraje důležitou roli v celé společnosti, zejména s ohledem na posilování ekonomiky dané země (s tímto tvrzením souhlasí celkem 84 % respondentů), snižování nezaměstnanosti (s tím souhlasí 80 % respondentů) a na hledání řešení otázky sociálního vyloučení (s tím souhlasí 78 %). Skoro polovina dotázaných (49 %) souhlasí s tím, že by jejich vlády měly spíše investovat do odborného než do všeobecného vzdělávání. Opačný názor má pouze 28 % respondentů.
Ředitel Cedefopu James Calleja prohlásil: „Odborné vzdělávání a příprava mohou hrát zásadní strategickou roli. Právě odborné vzdělávání totiž může připravit pracovní sílu, která bude schopná zvládat budoucí výzvy. Klíčové je zlepšovat a udržovat dobré odborné dovednosti a kompetence všech pracovníků, pouze tak Evropa zůstane i nadále konkurenceschopná a inovativní v době sílící globální konkurence, rychle se měnících potřeb trhu práce a výrazných demografických změn. Míra účasti na odborném vzdělávání a přípravě se výrazně liší mezi jednotlivými členskými zeměmi EU a lze konstatovat, že máme ještě velmi daleko k dosažení cílů stanovených EU. Tento výzkum nám může pomoci porozumět, proč tomu tak je.“
Více informací o výsledcích šetření v jednotlivých zemích naleznete ve zprávě, kterou je možné stáhnout na http://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/here-what-europeans-think-vocational-education-and-training?NL=74.
V článku jsou využity údaje z článku publikovaného v Newsletteru Cedefopu, který je dostupný na http://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/here-what-europeans-think-vocational-education-and-training?NL=74, a úvodní kapitoly celé studie týkající se výzkumu, která je dostupná na http://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/here-what-europeans-think-vocational-education-and-training?NL=74.