Zatímco v Německu zájemcům o studium učitelství prozatím stačí maturita, ve Finsku uchazeči procházejí speciálním přijímacím řízením, v němž prokazují nejen své studijní předpoklady, ale také motivaci pro práci učitele. Jakým způsobem si univerzity studenty vybírají, popsala v rozhovoru pro Das Deutsche Schulportal finská výzkumnice Sirkku Kupiainenová.
Všichni zájemci o studium učitelství, ať už se přihlásí na kteroukoli z osmi finských univerzit, které pedagogické obory nabízejí, nejprve absolvují písemnou zkoušku vycházející z materiálů, jejichž část je zveřejněna několik týdnů před zkouškou. Další podklady uchazeči dostávají až v průběhu zkoušky.
Cílem písemného testu, jímž musejí projít nejen zájemci o studium učitelství, ale i ti, kdo se zajímají o všeobecné studijní obory v oblasti vzdělávání, je ověřit akademické dovednosti uchazečů, tedy zjistit, zda mají předpoklady ke studiu vysoké školy. Kdo splní stanovené minimální požadavky, je pozván k osobnímu pohovoru.
Pohovory ověřují předpoklady pro práci učitele
Druhá část přijímacího řízení se skládá z osobních pohovorů, k nimž je pozváno minimálně dvakrát tolik uchazečů, než je počet těch, kteří jsou pak ke studiu skutečně přijati. Pohovory mají podobu individuální nebo skupinové diskuse, případně kombinace obojího. Jejich cílem je zjistit, zda mají uchazeči předpoklady stát se učiteli, tedy jaké jsou jejich dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, motivace a osobní zaujetí pro učitelskou profesi. Komise se uchazečů například dotazuje, proč se ke studiu učitelství hlásí a proč zrovna oni chtějí být učiteli. Zájemci následně mluví o práci, kterou by v budoucnu chtěli dělat, a říkají, kde se vidí za deset let. Na závěr musejí popsat své silné a slabé stránky, jež by mohly být relevantní pro učitelskou profesi.
Uspěje jen každý jedenáctý uchazeč
Jak vysvětluje Sirkku Kupiainenová, vícekolové přijímací řízení ke studiu učitelství se ve Finsku používalo ještě předtím, než bylo vzdělávání učitelů v 70. letech 20. století přesunuto na univerzity. Jeho smyslem je vyhledat uchazeče, kteří se pro práci s dětmi nehodí, nebo by jim mohli dokonce uškodit. Lektoři, kteří osobní pohovory vedou, mají totiž zkušenost, že písemnou zkouškou procházejí také uchazeči, kteří předpoklady pro učitelskou práci nemají. Jak dále zmiňuje Kupiainenová, bez účasti na osobním pohovoru by začali studovat a teprve během praxe ve škole by zjistili, že se učiteli stát nechtějí, což nedává smysl.
Na univerzitě v Helsinkách se v loňském roce ucházelo o studium učitelství 1 366 zájemců, z nichž 971 se zúčastnilo písemného testu a 241 bylo pozváno k osobnímu pohovoru. Nakonec bylo přijato 122 uchazečů, což odpovídá zhruba 9procentní úspěšnosti.
Das Deutsche Schulportal je nezávislou online platformou pro všechny, kteří se zajímají o rozvoj škol a vyučování. Představuje úspěšné koncepce ze školní praxe a nabízí aktuální informace a příspěvky týkající se výuky, vzdělávací politiky a vědy. Vznikl z iniciativy Nadace Roberta Bosche, Německé školní akademie, Nadace Heidehof a vydavatelství Zeit.