Francie: společný základ pro znalosti, kompetence a kulturu v povinné školní docházce (část 5)

Seriál o novém společném základu pro všeobecné vzdělávání ve Francii uzavíráme představením poslední z jeho pěti tematických oblastí. Vede žáky k poznávání světa v jeho rozmanitých podobách a rozvíjí zájem o umění, sport i vlastní realizaci projektů.

Nový společný základ pro znalosti, kompetence a kulturu platí ve Francii od školního roku 2016/2017. Je určen všem žákům mezi 6 a 16 lety vzdělávajícím se v rámci povinné školní docházky, která zahrnuje základní školu a první stupeň středního vzdělávání – tzv. collège. Všeobecné vzdělávání v této podobě má připravit žáky nejen k dalšímu studiu, ale i na jejich občanskou roli.
 
Absolvováním povinné školní docházky musí žák nezbytně ovládat znalosti a kompetence pěti tematických oblastí. Jejich cíle jsou formulovány v obecné rovině a oproti českým kurikulárním dokumentům nekladou důraz na používání aktivních sloves popisujících ověřitelné výsledky učení.
 
Tematická oblast 5: Podoby světa a lidské činnosti
 
Cílem poslední tematické oblasti je zprostředkovat žákovi porozumění světu, který zároveň obýváme i utváříme. Věnuje se prostoru, času a uspořádání a fungování společnosti. Rozmanitost lidské zkušenosti je ilustrována na tématech vědeckých a technických objevů, kultur, umění a systémů myšlení. Oblast usiluje o rozvinutí žákovské představivosti, schopnosti navrhnout a realizovat různé projekty (ať už se jedná o předměty, služby, či díla) a zájmu o umělecké, tělesné a sportovní činnosti. Žáci si jejím prostřednictvím formují úsudek a estetické cítění, učí se reflektovat sebe samé i ostatní a být otevření vůči jinakosti. Svým obsahem oblast přispívá k budování občanství.
 
Cíle tematické oblasti jsou sdruženy do tří skupin:
 

  1. Prostor a čas

Žák identifikuje hlavní témata spjatá s vývojem lidstva. Chápe příčiny a důsledky nerovností, zdroje konfliktů i pojem solidarity a uvědomuje si globální problémy týkající se životního prostředí, přírodních zdrojů, obchodu, energie, demografie a klimatu. Ví také, že znalost minulosti pomáhá porozumět současnosti a interpretovat ji. Kromě času se žák orientuje i v prostoru, a to v jeho různých měřítkách. Zná hlavní geografické charakteristiky Země, evropského kontinentu a francouzského území. Dovede určit polohu určitého místa za pomoci map, jejich porovnání a vlastních grafických znázornění.
 

  1. Uspořádání a znázornění světa

Žák se orientuje v uspořádání vnějšího světa: popisuje druhy krajin z hlediska jejích výhod, omezení i lidské činnosti a určuje vztah mezi prostorem a uspořádáním společnosti. Kromě toho proniká do možností znázorňování světa prostřednictvím umění. Písemně i ústně vyjadřuje své pocity ve vztahu k literárním či uměleckým dílům, předkládá argumenty pro své myšlenky a díla interpretuje. Přímo či nepřímo si osvojuje literární a umělecká díla národního a světového dědictví i současné tvorby, například v průběhu školních exkurzí.
 

  1. Vynalézání, vývoj, výroba

Žák vymýšlí, navrhuje a realizuje různé projekty včetně uměleckých a uplatňuje při tom tvůrčí postupy a techniky. Uvědomuje si meze využití materiálů a uplatnění výrobních procesů a respektuje životní prostředí. Žák v této tematické oblasti používá představivost a kreativitu a utváří svůj úsudek, vkus, vnímavost i estetické cítění. Rovněž zná možnosti i omezení tělesných, sportovních a uměleckých činností a využívá svých znalostí k jejich zdokonalování. Při kolektivních činnostech zároveň bere ohled na ostatní. 
 
Národní rámec dále předkládá obecný výčet učiva, jež žák při seznamování se s podobami světa a lidské činnosti potřebuje. Zahrnuje následující témata: důležitá historická období a události, uspořádání společností, rozmanitost kultur a způsobů života, milníky v dějinách myšlení a náboženství, vědecké a technické objevy a pokrok, umělecké vyjádření a estetické cítění napříč společnostmi, politické a společenské uspořádání, ekonomická produkce a sociální sféra společnosti.