Na pozadí lehkého hospodářského oživení mají absolventi vcházející do aktivního života v roce 2013 o trochu lepší přístup k zaměstnání než jejich předchůdci. S nejtěžšími podmínkami se tradičně potýkají absolventi bez diplomu ze středního vzdělávání.
Francouzské výzkumné centrum Céreq publikovalo výsledky rozsáhlého šetření Génération Céreq, jehož se zúčastnilo téměř 700 000 mladých absolventů, kteří vyšli z různých úrovní francouzského vzdělávacího systému ve školním roce 2012/2013. Hodnotí v něm podmínky absolventů v průběhu tří let po vstupu do aktivního života a porovnává je s předchozí generací absolventů z roku 2010. Ve srovnání s nimi čelí většina absolventů z roku 2013 menší nezaměstnanosti, avšak jejich pohyb na trhu práce přesto zůstává poznamenán nedávnou ekonomickou krizí.
Šetření potvrdilo trend spočívající v prodlužování doby studia, s kterou roste i počet absolventů s nějakým diplomem ze středního a zejména vyššího vzdělávání. Generace 2013 zažila oproti té předchozí o něco menší nezaměstnanost, která však byla z dlouhodobé perspektivy stále velmi vysoká (20 % v roce 2016). Absolventi z roku 2013 byli rovněž schopní najít si rychleji první práci (63 % ji našlo do tří měsíců). Na druhé straně nedošlo ke zlepšení pracovních podmínek: snížil se objem smluv na dobu neurčitou vlivem značného nárůstu provizorních a dotovaných pracovních míst. A mezi generacemi 2010 a 2013 také poklesla výše mezd v prvním zaměstnání, které ale zároveň u mladší generace vykazují rychlejší růst (medián čistých mezd v roce 2016 činil 1 460 €).
Na okraji zájmu se na trhu práce stále nalézají absolventi bez diplomu ze středního vzdělávání. Tři roky po jejich vstupu do aktivního života se jejich nezaměstnanost blíží 50 %, a to i přes velký počet dotovaných pracovních míst. Pro tuto skupinu je charakteristická práce na nedobrovolný částečný úvazek (23 % oproti 14 % absolventů s diplomem ze středního vzdělávání), nízké odměny za práci (čtvrtina bere méně než 900 €) a problémy při hledání zaměstnání i v jeho udržení (pouze 32 % našlo rychle své první zaměstnání, 31 % nenašlo v prvních třech letech žádné). Nediplomovaní absolventi jsou po třech letech také častěji neaktivní (11 %), přičemž nejhorší situace panuje u dívek.
Generaci 2013 ovlivnila reforma odborné maturity, která změnila strukturu diplomů středního vzdělávání a rozložení žáků v jeho vzdělávacích cestách. Absolventi se středoškolským diplomem celkově zažili pokles nezaměstnanosti. Zatímco u absolventů odborného maturitního studia zaměstnanost lehce poklesla, u technologického a všeobecného maturitního studia naopak vzrostla.[1] Dostávalo se jim také méně pracovních smluv na dobu neurčitou – v roce 2016 je mělo jen 51 % pracujících absolventů. Třetina diplomovaných ze středního odborného vzdělávání strávila poslední rok svého vzdělávání vyučením, které jim zajistilo zásadní výhodu při hledání práce a o 12 % menší míru nezaměstnanosti oproti vrstevníkům vzdělávajícím se ve škole.
Žádné výrazné zlepšení nezažili absolventi vysokých škol, kteří po třech letech vykazují stejnou, 10% nezaměstnanost jako jejich předchůdci z roku 2010. Podobně jako absolventi středního vzdělávání získávají méně pracovních smluv na dobu neurčitou a nižší odměny za práci (jejich medián čistých mezd v roce 2016 činil 1 710 €).
[1] Pozn. překl.: Ve Francii existují tři typy maturitního studia: všeobecné, technologické a odborné. V rámci každé ze tří středoškolských vzdělávacích cest existuje řada zaměření.