Inkluze v odborném vzdělávání a přípravě je stále důležitější. Díky ní se řadě mladých osob s postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami může otevřít pracovní perspektiva na trhu práce. Podniky mohou právě mezi těmito osobami získat své budoucí pracovníky, kteří jim v současnosti chybí.
Spolkový institut pro odborné vzdělávání a přípravu (BIBB) vydal novou publikaci, která shrnuje nejnovější poznatky a představuje příklady dobré praxe inkluze v odborném vzdělávání a přípravě.[1]
Mezi hlavní aspekty, které je třeba rozvíjet a podporovat, patří: spolehlivá, trvalá a individualizovaná podpora žáků, nabídka vhodných kvalifikací, které zvyšují šanci na uplatnění na trhu práce pro osoby s postižením, ale i sjednocení terminologie.
„Cvičit, cvičit, cvičit,“ často slýchávají učni, kteří stojí na začátku své pracovní dráhy. Platí to však i pro poskytovatele inkluzivního odborného vzdělávání a přípravy. Je nutné, aby stále zlepšovali a hledali možnosti inkluzivního vzdělávání. To se může podařit pouze tehdy, je-li odborné vzdělávání chápáno jako dynamický systém, který se pružně přizpůsobuje potřebám trhu práce a společnosti. Existuje řada příkladů, které dokládají, jak lze v praxi realizovat inkluzivní odborné vzdělávání a přípravu.
Koncepční příprava na odborné vzdělávání v rámci nižšího sekundárního vzdělávání v Brémách
Spolková země Brémy v roce 2009 provedla reformu vzdělávání, v rámci které mají školy povinnost podporovat inkluzi všech žáků a žákyň, bez ohledu na jejich etnický původ a státní příslušnost, a také zaměřovat výuku na budoucí povolání žáků a připravovat žáky pro vstup na pracovní trh. Nejlepším příkladem realizace této koncepce je škola v Brémách (Oberschule an der Koblenzer Straße). Jedná se o velmi heterogenní školu se žáky mnoha národností, která se silně soustředí na rozvoj odborných dovedností. Nabízí nižší sekundární vzdělávání pro žáky zhruba od 10 do 16 let v 6 ročnících (věk závisí na věku žáků při vstupu na základní školu – pozn. překl.). Pro žáky 5.–10. třídy nabízí škola od roku 2006 celodenní docházku na tři dny v týdnu. V odpoledních hodinách žáci navštěvují dílny a kluby, které rozvíjí jejich zájmy a talent. Od školního roku 2014/15 škola nabízí předmět „bádání“, který je součástí školního vzdělávacího programu. Žáci v tomto předmětu tři hodiny týdně hledají odpovědi na otázky spojené s tématy, které je baví. Mají k tomu k dispozici všechny prostory školy a učitelé v roli poradců jim při bádání pomáhají. Výsledky žáci na konci roku prezentují všem spolužákům, učitelům, ale i rodičům a dalším pozvaným hostům. V 5. a 6. ročníku mají žáci předmět „průmysl-práce-technika“, v rámci kterého pracují v dílnách a osvojují si běžné domácí práce. V 7. ročníku žáci pracují s portfoliem „pas pro volbu povolání“ (Berufswahlpass)[2]. Jedná se o portfolio, ve kterém se seznamují se všemi informacemi a kontakty potřebnými pro vstup na trh práce. Zároveň si zde vyplňují svůj profil. Snaží se definovat své silné a slabé stránky spojené s pracovními návyky a dovednostmi. Mohou také plánovat, jak si tyto návyky zlepší. Výsledkem práce s portfoliem je vytvoření pasu, ve kterém jsou popsány jejich dosavadní zkušenosti, praktika a stáže. Součástí výuky je i nácvik přijímacího pohovoru. V 8. třídě žáci absolvují svou první praxi. V 9. třídě (ve věku 14–15 let) absolvují třítýdenní praktikum, na které se připravují a které následně vyhodnotí. Žáci se účastní pracovních veletrhů, pracují ve studentských firmách, absolvují individuální konzultace o volbě povolání s externími institucemi a poradci. V 10. ročníku žáci absolvují dvoutýdenní praktikum, které se již obsahově vztahuje k jejich zvolenému oboru vzdělávání nebo výučnímu místu, které absolvují po odchodu ze školy. Všechny získané dovednosti a praxe si žáci průběžně vyplňují do svého pasu. Vše je přizpůsobeno možnostem a dovednostem jednotlivých žáků. Škola velmi intenzivně pracuje s rodiči a s podniky v daném regionu, které nabízejí výuční místa v rámci duálního systému odborného vzdělávání a přípravy. Praktika žáků v posledních ročnících byla doposud zčásti financována ministerstvem práce sociálních věcí, v příštích letech se očekává větší zapojení úřadu práce pro mladé (Jugendberufsagentur).
Pomoc při přechodu z odborného vzdělávání na trh práce
Nezisková organizace v Braniborsku (Die Gemeinnützige Gesellschaft für regionale Sozialentwicklung mbH) pomáhá mladým lidem se speciálními vzdělávacími potřebami s přechodem z odborného vzdělávání a přípravy na trh práce. Aktivity jsou financovány v rámci tzv. osobního rozpočtu, který je daný zákonem (Persönliches Budget § 29 SGB IX). Tento osobní rozpočet je určen pro osoby s postižením a lze ho využít při zapojení osob s postižením do běžného života. Tento příspěvek dostávají žáci využívající služby neziskové organizace poté, co uzavřou smlouvu s úřadem práce. Z těchto finančních prostředků pak osoby s postižením následně platí za služby poskytované neziskovou organizací. Právě tito žáci potřebují často pomoc se čtením, psaním a počítáním. Mají často problémy s koncentrací, vyžadují velmi podrobný popis pracovních činností a v některých případech je nutná i pomoc při výkonu vlastních pracovních činností. Žáci navštěvují dva dny odbornou školu a tři dny jsou v běžných podnicích, které neposkytují odbornou přípravu v rámci duálního systému. Nezisková organizace podporuje žáky jak při studiu na středních odborných školách, tak přímo v podnicích. Žáci mají k dispozici poradce, který je kontaktní osobou pro všechny zúčastněné strany – daného žáka, jeho rodiče, podnik a odbornou školou. Poradci výraznou měrou pomáhají podnikům při úspěšném zaučení budoucích mladých pracovníků a jsou velmi důležití pro motivaci mladých lidí. Nezisková organizace klade důraz na to, aby se doprovodné osoby neměnily. Ukázalo se, že personální změny působí kontraproduktivně, a to jak u mladých lidí, tak u zástupců podniků. Ti často věří pouze osobám, se kterými byli již dříve v osobním kontaktu a u kterých mají jistotu, že celý proces proběhne bez problémů. Vztahy s podnikem hrají zásadní roli. Poradci nejprve musejí podniky přesvědčit, aby se spoluprací souhlasily. V případě, že podniky již měly špatnou zkušenost s učni, kteří například po krátké době odešli, klesá jejich chuť přijímat mladé pracovníky se speciálními vzdělávacími potřebami. Podniky se dají nejlépe přesvědčit pomocí úspěšných příkladů, ideálně ze stejného oboru, které dokládají, že individuální poradenství a kontinuální podpora přinášejí ovoce.
Díky obdobnému projektu v Hamburku již více než 300 žáků za pomoci mentorů a doprovodných osob přešlo z odborného vzdělávání a přípravy na trh práce.
Praxe v podnicích pro mentálně postižené
Projekt PraWo plus je realizován od roku 2011 ve spolkové zemi Durynsko. Každý rok se do projektu zapojí zhruba 30 škol. Projekt byl nejprve financován durynským ministerstvem pro vzdělávání a durynským ministerstvem sociálních věcí. Od 2. pololetí školního roku 2017/18 jsou opatření podporována z prostředků Evropského sociálního fondu a Spolkovou agenturou práce. Projekt se zaměřuje na mladé lidi s mentálním postižením. V Durynsku navštěvuje většina těchto dětí zatím speciální školy, pouze 10 % z nich je integrováno v běžných typech škol. Projekt pracuje s dětmi, které absolvují tzv. „pracovní ročník“ (Werkstufe). Jedná se o tříletý vzdělávací program realizovaný na speciálních školách. Je určen žákům mezi 16 a 19 lety, kteří kvůli svému postižení nemohou plně vstoupit do odborného vzdělávání a přípravy. Žáci se během tří let postupně připravují na pracovní svět. Žáci si během programu zlepšují své praktické a sociální dovednosti, ale i pracovní návyky (výdrž, spolehlivost, dochvilnost).
Do projektu se každoročně zapojí skoro třetina žáků každého „pracovního ročníku“, od roku 2011 se projektu zúčastnilo celkem 900 žáků. Účast na projektu je dobrovolná, podmínkou je pouze souhlas rodičů nebo opatrovníků. Každý účastník během dvou let absolvuje 40 dní praxe u regionálních poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. Z toho musí být minimálně 15 dní, tedy jeden den týdně, přímo v podniku. Většinou jsou žáci zapojeni v menších dílnách, kde se věnují zpracování dřeva, zpracování kovu, zahradničení, péči o domácnost apod. Jeden den praxe trvá zhruba 6 hodin, jeho reálná délka je přizpůsobena schopnostem žáků a je ovlivněna i délkou dopravy na pracoviště. Žáci mají k dispozici poradce, kteří jim pomáhají připravit se na danou praxi a vyhodnotit získané kompetence z hlediska dalšího pracovního zapojení.
Dílčí kvalifikace – ideální řešení nejen pro osoby s postižením
Pro mnoho lidí nepřichází normální dvouleté nebo tříleté střední odborné vzdělávání a příprava v úvahu kvůli úrovni jejich postižení. Řešením jsou tedy dílčí kvalifikace, které jsou jedinou možností, jak získat nějakou kvalifikaci. Firma Oberschwäbische Werkstätten gem. GmbH spolu s průmyslovou komorou Bodensee-Oberschwaben vytvořila řadu dílčích kvalifikací. Jednotlivá povolání byla rozdělena na moduly. Každý modul je samostatný a po jeho absolvování žáci získají certifikát. Kdo získá všechny moduly, může se u hospodářské komory přihlásit ke zkoušce a získat celou kvalifikaci, která odpovídá ukončenému střednímu odbornému vzdělávání. První dílčí kvalifikace byla vytvořena pro povolání logistik skladu, v současné době jsou k dispozici i další dílčí kvalifikace pro obory zpracování kovů, maloobchod, gastronomie a truhlářství. Nejdříve byly částečné kvalifikace nabízeny pouze lidem s postižením, kteří již byli zaměstnáni. Poté začaly podniky nabízet částečné kvalifikace i zájemcům o vyučení. V listopadu 2016 se nabídka znovu rozšířila. Díky podpoře ministerstva sociálních věcí spolkové země Bádensko-Württembersko nyní mohou dílčí kvalifikace získat nejen lidé s postižením, ale i uprchlíci, dlouhodobě nezaměstnaní a lidé bez vzdělání.
Závěrem
Příklady dobré praxe dokazují, že je možné, aby se mladí lidé s postižením úspěšně zapojili do běžného pracovního života. Inkluzi je potřeba podporovat a je třeba řešit otázky s ní spojené. Je třeba podporovat individualizované poradenství, nastavit vhodné právní a finanční rámcové podmínky, ale i popsat vhodné metody inkluzivní didaktiky. „Veřejné diskuse se věnují tématům jako digitalizace. Ostatní další důležitá témata, jako například právě inkluze, by neměla být opomíjena“, říká prezident BIBB Esser.
V článku jsou využity informace z tiskové zprávy dostupné na www.bibb.de/de/pressemitteilung_88990.php a informace z publikace Inklusion im Übergang von der Schule in Ausbildung und Beruf, která je dostupná na: www.bibb.de/veroeffentlichungen/de/publication/show/9556