Článek představuje nejdůležitější trendy ve vývoji nezaměstnanosti v EU, které vyplývají ze Společné zprávy o zaměstnanosti nově vydané OECD. Zároveň popisuje i opatření, která využívají jednotlivé členské státy pro snížení nezaměstnanosti.
Společná zpráva o zaměstnanosti 2017 (Joint Employment Report), zejména její přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů (Scoreboard of Key Employment and Social Indicators) přehledně mapuje vývoj zaměstnanosti a sociální rozvoj v EU. Tato analýza se zaměřuje zejména na míru nezaměstnanosti a na snahy členských států EU zaměřené na snížení nezaměstnanosti.
V 26 členských státech klesla míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se snižovala v posledních čtvrtletích roku 2016. V roce 2016 bylo celkem 20,9 milionu nezaměstnaných, tedy o dva miliony méně než v roce 2015, kdy bylo nezaměstnaných celkem 22,9 milionu. Toto snížení bylo způsobeno aktivní snahou o vytvoření nových pracovních míst, v rámci které získalo práci více než 3 miliony lidí.
Ve členských zemích, které se potýkaly s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (jedná se zejména o Kypr, Chorvatsko a Španělsko), lze pozorovat větší než průměrné poklesy. Míra nezaměstnanosti zde klesla o více než 2,5 procentního bodu. Tyto údaje dokazují pokračující konvergenci v rámci EU. Tento trend, který započal v roce 2014, zabraňuje zvyšování rozdílů, které byly důsledkem nedávné ekonomické krize.
Za snížením nezaměstnanosti stojí samozřejmě pozitivní hospodářský vývoj. Ale ke zvratu přispěla rovněž řada reforem, které pokračují i nadále. Také v roce 2016 nezůstaly členské státy nečinné a snažily se zvýšit stabilitu a pružnost svých trhů práce. Zároveň velkou měrou podporovaly rychlou integraci nezaměstnaných na trhu práce. Společná zpráva o zaměstnanosti ukazuje řadu příkladů reforem realizovaných v jednotlivých členských státech. Jedná se většinou o kombinaci opatření, která podporují tvorbu nových pracovních míst a zvyšují účast na trhu práce. Mezi tato opatření patří:
-
nižší daňové zatížení práce, a to pomocí snížení daně z příjmů fyzických osob (například v Belgii, Estonsku, Irsku a Nizozemsku) nebo snížení přídavků na sociální zabezpečení (např. v Belgii, Francii, Finsku), tato opatření se zaměřují na nejnižší příjmy,
-
cílené dotace pro nábor pracovníků za účelem vytvoření nových pracovních míst (například v Dánsku, Irsku, Francii, na Kypru, v Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, na Slovensku a na Maltě),
-
konkrétní postupy a schémata pro integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, například lidí se zdravotním postižením, poskytováním dotací, zavedení kvót (například na Kypru, na Maltě, v Lucembursku, v Nizozemsku), nebo migrantů, poskytováním jazykové a odborné přípravy (například v Rakousku, Švédsku a Německu),
-
finanční podpora podnikání, včetně podpory sociálních podniků a mladých podnikatelů (například v Maďarsku, Lotyšsku, Řecku),
-
posílení role veřejných služeb zaměstnanosti, zejména pomocí rozvoje individualizované podpory pro dlouhodobě nezaměstnané (například ve Francii, Španělsku, Dánsku a Finsku), pomocí zlepšení spolupráce a koordinace mezi službami zaměstnanosti a dalšími službami v souladu s Doporučením Rady z února 2016 (například na Slovensku, v Irsku nebo v Bulharsku) a díky podpoře partnerství se zaměstnavateli (například ve Velké Británii, Portugalsku nebo Nizozemsku),
-
zlepšení správy a řízení aktivních politik trhu práce (například v Itálii nebo Španělsku).
Ačkoliv vývoj jde správným směrem, jsou stále patrné velké rozdíly v míře nezaměstnanosti v jednotlivých členských státech: od nejnižší v České republice, Německu, Velké Británii a na Maltě (5 %) po nejvyšší, která se pohybuje kolem 20 % ve Španělsku a Řecku. V mnoha zemích EU je stále velmi vysoká i dlouhodobá nezaměstnanost, která tvoří skoro 50 % celkové nezaměstnanosti. I u ní dochází k poklesu, který je zapříčiněn snižujícím se procentem aktivní populace. Dlouhodobá nezaměstnanost je přitom spojená s poklesem hodnoty dovedností, nízkým propojením s trhem práce a vysokým rizikem sociálního vyloučení. Je nutné, aby i nadále pokračovaly reformy a snahy, které podporují tvorbu kvalitních pracovních míst a inkluzivních trhů práce.