pro vzdělávání

Učitel angličtiny jako cizího jazyka Graham Perry doporučuje některé ze svých aktivit pro osvěžení hodin čtení.

Čtení se ze své podstaty může projevovat jako samotářská, introvertní aktivita. Jako taková pak ubíjí tempo, živost a bezprostřednost vlastní každé školní třídě. Způsob, jakým tento problém po letech řeším, je dvojí.

• Přerušuji hodinu čtení. Není třeba dělat všechna cvičení podle pořadí a najednou, zavalit žáky monolitním blokem otázek k porozumění textu, výroky typu pravda–lež či doplňováním vět. Místo toho je možné udělat řadu krátkých aktivit, nastavit pro ně striktní časový limit a čtení střídat s mluvením a jinými úkoly.

• Zavádím interakci (a tam, kde je to možné, pohyb) před, během a po čtení textu.

 
Zde jsou některé z aktivit:
 

1. Augmentační klam

Tato zábavná aktivita před čtením seznamuje žáka předem se slovní zásobou.

• Vyberte si sedm nebo osm slov ze čteného textu, většina slov s textem výrazně souvisí a několik jich má na text jen nepatrnou vazbu.

• Vymyslete pár dalších slov, která se v textu vůbec nevyskytují (můžete si vybrat slova, která působí tak, jako by se v textu mohla vyskytovat, nebo slova s textem zcela nespojitelná).

• Napište všechna slova na tabuli. Vysvětlete téma textu a požádejte žáky, aby spolu diskutovali a odhadovali, která ze slov v textu najdou a která nikoliv. Chcete-li, aby byla aktivita soutěžní, udělte bod za každý správný předpoklad.

 

2. Nenápadné pozorování

Tato aktivita činí potenciálně suchopárná cvičení velmi živými a dynamickými.

• Napište na základě textu řadu otázek k porozumění (nebo použijte otázky z učebnice, ale okopírujte je na zvláštní arch papíru: nenechte žáky, aby se dívali do textu v učebnici).

• Okopírujte čtený text dvakrát a každou kopii rozstřihněte na pět či šest částí.

• Rozmístěte kousky papíru s textem náhodně po místnosti.

• Vytvořte páry či menší skupiny žáků a zadejte jim otázky.

• Řekněte jim, že mají na zodpovězení otázek omezenou dobu. Poté pozorujte, jak pobíhají po třídě ve snaze na otázky odpovědět.

Poznámka: Udělejte skutečně dvě kopie textu, jinak se kolem jednoho kousku papíru bude najednou tlačit velká skupina žáků.
 

3. Shrnutí klíčovými pojmy

Tato aktivita povzbuzuje interakci po počátečním čtení.

• Rozdělte text na několik částí.

• Vytvořte skupiny žáků (tolik skupin, kolik je částí textu).

• Každá skupina dostane ke čtení jednu část.

• Vysvětlete žákům, že si během čtení mohou poznamenat pouze osm klíčových pojmů z textu a že po přečtení své části textu tato klíčová slova použijí ke shrnutí.

• Jakmile všichni žáci sepisování klíčových pojmů dokončí, skupiny promíchejte. Každá nová skupina by měla mít alespoň jednoho člena z každé původní skupiny. Žák si do své nové skupiny nesmí vzít text, jen své klíčové pojmy.

• Následně si v nových skupinách jejich členové vzájemně vyloží každý svůj díl textu.

• Aktivita končí tím, že se skupinám žáků předloží cvičení k porozumění textu a žáci jsou požádáni o spolupráci při odpovídání na otázky.

 

4. Co bylo změněno

Cílem je vyhodnotit, kolik toho žáci z počátečního čtení získali.

• Vytvořte dvojice žáků a požádejte je, aby si vybrali jednu nebo dvě části textu, který si právě přečetli.

• Požádejte je, aby tyto části opsali na kousek papíru, ale aby při tom v každé z nich malou část informace změnili – zajistěte, aby tato změna byla faktická, nikoli gramatická (pokud se ovšem nechcete zaměřit na určitou část gramatiky). Žáci si mohou zvolit například tuto větu:

At the time, I had no idea that this red-haired whirlwind would within months become one of my life-long friends. A změnit by ji mohli takto: At the time, I had no idea that this red-haired whirlwind would within weeks become one of my life-long friends.

• Až žáci skončí, požádejte je, aby papírky s textem nechali na lavici a postavili se.

• Pak je požádejte, aby ve dvojicích procházeli třídou a snažili se přijít na to, jak byl každý segment pozměněn.

 

5. Kdo nebo co jsem?

Tato aktivita po čtení přiměje žáky k rozhovoru a pokládání otázek.

• Požádejte každého žáka, aby si tajně vybral osobu či objekt popsaný v textu.

Žáci pak ve dvojicích či skupinách hrají hru Dvacet otázek, s cílem odhadnout, koho nebo co si jejich partneři vybrali (mohou si vzájemně položit maximálně 20 otázek, dotazovaný však může odpovídat pouze ano–ne–nevím; podle mých pravidel se otázka, která vyvolá odpověď nevím, nepočítá jako jedna z 20).