Jaká je budoucnost odborného vzdělávání a přípravy v Evropě?

Stručná zpráva Cedefopu přibližuje tři scénáře představující možnou podobu odborného vzdělávání a přípravy po roce 2020. Scénáře vycházejí z výsledků dotazníkového šetření a analýz vývoje odborného vzdělávání mezi lety 1995 a 2015.

„Zítřek patří těm, kteří ho slyší přicházet,“ řekl před čtyřiceti lety David Bowie. Pracovní místa, trhy práce a ekonomiky se rychle mění: globalizace, technologie a rostoucí sektor služeb jsou hlavní symptomy, ale i příčiny těchto změn. Stárnoucí populace a snižující se počet mladých na jedné straně a migrace za prací na straně druhé ovlivňují výraznou měrou složení pracovní síly. Je nutné zmínit i doznívající dopady finanční krize. Všechno to zanechává stopy na evropských ekonomikách a na evropské společnosti. Jaká je v tomto kontextu role odborného vzdělávání a přípravy[1] v Evropě, předvídá tyto výzvy a problémy? Cedefop se snaží zohledňovat různé možnosti směřování odborného vzdělávání a přípravy, a napomáhá tak tvorbě vhodných politik. Na základě analýz vývoje odborného vzdělávání a přípravy došlo od roku 1995 k definování scénářů, které představují možnou podobu vývoje odborného vzdělávání a přípravy do roku 2035 a které závisejí na dnešních rozhodnutích a politických řešeních. Cedefop chce využívat tyto scénáře při podpoře strategických diskusí o budoucí evropské spolupráci v oblasti odborné přípravy a vzdělávání.
 
Jaké jsou budoucí vize?
 
Můžeme identifikovat dvě různorodé vize spojené s vývojem evropského odborného vzdělávání a přípravy:

  • Pesimistickou, která má za to, že odborné vzdělávání a příprava budou vnímány jako druhá volba, spojená s méně atraktivními pozicemi, s manuální prací, zatímco pokročilejší dovednosti zůstanou spojené s vyššími úrovněmi vzdělávání. Tato vize předpokládá, že zvyšující se automatizace a digitalizace povede k polarizaci trhu práce a k redukci důležitosti středních kvalifikací, které byly v minulosti poskytovány právě odborným vzděláváním a přípravou.

  • Optimistickou, která naopak předpokládá, že odborné vzdělávání a příprava bude prostupovat i do vyšších úrovní vzdělávání, bude relevantní pro žáky různých věkových skupin, bude nabízet více různorodých forem vzdělávání a bude realizována na různých místech a institucích. Důležitost odborného vzdělávání a přípravy poroste, neboť může pružně reagovat na potřeby trhu práce orientovaného na služby a do jisté míry vyrovnávat důsledky automatizace a polarizace.

 
Analýza trendů mezi lety 1995 a 2015 ukazuje, jak se tyto mezi sebou soupeřící vize navzájem ovlivňují a vyvažují v jednotlivých evropských zemích. Cedefop se mezi lety 2015 a 2018 věnoval výzkumu o měnící se povaze a roli odborného vzdělávání a přípravy v Evropě. Celý projekt se snažil přiblížit vývoj systémů odborného vzdělávání a přípravy v posledních dvou desetiletích, jejich rozdíly a charakteristiky. Projekt zkoumal:

  • měnící se definice a koncepty odborného vzdělávání a přípravy,

  • externí vlivy,

  • roli tradičního odborného vzdělávání a přípravy na vyšší sekundární úrovni,

  • odborné vzdělávání a přípravu z hlediska celoživotního učení,

  • roli odborného vzdělávání a přípravy na vyšších stupních vzdělávání.

 
Výzkum, který probíhal v roce 2018, zahrnoval konzultace s odborníky, workshopy a dotazníková šetření mezi všemi relevantními aktéry. Celkem 1 500 respondentů se vyjadřovalo k trendům v odborném vzdělávání a přípravě v minulých letech a jeho možném vývoji do roku 2035. Výsledkem projektu jsou modely perspektiv a předpokládaných proměn odborného vzdělávání a přípravy, které se staly základem pro návrh tří scénářů možného vývoje ve 21. století. Ty jsou tématem této stručné zprávy. Všechny tematické zprávy vytvořené v rámci tohoto projektu jsou dostupné na: http://www.cedefop.europa.eu/en/events-and-projects/projects/changing-nature-and-role-vocational-education-and-training-vet-europe.
 
Názory odborníků na podobu odborného vzdělávání a přípravy v budoucnosti
 
Účastníci průzkumu zmiňovali následující trendy: důraz na učení se na pracovišti v rámci všech programů odborného vzdělávání a přípravy bez ohledu na úroveň vzdělávání a národní systém; rozvoj a podporu učňovského vzdělávání a přípravy; větší důraz na praxi v odborném vzdělávání a přípravě realizované na středních a vyšších stupních škol. Respondenti také často předpokládají, že dojde k častějšímu poskytování odborného vzdělávání a přípravy na terciární úrovni, a to jak v rámci, tak mimo tradiční sektor vyššího vzdělávání. Respondenti se domnívají, že bude i nadále pokračovat rychlé tempo technologických změn, a proto bude (muset) odborné vzdělávání a příprava lépe reagovat na potřeby trhu práce. To předpokládá efektivnější předvídání potřebných dovedností a kvalifikací a účinné mechanismy podporující silnější vazbu mezi průmyslem a odborným vzděláváním a přípravou.
 
Flexibilnější vzdělávání a příprava sníží, podle názoru respondentů, bariéry, zlepší prostupnost v rámci vzdělávání a zjednoduší přechod mezi světem vzdělávání a práce. To je spojeno s pokračujícím posunem směrem k výsledkům učení a k silnějšímu důrazu na průřezové dovednosti a rozšiřování obsahu kurzů. Respondenti se domnívají, že by mělo dojít k odstranění překážek mezi počátečním a dalším vzděláváním, dospělí by měli mít možnost se jednoduše rekvalifikovat a zvýšit si kvalifikaci. Odborné vzdělávání a příprava se stane nedílnou součástí celoživotního učení. Účastníci dotazníkového šetření souhlasí s tím, že odborné vzdělávání a příprava by mělo být schopné připravovat žáky na konkrétní povolání a pracovní život. Zároveň je pro všechny dotázané zásadní to, aby žáci v rámci odborného vzdělávání a přípravy získali dovednosti, které jim umožní zapojit se plnou měrou do společnosti a stát se aktivními občany. Mnoho dotázaných také zdůraznilo, že odborné vzdělávání a příprava musí napomáhat osobnímu růstu a seberealizaci. Z důrazu kladeného na širší spektrum dovedností lze vyvodit silné přesvědčení respondentů, že osobní rozvoj a aktivní občanství by mělo být nedílnou součástí jakéhokoliv učení a vzdělávání v budoucnosti.
 
Tři scénáře podoby odborného vzdělávání a přípravy v roce 2035
 
Scénáře nemají za cíl předvídat budoucnost, ilustrují to, jakým způsobem mohou politická rozhodnutí ovlivňovat strukturu, obsah a výsledky odborného vzdělávání a přípravy. Hlavním cílem těchto scénářů je upozornit politické činitele na možné hlavní trendy a pomáhat jim při reflexi toho, jakou roli má odborné vzdělávání a příprava plnit. Není pravděpodobné, že by se jednotlivé scénáře materializovaly v čisté nebo ideální podobě. Některé aspekty mohou být dominantnější a mohou ovlivnit způsob, jakým způsobem bude docházet k realizaci odborného vzdělávání a přípravy a jak bude chápáno.
 
Scénáře vycházejí z modelu, který zdůrazňuje dvě důležité dimenze a rozpory: pluralistický versus jednostranný vývoj, akademické versus odborné směřování. V pluralistickém vývoji se systémy odborného vzdělávání a přípravy stále více diverzifikují, hranice mezi odborným a všeobecným vzděláváním splývají. Jednostranný vývoj na druhé straně předpokládá, že odborné vzdělávání a příprava bude směřovat ke svým původním kořenům a jasně se vymezí vůči všeobecnému vzdělávání. Pod termínem akademické tendence chápeme odklon od rozvoje praktických dovedností a příklon k všeobecným předmětům. Odborné směřování na druhé straně zdůrazňuje silnější orientaci na praxi a pracovní činnosti.  
 
Tyto dimenze jsou velmi výrazné ve všech analýzách realizovaných mezi lety 1995 a 2015, ale i v odpovědích odborníků. Kombinací těchto dimenzí vznikají scénáře, které naznačují možná politická rozhodnutí v budoucích letech.  
 
Scénář 1: Důraz na celoživotní učení – pluralistické pojetí odborného vzdělávání a přípravy
 
Tento scénář rozšiřuje naše chápání toho, co si pod pojmem odborné vzdělávání a příprava běžně představujeme. Klade důraz na odborné a prakticky orientované učení, úzce propojené s požadavky trhu práce na všech úrovních vzdělávání a napříč všemi institucemi a vzdělávacími zařízeními. Odborné vzdělávání bude součástí integrovaného celoživotního učení a nebude se odehrávat pouze v institucích, které dnes běžně chápeme jako poskytovatele odborného vzdělávání a přípravy.  

  1. Pluralistické směřování odborného vzdělávání a přípravy předpokládá redefinování jeho pozice v celém systému vzdělávání. Představa odborného vzdělávání a přípravy, jako odděleného podsystému, bude stále méně relevantní. Poroste potřeba propojovat a kombinovat různé formy učení. V současné době můžeme pozorovat, jak mizí hranice mezi odborným a všeobecným vzděláváním v rámci vyššího sekundárního vzdělávání, což tuto tendenci dokládá. Bude potřeba kombinovat všeobecné vzdělávání s odborným. V centru pozornosti budou dovednosti a kompetence[2] jako takové, a ne oddělený sektor odborného vzdělávání a přípravy.

  2. V rámci tohoto scénáře se odborné vzdělávání a příprava orientuje na širší kvalifikační profily, slabší je vazba na konkrétní povolání a pracovní pozice. To odpovídá rychle se měnící povaze dovedností potřebných pro jednotlivá povolání a stále rostoucí potřebě aktualizovat a osvojovat si nové dovednosti. Tento scénář také zdůrazňuje rostoucí důležitost průřezových dovedností a kompetencí, které jsou nezbytné pro schopnost vyrovnávat se se změnami.

  3. Cílová skupina odborného vzdělávání a přípravy se v rámci tohoto scénáře rozšíří, dojde k zaměření na potřeby žáků různých věkových kategorií a k silnějšímu propojení počátečního a dalšího odborného vzdělávání.

  4. Nezbytná bude možnost a nabídka vzdělávání šitého na míru jednotlivcům, ale i učení zaměřené na řešení problémů a projektové vzdělávání. Klíčové bude testování, kombinování a využívání co nejširšího spektra relevantních výukových forem a pedagogických konceptů.  

  5. Hlavním rysem pluralistického odborného vzdělávání a přípravy bude prostupnost, nabídka různých vzdělávacích cest v rámci celého života a přenositelnost získaných dovedností. To bude vyžadovat transparentnost výsledků učení na všech úrovních vzdělávání a odstranění překážek, které zabraňují přechodu z jedné úrovně na druhou a snižují prostupnost.

  6. Předpokládaný posun ke komplexnějším dovednostem a kompetencím bude ovlivňovat to, jakým způsobem bude realizováno odborně orientované vzdělávání. Širší soubor dovedností a slabší vazba na konkrétní povolání a pracovní pozice budou vyžadovat zapojení velké skupiny partnerů plnících roli, kterou dosud běžně hráli sociální partneři.

  7. Politiky na evropské úrovni nebudou zasahovat do obsahu a struktury odborného vzdělávání a přípravy, budou však hrát aktivní roli při zvyšování transparentnosti a přenositelnosti dovedností a kvalifikací.  

  8. Flexibilní vzdělávací cesty a možnost přenášet širší sady dovedností napříč různými typy vzdělávání vyžadují silnější mechanismy koordinace a řízení, než jaké máme k dispozici dnes. V případě, že tyto mechanismy nebudou dostatečné, hrozí u tohoto scénáře nebezpečí, že dojde k fragmentaci a ke zvyšujícím se nerovnostem.

 
Scénář 2: Důraz na rozvoj odborných dovedností – jednostranně zaměřené odborné vzdělávání a příprava
 
Tento scénář posiluje stávající koncept odborného vzdělávání a přípravy, kdy v centru pozornosti stojí příprava na konkrétní povolání a profese.

  1. Scénář počítá s posilující pozicí odborného vzdělávání a přípravy jako jasně definovaného subsystému v rámci systému vzdělávání s jasně definovanými poskytovateli vzdělávání a vzdělávacími institucemi. Důraz je v tomto scénáři kladen na viditelnost odborného vzdělávání a přípravy, která je zásadní pro zajištění rovnosti mezi odborným a všeobecným vzděláváním. Za klíčový aspekt je v tomto scénáři považováno učení na pracovišti, které jasně odlišuje odborné vzdělávání a přípravu od ostatních typů a subsystémů vzdělávání.  

  2. Odborné vzdělávání a příprava budou vázány k praxi a k jasně definovaným pracovním pozicím, povoláním a profesím. Nezbytná je provázanost trhu práce a vzdělávacího systému, je zapotřebí vyvážené zapojení zaměstnavatelů, hospodářských komor a zástupců světa vzdělávání.

  3. Hlavní cílovou skupinou jsou v tomto scénáři mladí lidé zapojení do odborného vzdělávání a přípravy. V tomto scénáři se počítá s expanzí odborného vzdělávání a přípravy do vyšších úrovní vzdělávání. Klíčovým úkolem pak bude umožnit mladým lidem, aby odborně dospěli, získali specializaci, ale zároveň byli otevření vůči změnám a inovacím.

  4. Vzdělávání zaměřené na pracovní činnosti a praxi bude mít prioritu. Hlavní úsilí se bude upínat k modernizaci učňovského vzdělávání a učení na pracovišti, tak, aby bylo vzdělávání v souladu s realitou na trhu práce.

  5. Hlavním cílem bude to, aby se učení na pracovišti stalo standardem pro všechny obory a úrovně vzdělávání, včetně úrovně EQF 8. Pouze tak lze lidem zajistit kariérní a osobní růst.

  6. Dojde k posílení role sociálních partnerů, kteří se více zapojí do odborného vzdělávání a přípravy a zajistí propojení odborného vzdělávání a přípravy s jednotlivými profesemi.

  7. Politiky na evropské úrovni mohou propagovat tento scénář tím, že budou podporovat přeshraniční spolupráci a tvorbu společných standardů pro jednotlivé sektory a povolání.

  8. Riziko tohoto jednostranně zaměřeného scénáře spočívá ve skutečnosti, že rychle se měnící technologie a trhy práce ohrožují kvalifikace na střední úrovni, ale i dlouhodobou stabilitu jednotlivých povolání.  

 
Scénář 3: Důraz na cílenou přípravu na pracovišti zohledňující krátko- a střednědobé potřeby trhu práce
 
Tento scénář snižuje důležitost odborného vzdělávání a přípravy. Důraz je kladen na přípravu na konkrétní pracovní pozice, rekvalifikace a zvyšování kvalifikací pro krátko- a střednědobé potřeby trhu práce.   

  1. Pozice odborného vzdělávání a přípravy v rámci systému vzdělávání bude primárně spojena s dalším vzděláváním realizovaným přímo na pracovišti. Redukovaná role odborného vzdělávání a přípravy reflektuje klesající počet mladých a neschopnost tradičního odborného vzdělávání a přípravy konkurovat jiným typům vzdělávání.

  2. Tento scénář vychází z představy, že je nutné, aby odborné vzdělávání a příprava reagovala na rychle se měnící pracovní pozice a funkce trhu práce. Odborné vzdělávání a příprava se podle tohoto scénáře musí soustředit více na krátko- a střednědobé kompetence požadované trhem práce a méně na základní a průřezové kompetence. Ty by měli mladí lidé získat v rámci všeobecného a akademického vzdělávání.

  3. Cílová skupina je v tomto scénáři redukována na dospělé, kteří akutně potřebují získat novou kvalifikaci, zvýšit si kvalifikaci nebo jsou ohroženi nezaměstnaností nebo sociálním vyloučením. 

  4. Mezi dominantní výukové formy budou v tomto scénáři patřit kratší výcvikové kurzy, nabízené stále častěji otevřenými vzdělávacími zdroji, jejichž flexibilita je zásadní, a to i v dnešní době. Průřezové kompetence nejsou v rámci tohoto scénáře v centru pozornosti.

  5. Co se týká nabídek a možností vzdělávání, zdůrazňuje tento scénář potřebu transparentnějších nabídek vzdělávání. Ty ulehčí dospělým jedincům přístup ke kurzům a programům, které odpovídají přesně jejich potřebám.

  6. Tento scénář přináší radikální posun v oblasti poskytování a realizace odborného vzdělávání a přípravy, klíčovou roli musejí hrát jednotlivé podniky a sektory. Role systému vzdělávání bude v tomto scénáři redukována.

  7. Politiky na evropské úrovni budou muset zajistit transparentnost a přenositelnost získaných dovedností. Rozhodující roli však budou hrát spíše politiky týkající se trhu práce než politiky v oblasti celoživotního vzdělávání.

  8. Při realizaci tohoto scénáře hrozí, že dojde k podcenění důležitosti klíčových a průřezových kompetencí, které hrají významnou roli nejen na trhu práce, ale i v celé společnosti.

 
 
Co nás čeká?
 
Tyto tři základní scénáře poukazují na kritické body diskusí nad budoucností odborného vzdělávání a přípravy v Evropě. Je velmi pravděpodobné, že tyto tři scénáře budou koexistovat a ovlivňovat různým způsobem systémy odborného vzdělávání a přípravy, ale i instituce, které ho poskytují. Z těchto scénářů vyplývá, že je nutné strategicky reflektovat a vést dialog o:

  • smyslu a roli odborného vzdělávání a přípravy v budoucnosti,

  • pozici, jakou by mělo odborné vzdělávání a příprava mít ve vztahu k jiným oblastem, jejich politikám, ale i obecně ve společnosti.

 
V návaznosti na diskuse o daných scénářích a zjištěních vyplývajících z projektu bude Cedefop nadále zkoumat možnosti vývoje odborného vzdělávání a přípravy v budoucnosti. Cedefop bude pokračovat ve výzkumu, bude provádět analýzy týkající se předvídání dovedností a jejich nesouladu, vnímání odborného vzdělávání a přípravy, systémů odborného vzdělávání a přípravy, rozvoje kvalifikací a podpory různých cílových skupin. Výsledky těchto aktivit podpoří diskuse o podobě odborného vzdělávání a přípravy po roce 2020.

 


[1] Termín odborná příprava (ve spojení odborné vzdělávání a příprava) český školský zákon nezná. Některé školské systémy v Evropě ji však používají, proto zde překládáme termín VET (vocational education and training) jako odborné vzdělávání a příprava.

[2] V překladu pojmů dovednosti (skills) a kompetence (competences) se řídíme glosářem odborných pojmů na stránkách eqf.cz (http://www.nuv.cz/uploads/EQF2016/publikace/glosar_EQF_2015.pdf), tedy ve smyslu dovednosti (skills) jako schopnost uplatnit znalosti a použít naučené postupy při plnění úkolů a řešení problémů a kompetence (competences) jako prokazatelná schopnost používat znalosti, dovednosti a osobní, sociální nebo metodické schopnosti při práci a studiu a v profesním nebo osobním rozvoji. Viz zde také pojem klíčové kompetence.