Jaké pracovníky hledají zaměstnavatelé?

Stručná zpráva Cedefopu představuje důvody vzniku, metodiku a první výsledky analýzy online inzerátů ve vybraných zemích, mezi kterými figuruje i Česká republika. Online inzeráty jsou zdrojem aktuálních údajů o potřebách zaměstnavatelů a o aktuálních změnách na trhu práce.

65 % dnešních žáků prvních tříd základních škol bude vykonávat zcela nové profese, které zatím neexistují. Tato hypotéza byla představena před několika roky pod názvem „Shift happens[1] a vzbudila řadu diskusí. Dané tvrzení lze jen těžko empiricky ověřit, je však zřejmé, že v posledních letech dochází k rychlým změnám na trhu práce a nejedná se o pouze změny v jednotlivých sektorech nebo povoláních. Můžeme sledovat jisté vzorce, jakým způsobem dochází k transformaci pracovních pozic a k proměně kvalifikačních požadavků, což nám umožňuje předvídat pravděpodobný budoucí vývoj.
  
Z výsledků evropské analýzy Cedefopu[2] vyplývá, že se celkem pro 43 % evropských pracovníků v posledních pěti letech změnily technologie (stroje, přístroje, IT systémy), které běžně využívají v práci, 47 % pracovníků potvrdilo, že se změnily jejich pracovní metody a postupy, které v práci využívají. Podobné trendy, které půjdou ruku v ruce s nabídkou rekvalifikací a dalšího vzdělávání, budou s velkou pravděpodobností pokračovat i v příštích letech.
 
Úbytek, nárůst, změny pracovních míst?
 
V roce 2016 byla zveřejněna předpověď Cedefopu, ze které vyplývalo, že dojde k poklesu počtu těch pracovních míst, které jsou spojeny s rutinními pracovními činnostmi, zatímco dojde k nárůstu počtu pracovních pozic vyžadujících dovednosti 21. století – tedy pokročilou čtenářskou gramotnost, ICT dovednosti, kompetence k řešení problémů a schopnost učit se. Předpověď z roku 2018 zdůrazňovala, že v budoucnosti bude docházet k redukci fyzické práce a budou narůstat intelektuální pracovní činnosti vyžadující sociální a komunikační dovednosti.[3] Platí to zejména pro pracovní pozice, které jsou na vrcholu a ve spodní části žebříčku dovedností, které nelze jednoduše nahradit stroji.[4] Odolnost některých pracovních pozic, které vyžadují pouze základní dovednosti a kvalifikace, lze vysvětlit skutečností, že se často jedná o pozice v sektoru služeb (hotely, restaurace, péče a jiné osobní služby), které jsou pouze minimálně ovlivněny globalizací a automatizací.
 
Technologické změny a automatizace mohou nicméně působit negativně. Před několika lety se lidé báli, že dojde k masivní destrukci určitých povolání a pracovních míst (podle některých odhadů mělo zaniknout až 50 % pracovních míst). Z novějších údajů vyplývá, že dojde pouze k úbytku jistých pracovních pozic ve vybraných sektorech, který půjde ruku v ruce s nárůstem počtu pracovních pozic v jiných sektorech. To vyplývá i ze zprávy Evropského ekonomického fóra z roku 2018, která představila výsledky dotazníkového šetření mezi velkými nadnárodními firmami.[5] Polovina z dotázaných očekává, že se automatizace do roku 2022 projeví ve snížení pracovních míst, 38 % dotázaných naopak očekává, že dojde k navýšení počtu pracovních míst v rozvíjejících se oborech; jedna firma ze čtyř předpokládá, že bude vytvářet zcela nové pracovní pozice.
 
Ve světle měnících se požadavků trhu práce je nutné, aby měli všichni političtí činitelé aktuální informace o dovednostech a kvalifikacích. Díky tomu mohou navrhovat, reformovat a vylepšovat vzdělávací programy všeobecného a odborného vzdělávání. Z dotazníkových šetření mezi zaměstnavateli, pracovníky, absolventy a širší veřejností je možné získat detailní informace o kvalifikacích a požadovaných dovednostech. Taková šetření jsou ovšem velmi nákladná a časově náročná na realizaci. Vyžadují koncepční práci a pouze jejich vysoká návratnost může zajistit reprezentativní výsledky. Jiné „tradiční“ metody, jako předpovědi, poskytují užitečný vhled do střednědobých a dlouhodobých trendů vývoje trhu práce. Nejsou však velmi vhodné, zejména kvůli velké prodlevě mezi sběrem dat a výsledky, pro včasnou identifikaci důležitých změn, mezi které patří například kvalifikační požadavky zaměstnavatelů. Tyto změny jsou ovšem zásadní při tvorbě opatření týkajících se dalšího vzdělávání.
 
Změna je všude kolem nás
 
Rychlým změnám musí odpovídat i tempo, v jakém přicházejí analýzy, a to, jak rychle těmto změnám porozumíme. Aby bylo možné využít všechny příležitosti a zmírňovat rizika, potřebují političtí činitelé a firmy včasné a spolehlivé informace, které jim pomohou předvídat a připravit se na budoucí kvalifikační potřeby a povolání.
 
Poradní výbor pro oblast odborného vzdělávání a přípravy (Advisory Committee for Vocational Training) nedávno zdůraznil, že je potřebné, aby země vytvářely odborné vzdělávání a přípravu a politiky týkající se zaměstnatelnosti na základě rychlejší analýzy trendů.[6] Evropská komise ve své Nové agendě dovedností pro Evropu[7] již v roce 2016 zmiňovala, že je nutné získávat údaje o dovednostech, které zmapují krátkodobé a dlouhodobé trendy. Tyto informace pak pomohou poskytovatelům vzdělávání a podnikům činným na trhu práce zvládat rychlé změny. Komise zdůrazňovala potenciál analýz internetových a velkoobjemových dat využitelných při předvídání trendů a kvalifikačních potřeb. To je důvod, proč Cedefop od roku 2015 zkoumá, zda lze využít informace o dovednostech a kvalifikacích obsažených v online pracovních inzerátech při získávání detailních a aktuálních údajů, které by doplnily pravidelné dlouhodobé evropské předpovědi – Evropský index dovedností a Evropské šetření kvalifikací a zaměstnání. Analýza online pracovních inzerátů je velmi slibný způsob, jak identifikovat nově vzniklé pracovní pozice a kvalifikační potřeby. V reálném čase lze získat velmi podrobné informace o dovednostech a kvalifikacích požadovaných zaměstnavateli. Cedefop vytvořil celoevropský systém pro sběr a analýzu těchto informací z různých portálů nabízejících pracovní inzeráty. Moderní technologie zjednodušily práci s velkým množství dat a informací, analýza těchto dat je však závislá na odborném zhodnocení.
 
Tato zpráva popisuje hlavní rysy, zdroje realizované práce, spektrum evropských portálů nabízejících pracovní inzeráty, ale i to, jakým způsobem Cedefop přeměnil informace získané z online inzerátů do informací o kvalifikacích a dovednostech. Zpráva také představí první výsledky.
 
Porozumění online trhu práce
 
Existují tisíce stránek, na kterých lze nalézt pracovní nabídky. Uchazeči o práci na nich mohou hledat práci různými způsoby. Některé stránky zobrazují inzeráty z celé řady různých zdrojů, jiné pouze z konkrétních webových stránek nebo firem. Existují stránky, které umožňují, aby si zde uchazeči o práci vytvářeli a ukládali své životopisy a motivační dopisy a ucházeli se přímo o práci. Na stránkách často nalezneme i rady kariérového poradce, informace o trendech v pracovních pozicích, o vývoji ve mzdách, seznam častých otázek při pracovních pohovorech apod. K dispozici jsou stránky, které se zaměřují na konkrétní regiony nebo obory, jako jsou například IT, finance, energie, zdravotnictví nebo technické obory.
 
Nejprve je nutné porozumět tomu, jak fungují národní online trhy práce, teprve pak je možné analyzovat online pracovní inzeráty a interpretovat údaje o dovednostech a kvalifikacích, které z nich vyplývají. Chceme-li pochopit, proč zaměstnavatelé hledají konkrétní typy pracovníků online, musíme vědět, jakou roli hrají veřejné a soukromé pracovní portály, jaké nabízejí služby a kolik jejich služby stojí.
 
Smysluplně lze data analyzovat pouze tehdy, víme-li, jaké typy informací lze běžně nalézt v online inzerátech a jaké trendy formují trh. Pracovní portály se staly hlavními kanály pro hledání nových pracovníků. Zatímco v minulosti byly pracovní portály zaměřené především na vysoce kvalifikované pracovníky, dnes většina portálů inzeruje nabídky práce pro všechna povolání a pro všechny úrovně dovedností. Využívání online portálů ovlivňují především dva hlavní trendy:  

  • Digitalizace a rostoucí počítačová gramotnost jsou hlavní příčinou boomu online pracovních inzerátů a hledání práce pomocí online portálů. Veřejné služby zaměstnanosti a soukromé pracovní portály stále více využívají digitální nástroje, jejichž cílem je to, aby online nabídky a hledání práce byly co nejatraktivnější pro uchazeče o práci, ale i pro zaměstnavatele.

  • Ekonomický růst zapříčinil nedostatek pracovních sil v určitých sektorech a regionech, což vede řadu zaměstnavatelů k tomu, aby hledali potenciální budoucí pracovníky i v jiných regionech a zemích.

 
Online trh s pracovními inzeráty sice stoupá, ne všechny pracovní nabídky jsou ale zveřejněny na online portálech. I když z dat vyplývá, že pracovní pozice pro vysoce kvalifikované pracovníky jsou v průměru nejčastěji zveřejňovány právě na online portálech, například specialisty a vedoucí pracovníky hledají také náborové agentury (headhunters). Inzeráty na některé pracovní pozice (jako například číšník) lze zase nalézt vylepené v oknech, někteří zaměstnavatelé preferují interní nábor nebo ústní doporučení.  Při hledání výjimečných talentů zaměstnavatelé často kontaktují studenty přímo ve školách a univerzitách.
 
Online pracovní inzeráty využívají především velké mezinárodní firmy, firmy zaměřené na výrobu a služby (například finanční služby, ICT). Menší firmy, firmy činné ve stavebnictví, zemědělství a v pohostinství nenabízejí práci na online portálech tak často. Záleží také na místě. V městských oblastech, kde je vyšší koncentrace zaměstnavatelů v oblasti služeb a vyšší nabídka talentů, lze zaznamenat více online pracovních inzerátů než ve venkovských oblastech, ve kterých budou i nadále hrát primární roli tištěná média.
 
Podíl pracovních inzerátů publikovaných online se pohybuje kolem 50 % v Řecku, Portugalsku a Rumunsku, kolem 100 % v Estonsku, Finsku a Švédsku. Rozdíly jsou však i mezi jednotlivými regiony zemí. Země se také liší strukturou svých online trhů práce. Například v Dánsku, Finsku a na Maltě tvoří trh pouze pár hlavních pracovních portálů a veřejné portály jsou poměrně výraznými hráči. Oproti tomu v Irsku, Řecku, Itálii a Velké Británii existuje vedle sebe více pracovních portálů se stejným dosahem, veřejné pracovní portály nehrají v porovnání se soukromými portály žádnou výraznější roli.
 
Ne všechny inzeráty jsou stejné
 
Každý trh práce má jisté charakteristiky, které se odrážejí i v tom, v jaké podobě zaměstnavatelé navrhují znění svých online pracovních inzerátů. V zemích, jako jsou například Německo nebo Francie, kde při náboru nových pracovních sil hrají důležitou roli formální požadavky, jsou důležité kvalifikace, obory vzdělání a pracovní zkušenosti. V Itálii a ve Velké Británii, kde se zaměstnavatelé méně soustředí na formální kritéria, se v inzerátech neobjevují tak často požadavky na formální doklady. Záleží však i na typu pracovní pozice. Na rozdíl od inzerátů na pracovní pozice vyžadující vysoce kvalifikované pracovníky nebo konkrétní dovednosti obsahují inzeráty zaměřené na dělnické profese poměrně málo informací o formálních kvalifikacích a dovednostech. Tyto inzeráty jsou většinou kratší, kladou důraz na pracovní zkušenosti a jedním z typických rysů je důraz kladený na schopnost převzít odpovědnost.
 
Způsob, jak jsou inzeráty formulovány, ovlivňuje celá řada faktorů. Můžeme identifikovat tři hlavní typy inzerátů: 

  • Inzeráty, které definují požadavky popisným způsobem. Seznam požadavků může být delší nebo kratší a může obsahovat požadavky v oblasti formálních kvalifikací, výčet požadovaných měkkých a odborných („tvrdých“) dovedností a osobnostních vlastností.

  • Inzeráty, které obsahují neutrální popis pracovních činností ve spojení s formálními kvalifikacemi a měkkými dovednostmi / osobnostními rysy.

  • Inzeráty, které zdůrazňují atraktivitu dané značky nebo zaměstnavatele. V nich jsou popsány výhody dané pozice (pracovního prostředí) a popisují profil vhodného kandidáta v hrubých rysech.

 
Je důležité, abychom si uvědomili, že online pracovní inzeráty nenabízejí kompletní přehled všech dovedností potřebných pro výkon všech pracovních pozic. Aby bylo možné vybrat vhodné kandidáty, zaměstnavatelé se snaží zdůrazňovat ty dovednosti nebo kvalifikace, které jsou pro danou pozici nové nebo klíčové. Nepopisují ty dovednosti, u kterých předpokládají, že jsou pro uchazeče o konkrétní pozici zřejmé. Tato „nekompletnost“ výraznou mírou ztěžuje analýzu online pracovních inzerátů.
 
Pohled do křišťálové koule: první informace
 
Od poloviny roku 2018 nástroj Cedefopu shromáždil zhruba 32 milionů jedinečných online inzerátů v České republice, Německu, Španělsku, Francii, Irsku, Itálii a Velké Británii. Tyto trhy práce představují zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v EU. 79 % z analyzovaných online pracovních inzerátů pochází ze soukromých pracovních portálů, 15 % z veřejných pracovních portálů a 6 % z jiných zdrojů (např. z webových stránek novin). Pro extrahování a klasifikaci informací využitelných pro analýzu byla využita velkoobjemová data (big data) a techniky strojového učení umožňující práci s velkými objemy textů v různých jazycích. Informace o dovednostech byly extrahovány pomocí nástroje ESCO.
 
Je moc brzy prezentovat detailní výsledky, ale informace, které již byly shromážděny, poskytují přehled dovedností, které zaměstnavatelé požadují nejčastěji. Z analýzy 3 milionů pracovních inzerátů vyplynulo, že největší poptávka je po vývojářích softwaru (software developer), asistentech prodeje a obsluze nákladní dopravy. V jednotlivých zemích jsou samozřejmě patrné rozdíly. Tyto tři pracovní pozice představují 6 až 13 % všech online pracovních inzerátů, jejich relativní význam se v jednotlivých zemích liší. Například podíl online inzerátů týkajících se právě obsluhy nákladní dopravy je vyšší v Itálii než v jiných zemích, podíl inzerátů na prodavače je nízký v Irsku a ve Velké Británii v porovnání s ostatními zeměmi. Mezi těmito pracovními pozicemi se v jednotlivých zemích nejméně liší podíl online inzerátů, které nabízejí práci vývojářům softwaru.
 
Týmová práce a schopnost přizpůsobit se a reagovat na změny, to jsou nejčastější dovednosti, které zaměstnavatelé požadují od svých uchazečů o práci. Tyto měkké dovednosti jsou nejdůležitější ve třech výše zmíněných povoláních, ale i v dalších inzerátech. Schopnost reagovat na změnu je dovednost požadovaná zhruba ve třech ze čtyř online inzerátů, které Cedefop analyzoval. Ve dvou ze tří inzerátů se objevuje požadavek na schopnost pracovat v týmu.
 
Systém Cedefopu nebude pouze poskytovat podrobné jednotlivé informace o volných pracovních místech, povoláních a kvalifikacích, díky systému budeme moci chápat, jak zaměstnavatelé reagují na nedostatek pracovních sil. Když zaměstnavatelé nemohou nalézt potřebné pracovní síly, začínají hledat i za hranicemi vlastní země. Z prvotní analýzy vyplývá, že například v Irsku jeden ze čtyř online zveřejněných inzerátů cílí na zahraniční uchazeče o práci. Cedefop bude vylepšovat daný systém, aby zajistil, že získaná data budou kvalitní, bude detailněji analyzovat výsledky a bude postupně zveřejňovat výsledky výzkumu. Zaměří se zejména na lepší chápání kvalifikací, povolání a na definování možností a způsobů, jak využívat získané informace, aby sloužily relevantním aktérům ve všech oblastech, včetně odborného vzdělávání a přípravy. Postupně bude systém Cedefopu shromažďovat větší počet online inzerátů, díky tomu bude možné podívat se na to, jakým způsobem se pracovní místa a povolání proměňují.
 
Nejlepší způsob, jak pochopit to, co vidíme, je kombinovat různé perspektivy a metody. Detailní a aktuální informace o pracovních místech, dovednostech a kvalifikacích, spolu se střednědobými a dlouhodobými trendy ve vývoji trhu práce, které využívají tradiční metody, nám pomohou získat představu o probíhajících změnách ve světě práce. Pouze když změny pochopíme, můžeme se s nimi vypořádat.

 


[1] Video bylo publikováno na online stránce „Wikispaces“, stránka byla vytvořena v roce 2015. Z finančních důvodů byla stránka zrušena v roce 2018.

[2] Cedefop (2015). Skills, qualifications and jobs in the EU: the making of a perfect match?, analýza je dostupná zde: http://www.cedefop.europa.eu/files/3072_en.pdf.

[3] http://www.cedefop.europa.eu/files/3077_en.pdf

[4] Více k tomuto tématu zde: http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/9130 a zde: http://www.cedefop.europa.eu/files/automation_risk_in_the_eu_labour_market.pdf
 

[5] Celá zpráva je dostupná zde: https://www.weforum.org/reports/the-future-of-jobs-report-2018.

[6] Evropská komise (2018): The future of vocational education and training post-2020.

[7] https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1223