Podle výzkumu Arizonské státní univerzity jsou pozitivní vlivy ze strany rodičů a přátel klíčem ke snížení míry předčasných odchodů ze škol. Studie uvádí, že školy by měly podporovat kontakty žáků, kteří mají špatné známky, s úspěšnějšími žáky, pokud je chtějí udržet ve vzdělávacím procesu.
Výzkumní pracovníci vedli rozhovory s ohroženými žáky na jedné chicagské střední škole. Zjistili, že vliv rodičů slábne, pokud se tito žáci příliš stýkají s ostatními problémovými žáky. Výzkumníci mluvili se 125 žáky ve věku 15 až 18 let ve škole s jednou z nejvyšších úrovní předčasných odchodů ve městě a analyzovali jejich záznamy. Došli k závěru, že školní výsledky žáků přímo souvisejí „více než s jakýmikoliv jinými faktory“ s mírou zapojení rodičů. Zjistili však také, že pokud se ohrožení žáci příliš stýkali s vrstevníky, kteří mají negativní pohled na vzdělávání, „je vliv rodičovského zapojení na předčasný odchod ze školy zanedbatelný“.
ZTRÁTA ČASU?
Ve Spojených státech panuje předpoklad, že většina žáků ukončí střední školu ve 12. třídě, ve věku 17 či 18 let. Odchod ze školy bez řádného ukončení se označuje termínem „předčasný odchod“. Studie uvádí, že v roce 2012 ze střední školy předčasně odešly přes 3 miliony žáků. Zvýšená míra odchodů se vyskytuje u nízkopříjmových skupin, včetně hispánských a afroamerických komunit. To znamená, že každý den předčasně odchází přibližně 17 tisíc žáků. Do roku 2022 by mohlo být lidí, kteří předčasně opustili střední školu, 31 milionů. Lidé, kteří předčasně opustí školu, se vyznačují nižšími příjmy a větší závislostí na sociálních dávkách a ve výsledku mají dopad na celou ekonomiku, uvádí studie. Podle prezidenta Obamy (2010), jehož studie cituje, „se jedná o problém, který nemůžeme akceptovat či ignorovat“.
Zmíněných 125 žáků bylo dotazováno na zapojení rodičů a na vliv vrstevníků, včetně počtu přátel, kteří předčasně opustili školu, a vztahu těchto přátel ke škole. Podle studie byla téměř polovina z nich „v častém kontaktu s jedinci, kteří se domnívají, že chození do školy je ztráta času“. Studie zjistila, že pokud byli ohrožení žáci identifikováni včas a jejich rodiče posílili své zapojení, pak se počet problémových přátel snížil. Pokud se však zakročilo teprve tehdy, když žáci ve škole přímo selhávali, pokusy rodičů o nápravu zůstaly bez výsledku. Výzkumníci radí školám s vysokou mírou předčasných odchodů, aby podporovali kontakt ohrožených žáků se širší žákovskou skupinou, ne pouze s dalšími ohroženými nebo selhávajícími žáky, za současné podpory zapojení rodičů. „Tak mohou dosáhnout trvalého snížení počtu předčasně odcházejících žáků,“ uzavírají.
Studii publikovala Royal Society v časopise Proceedings A.