Učitelé v Německu chybějí zejména na prvním stupni základních škol. Na východě země proto pomáhají kolegové z Polska, uvádí článek Martiny Kixové publikovaný v magazínu Zeit Online.
Pětatřicetiletý Jaroslaw Gad, někdejší profesionální fotbalista, trenér a učitel tělocviku, učí od letošního školního roku na prvním stupni základní školy ve městě Guben v Braniborsku. Každý den dojíždí do práce přes 50 kilometrů. Ve dvacetitisícovém městě ležícím na německo-polských hranicích není jediným polským učitelem, který učí německé žáky. Společně s ním nastoupili loni v září dva další kolegové. Celkem ve škole působí pět Poláků ve třicetičlenném učitelském sboru. Vyučují angličtinu, tělocvik, občanskou nauku nebo dokonce němčinu.
Jak konstatuje autorka článku, situace v Gubenu odpovídá současnému trendu. Už v minulém školním roce pracovalo v Braniborsku 32 učitelů z Polska, nyní dokonce sedmdesát. V Sasku letos zaměstnali 51 polských učitelů, v Meklenbursku-Pomořansku dvacet. Řada z nich učí v příhraničních městech, jako je Angermünde nebo Frankfurt nad Odrou.
Noví kolegové mají pomoci vyřešit problém s nedostatkem učitelů, který podle redaktorky Zeit Online tíží všechny spolkové země. Jak vyplývá z průzkumu deníku Süddeutsche Zeitung, na začátku školního roku chyběly v Německu více než tři tisíce pedagogů. Martina Kixová navíc dodává, že nedostatek učitelů se může ještě zdramatizovat. Jen v Braniborsku půjde v následujících letech zhruba každý desátý pedagog do penze, ročně bude potřeba okolo tisíce nových učitelů.
Mladí odcházejí učit do velkých měst
Aby se vyučování mohlo konat podle plánu, spolkové země podle autorky článku zaměstnaly v tomto školním roce více než dva tisíce lidí z jiných oborů, bez pedagogického vzdělání a někdy dokonce bez německého pasu. Při náboru zájemců ze zemí Evropské unie pomáhají v Braniborsku inzeráty a letáky. V propagačních videích je vidět učitele, kteří nadšeně vyprávějí o místní krajině a dobře vybavených třídách. V jedné brožuře se například píše, že nově nastupující učitelé mají v Braniborsku dostat nejlepší možnou podporu a nejlepší možné příležitosti bez ohledu na svůj původ.
Ředitel základní školy v Gubenu Frank Müller říká, že nechce nové učitele přicházející ze zahraničí hodit do studené vody a nechává je proto vyučovat v páru s německými kolegy. Jejich integraci věnuje hodně času. Nevěří totiž, že ve městě bude v dohledné době více německých pedagogů. Jak vzápětí dodává, většina absolventů učitelství odchází do Berlína, Postupimi, možná ještě do Chotěbuzi. Potřeba učitelů se přitom v jeho škole zvýšila.
U rodičů je škola tak oblíbená, že do ní chtějí nově přihlásit 71 dětí, o 15 více než v předchozím roce. Personální zajištění výuky se ovšem stává problémem kvůli odchodům učitelů do penze. Přesto podle ředitele Müllera neměli všichni členové pedagogického sboru z příchodu nových polských kolegů radost. Někteří se ptali, zda bude spolupráce fungovat. Frank Müller k tomu dodává, že zatím se většinu z nich podařilo přesvědčit.
Braniborsko nabízí polským studentům praxi v německých školách
Jak dále popisuje Martina Kixová, každý polský uchazeč o práci učitele prokazuje v Braniborsku znalosti němčiny a dosažené vzdělání. K dispozici je základní pedagogický kurz, v němž nastupující učitelé probírají provoz školy od rodičovských schůzek po vedení třídní knihy. Následně začíná pedagogům, kteří dříve pracovali v jiném oboru, 200hodinový kurs probíhající paralelně s vyučováním. Zprostředkovává jim poznatky z pedagogiky, didaktiky a metodiky. Thomas Drescher, státní sekretář braniborského ministerstva školství, vnímá tato opatření jako investici do budoucnosti.
Braniborsko nabízí podle autorky článku novým učitelům z Polska také měsíční bonus ve výši okolo 300 eur po dobu pěti let. Thomas Drescher říká, že v zemi vyzkoušeli snad všechno proto, aby do škol přilákali polské kolegy, ale odezva byla přesto neuspokojivá. Ministerstvo proto domluvilo spolupráci s univerzitou ve Štětíně, která polským studentům učitelství umožní absolvovat praxi ve školách v Braniborsku. Chtěli by vybudovat dlouhodobou výměnu studentů, z níž by profitovaly obě strany.
Polští učitelé by podle Dreschera měli mít na očích výhody práce v Německu. Patří k nim například minimální měsíční plat ve výši 2 600 eur hrubého a získání statusu státního úředníka.
Němcům přitom pomáhá situace v sousední zemi. V důsledku školské reformy iniciované konzervativní vládou přišlo v Polsku přes devět tisíc učitelů o práci a dalším 22 tisícům byl snížen objem vyučovaných hodin.
Pomoci mají učitelé ze zahraničí, lidé z jiných oborů i důchodci
Jak uvádí zpráva magazínu Zeit Online publikovaná v říjnu loňského roku, nedostatek učitelů na prvním stupni základních škol je patrný také v dalších spolkových zemích. V Severním Porýní-Vestfálsku bylo na začátku září 926 neobsazených míst. Lépe vypadá situace v Berlíně, Bavorsku a Porýní-Falci, kde se podařilo obsadit všechna učitelská místa. Ze zprávy také vyplývá, že jednotlivé spolkové země zavádějí různá opatření, aby nedostatek učitelů vyrovnaly. Dolní Sasko například nařídilo dočasné přeložení 171 gymnaziálních učitelů na první stupeň základních škol. Ministerstvo školství v Bádensku-Württembersku znovu povolává penzionované učitele do školní služby. Brémy chtějí v budoucnu najímat více učitelů ze zahraničí.
Zpráva v Zeit Online dále konstatuje, že ve všech spolkových zemích musejí ve školách vypomáhat lidé, kteří předtím pracovali v jiných oborech. Zvláště vysoký je jejich podíl v Berlíně: z učitelů, kteří byli v letošním školním roce zaměstnáni v hlavním městě na prvním stupni základních škol, měla méně než polovina dokončené pedagogické vzdělání.
Brzké zlepšení situace je podle údajů Zeit Online zatím v nedohlednu. Studie vypracovaná jménem Bertelsmannovy nadace totiž do budoucna předpovídá nečekaně vysoké počty žáků. Nedostatek učitelů na prvním stupni základních škol by se proto v následujících letech mohl dokonce zdesetinásobit.
Kix, Martina. Mehr Lehrer! Egal, woher? Zeit Online [online]. 9. 12. 2017 [cit. 2018-01-24].