Nové švédské kurikulum: co je cílem vzdělávání (3. část)

Článek popisuje cíle a zásady nového švédského kurikula, co se týče znalostí, norem a hodnot.

V tomto článku představujeme cíle a zásady v oblasti znalostí a norem a hodnot. Další části kurikula se věnují cílům a zásadám, které se týkají zodpovědnosti a vlivu žáků, začlenění do pracovního prostředí, hodnocení a známek a také odpovědnosti ředitele školy.
 
Obecné cíle, tak jak je uvádí švédské kurikulum, určují, jakých znalostí, norem a hodnot by žáci během školní docházky měli dosáhnout, a vymezují tak směr vzdělávání. Pro každou z těchto oblastí jsou také stanoveny cíle a pokyny pro zaměstnance školy a pro učitele. Jejich dodržováním by žáci měli být vedeni k dosažení popsaných cílů.
 

Znalosti

 
Cíle – škola zajišťuje, aby každý žák:

  • v rámci národního programu odborného vzdělávání na vyšší sekundární úrovni dostal příležitost splnit požadavky nezbytné pro získání vysvědčení o ukončení odborného vzdělávání, stvrzující, že žák dosáhl stanovené úrovně odborných znalosti, která je akceptována daným odvětvím, a je připraven pro profesní život;

  • v rámci národního přípravného programu pro vysokoškolské vzdělávání na vyšší sekundární úrovni dostal příležitost splnit požadavky pro získání vysvědčení, které jej opravňuje k vysokoškolskému studiu a prokazuje, že žák má dostatečné vědomosti a je připraven pro studium na vysoké škole;

  • po ukončení základního programu byl připraven a měl dostatečné znalosti pro další vzdělávání či byl vybaven pro vstup do pracovního života (škola je zároveň zodpovědná za to, aby žák dokončil zvolený program, který je uveden v jeho individuálním vzdělávacím plánu);

  • v absolvovaných kurzech získal vědomosti a byl schopen je využívat pro své další vzdělávání, život ve společnosti, v pracovním a každodenním životě;

  • byl schopen využívat vědomosti jako nástroj pro: formulování, analyzování, ověřování hypotéz a řešení problému; reflektování svých zkušeností a vlastních způsobů učení; kritické zkoumání a hodnocení tvrzení a souvislostí; řešení praktických problémů a úkolů;

  • byl schopen se učit, rozvíjet a pracovat samostatně i společně a důvěřovat svým schopnostem;

  • byl schopen využívat beletrii i odbornou literaturu a další formy jako zdroje znalostí, rozhledu a potěšení;

  • byl schopen čerpat podněty z kulturních zážitků a rozvíjet cit pro estetické hodnoty;

  • měl znalosti o předpokladech dobrého zdraví;

  • měl vědomosti a přehled o základech švédského, nordického a západního kulturního dědictví,

  • měl vědomosti o lidských právech;

  • měl vědomosti o kultuře, jazyce, náboženství a dějinách národnostních menšin (židovské, romské, původních Laponců, Švédů a tornedalských Finů);

  • měl znalosti o společenském a pracovním životě;

  • splňoval předpoklady pro účast v procesu demokratického rozhodování ve společenském a pracovním životě;

  • byl schopen kriticky zkoumat a vyhodnocovat, co vidí, slyší a čte, aby mohl diskutovat a získávat přehled o různých otázkách týkajících se života a životních hodnot;

  • měl vědomosti o mezinárodní spolupráci a globálních vztazích a mohl hodnotit události ze švédské, nordické, evropské a globální perspektivy;

  • byl schopen pozorovat a analyzovat interakci mezi lidmi ve svém okolí z perspektivy udržitelného rozvoje;

  • byl schopen využívat knihy, knihovnické zdroje a moderní technologie jako nástroje pro získávání vědomostí, komunikaci, kreativitu a učení.

 
Zásady – zaměstnanci školy mají:

  • poskytovat všem žákům podporu a povzbuzovat je k jejich maximálnímu možnému rozvoji;

  • sledovat a podporovat žáky, kteří potřebují speciální podporu;

  • spolupracovat při utváření školy jako dobrého prostředí pro rozvoj a učení jednotlivců.

 
Zásady – učitelé mají:

  • brát v úvahu potřeby, okolnosti, zkušenosti a myšlení každého žáka;

  • pěstovat u každého žáka sebedůvěru, snahu a kompetence k učení;

  • vytvářet v procesu vzdělávání rovnováhu mezi teoretickými a praktickými znalostmi, která podporuje učení;

  • objasňovat vědecké základy, hodnocení a perspektivy, na kterých jsou vědomosti založeny, a vést žáky k tomu, aby byli schopni určit, jak mohou dané vědomosti využít;

  • zajistit, aby výuka ve smyslu obsahu a organizace byla genderově vyvážena;

  • stimulovat, vést a podporovat a také poskytovat speciální podporu žákům s obtížemi;

  • spolupracovat s ostatními učiteli za účelem dosažení vzdělávacích cílů;

  • využívat znalosti a zkušenosti z pracovního a společenského života, které žáci mají nebo je získali v průběhu vzdělávání;

  • při výuce brát v úvahu pokrok v oblasti daného předmětu a relevantních oblastech pedagogiky i jinde;

  • organizovat práci tak, aby žáci:

  • rozvíjeli své vědomosti v souladu s vlastními predispozicemi a současně byli stimulováni k využití a rozvoji svých schopností;

  • zažívali smysluplnost svých vědomostí a své pokroky v učení;

  • dostali příležitosti k hlubšímu studiu daného předmětu, rozšiřování rozsahu svého myšlení a vědomí souvislostí;

  • byli podporováni při rozvoji komunikace ve vlastním jazyce;

  • postupně dostávali stále více samostatnějších úkolů i větší osobní odpovědnost;

  • dostávali příležitosti k interdisciplinární práci.

 
Normy a hodnoty
 
Podle školského zákona má být vzdělávání v souladu se základními demokratickými hodnotami a lidskými právy, včetně nedotknutelnosti, svobody a integrity člověka, rovnosti všech lidí, rovnosti pohlaví a vzájemné solidarity. Škola by měla aktivně a vědomě ovlivňovat a stimulovat žáky k zapojení se do společnosti a sdílení společných hodnot a podporovat jejich projevy při každodenních aktivitách.
 
Cílem školy je, aby každý žák:

  • byl schopen vědomě vytvářet vlastní postoje založené na poznatcích o lidských právech a základních demokratických hodnotách i osobních zkušenostech;

  • respektoval hodnoty a integritu ostatních lidí;

  • bránil vystavování lidí útlaku, ponižujícímu zacházení s nimi a lidem pomáhal;

  • byl schopen při svém jednání respektovat rozdílné životní podmínky, kulturu, jazyk, náboženství a dějiny druhých lidí;

  • byl schopen soucítit a chápat situaci jiných lidí a rozvíjet v sobě ochotu jednat v souladu s jejich nejlepšími zájmy;

  • respektoval a pečoval o své bezprostřední okolí i o prostředí ze širší perspektivy.

 
Zásady – zaměstnanci školy mají:

  • přispívat k rozvoji smyslu pro sounáležitost, solidaritu a odpovědnost žáků vůči lidem mimo jejich komunitu;

  • pracovat solidárně se znevýhodněnými skupinami, jak z vlastního státu, tak z ciziny;

  • aktivně podporovat rovnost jednotlivců a skupin;

  • sledovat projevy a podnikat nezbytná opatření proti jakémukoliv druhu diskriminace, obtěžování a ponižujícího jednání a opatření směřující k prevenci vzniku takových jevů;

  • respektovat každého žáka a využívat demokratické přístupy.

 
Zásady – učitelé mají:

  • vysvětlovat základní demokratické zásady švédské společnosti a lidských práv a společně se žáky diskutovat o rozporech, které mohou vzniknout mezi těmito hodnotami a právy a aktuálními událostmi;

  • otevřeně diskutovat a společně se žáky analyzovat odlišné hodnoty, názory a problémy, a to včetně jejich důsledků;

  • vysvětlovat žákům normy a pravidla školy, a to, jakým způsobem slouží jejich vzdělávání;

diskutovat a vyvíjet se žáky pravidla pro práci a účast žáků ve skupinách.