Článek popisuje hlavní úkoly školy, jak je stanovuje kurikulum pro střední vzdělávání, které začalo platit ve Švédsku v roce 2013.
V druhém článku věnovaném švédskému kurikulu představujeme úkoly školy vyplývající ze základních hodnot, které formulují, na čem stojí švédský vzdělávací systém a o co usiluje.
Škola vytváří předpoklady pro rozvoj znalostí svých studentů
Hlavními úkoly škol vyššího sekundárního vzdělávání je předávat žákům vědomosti a vytvářet podmínky pro jejich získávání a rozvoj. Vzdělávání má podporovat rozvoj žáků v zodpovědné osobnosti, které se aktivně podílejí na profesionálním a společenském životě společnosti, a dále přispívat k celkovému rozvoji žáků.
Škola by měla předávat znalosti, které představují obecný rámec vzorců ve společnosti založené na demokratických hodnotách a lidských právech. Žáci by měli být schopni orientovat se ve složité realitě s enormním tokem informací a v rychle se měnícím světě. Stále důležitější je schopnost žáků nalézat, získávat a používat nové poznatky. Žáci by měli rozvíjet svou schopnost kritického myšlení, ověřovat si fakta a vztahy a uvědomovat si důsledky volby různých alternativ. Tímto způsobem se žáci blíže seznámí se způsoby vědeckého myšlení a práce.
Škola u žáků posiluje připravenost pro celoživotní vzdělávání. Změny v pracovním životě, nové technologie, internacionalizace, složitosti environmentálních otázek kladou nové požadavky na znalosti a způsoby práce. Úkolem školy je stimulovat kreativitu, zvídavost a sebevědomí žáků, stejně jako podněcovat touhu ke zkoumání a přeměňování nových myšlenek v činy a k hledání řešení problémů. Důležité je vést žáky rovněž k přebírání iniciativy a zodpovědnosti a učit je samostatné i týmové práci a rozvíjet znalosti a postoje podporující podnikání, podnikavost a inovativní myšlení. Škola má rozvíjet sociální a komunikativní kompetence, povědomí o zdraví a zdravém životním stylu, fyzické aktivitě a spotřebitelských otázkách. Vývoj v pracovním životě znamená mimo jiné, že tradiční hranice mezi různými odbornostmi je třeba odbourat a že jsou kladeny požadavky na vědomí nejen o svých vlastních kompetencích, ale i o kompetencích druhých. To samo o sobě klade požadavky na způsoby práce a organizaci školy. Do vzdělávání by měla být zahrnuta také etická, environmentální, mezinárodní a historická perspektiva.
Vědomosti a učení
Úkol předávat znalosti předpokládá aktivní diskusi o koncepcích vzdělávání, o tom, jaké vědomosti jsou v dnešní době důležité, co bude důležité v budoucnosti, a také o tom, jak učení a nabývání znalostí probíhá. Různé aspekty znalostí jsou přirozenými východisky pro tuto diskusi.
Znalosti jsou komplexním pojmem, obsahujícím mnoho aspektů. Znalosti lze vyjádřit řadou forem – jako fakta, porozumění, dovednosti, znalosti a nashromážděné zkušenosti, z nichž každá předpokládá interakci s ostatními. Výuka nesmí zdůrazňovat jeden aspekt vědomostí na úkor jiného.
Osvojování vědomostí je závislé na vývoji žákovy schopnosti nacházet souvislosti. Škola má žákům umožnit nabývat obecný a ucelený pohled. Žáci mají dostávat příležitost pro reflektování svých zkušeností a uplatnění svých vědomostí.
Škola sama o sobě nemůže žákům předat všechny potřebné vědomosti. Proto je nanejvýš důležité, aby vytvořila nejlepší kombinaci podmínek pro žákovo vzdělávání, vývoj myšlení a nabývání vědomostí. V tomto kontextu by škola měla využívat znalosti a zkušenosti dostupné z prostředí mimo školu, které žáci získávají například v praxi. Svět, se kterým se žák potkává ve škole, i svět v práci, na níž se podílí, by měly společně pomáhat v jeho přípravě na život po ukončení školy.
Každý žák by měl být stimulován k rozvoji pomocí úkolů a příležitostí v souladu s jeho potenciálem. Měly by být respektovány osobnost a práce každého žáka. Žáci by si měli být vědomi toho, že nové znalosti a přehled jsou nezbytným předpokladem pro osobní rozvoj. Měl by být utvářen pozitivní postoj žáků a studentů k učení, a to zejména mezi těmi, kteří mají špatné zkušenosti se školou. Škola má u studentů posilovat víru v sebe sama a víru v budoucnost.
Rozvoj škol
Školy by měly usilovat o nacházení flexibilních řešení pro organizaci vzdělávání, rozsah kurzů a formy práce. Měla by být rozvíjena spolupráce se školami poskytujícími povinnou školní docházku včetně jejích variant, univerzitami a vysokými školami, stejně tak i spolupráce mezi vyššími sekundárními školami a jejich ekvivalenty pro studenty s poruchami učení, dále se školami pro dospělé se speciálními potřebami, výukou poskytovanou migrantům ve Švédsku a také s večerními či distančními školami pro dospělé. Školy by měly usilovat o dobrou spolupráci s pracovní sférou, která je důležitá pro vzdělávání na vyšší sekundární úrovni, zejména pak pro kvalitu odborného vzdělávání. Školy by také měly zkoordinovat učení a vývoj žáků a studentů s jejich mimoškolními aktivitami. Jak každodenní pedagogické řízení školy, tak zodpovědnost učitelů jsou nezbytnými podmínkami pro kvalitativní rozvoj školy. Školní aktivity musejí být vyvíjeny tak, aby korespondovaly s národními cíli. To vyžaduje průběžnou kontrolu, sledování a vyhodnocování výsledků a také testování, vývoj a vyhodnocování různých metod.