Článek představuje blíže koncept tzv. Neue Mittelschule (nové školy) na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání, která od roku 2015 v Rakousku nahradila tradiční Hauptschule (hlavní školu) a která se měla stát jednotnou školou pro všechny žáky od 10 do 14 let. Článek přináší i stručné informace o tom, jaký dopad mělo zavedení nových škol v Rakousku na vzdělávání na nižší sekundární úrovni.
V Rakousku se žáci po čtyřech letech jednotné základní školy musejí rozhodnout, zda chtějí nastoupit dráhu akademického, nebo profesního vzdělávání. Žáci a rodiče měli tradičně na výběr mezi dvěma hlavními typy škol, které poskytují vzdělání na nižší sekundární úrovni: mezi akademickou školou (Allgemeinbildende höhere Schule – AHS, obdoba českých víceletých gymnázií)[1] a tzv. hlavní školou (Hauptschule – HS, obdoba druhého stupně české základní školy). V obou případech se jedná o čtyřleté školy. Od roku 2008 byla v Rakousku nejprve v rámci pilotního projektu testována na nižší sekundární úrovni tzv. Neue Mittelschule. Od roku 2012 byl přijat zákon, který stanovil zavedení Neue Mittelschule na nižší sekundární úrovni na území celého Rakouska. Od školního roku 2015 se tak v Rakousku proměnily všechny Hauptschule na Neue Mittelschule.
Hlavním cílem Neue Mittelschule je lépe připravit žáky na přechod do vyššího sekundárního vzdělávání, pro studium na terciární úrovni nebo pro vstup na trh práce. Důraz je přitom kladen na zohledňování zájmů, nadání a schopností jednotlivých žáků. Dochází k co největší individuální podpoře každého žáka. Výuka se zaměřuje na budoucí studium a povolání, žáci získávají s ohledem na své silné stránky konkrétní, cílené poradenství, aby se byli schopni správně rozhodnout o své další studijní nebo profesní dráze. Oproti původní Hauptschule nejsou žáci rozdělováni podle výkonu do skupin, jak tomu bylo dříve zvykem při výuce němčiny, cizího jazyka a matematiky. Všichni žáci se učí společně v jedné třídě, kterou společně vedou dva vyučující.
Pedagogický koncept
Zákon specifikuje následující pedagogické koncepty, které umožňují vnitřní diferenciaci a individualizaci výuky:
-
týmová výuka (team-teaching) dvou pedagogických pracovníků – dochází tak k efektivní individuální podpoře všech žáků
-
podpora talentovaných s ohledem na silné stránky a nadání jednotlivých žáků
-
výuka ve třídě je individualizovaná, je přizpůsobena potřebám a potenciálu každého žáka, zohledněny jsou i slabé stránky žáků
-
žáci s rozdílným učebním tempem se navzájem podporují a pomáhají si
-
podpora krátkodobých, flexibilních skupin žáků – ne všichni žáci se musejí učit totéž, ve stejném tempu a stejným způsobem, žáci tak nejsou přetěžováni nebo naopak nevytíženi
-
podpora inkluzivní pedagogiky a diverzity (např. společné vzdělávání děti různých věkových kategorií v jedné třídě)
Žáci postupně přebírají zodpovědnost za své vlastní učení, přičemž učitelé jim poskytují optimální podporu. Žáci díky tomu neztrácejí radost z učení, nároky na výkon žáků jsou postupně zvyšovány, což zaručuje, že jsou všichni žáci úspěšní a osobní úspěch motivuje k dalšímu učení. Vyučující ve dvojčlenných týmech vytvářejí co nejlepší učební podmínky pro všechny žáky.
Nové způsoby hodnocení
V Neue Mittelschule existují vedle klasického hodnocení pomocí známek i další způsoby hodnocení, které lépe zohledňují silné stránky, schopnosti a nadání jednotlivých žáků:
-
doplňující diferencující popis výkonu (takzvané EDL – Ergänzende differenzierende Leistungsbeschreibung)
Po skončení každého ročníku dostane žák nejen vysvědčení, ale také doplňující slovní hodnocení, které umožňuje lépe popsat silné stránky a rozvoj daného žáka.
-
společné rozhovory mezi dětmi, rodiči a učiteli (KEL Gespräche – Kinder-Eltern-LehrerInnen-Gespräche)
Tyto rozhovory se konají minimálně jednou za rok. Žáci společně se svými vyučujícími a rodiči mluví o svých studijních úspěších, pokrocích a učebních procesech. Žáci se na tento způsob hodnocení připravují ve škole. Rozhovory posilují pocit zodpovědnosti žáků a ve škole je díky nim přátelská a pozitivní atmosféra.
Známkování se slovním doplňkem
V Neue Mittelschule je možné ve vybraných předmětech udělit známku i se slovním doplňkem, který poukazuje na to, že žák získal v daném předmětu prohloubené znalosti. Cílem této nové formy je poskytnout žákům dostatek času na osobnostní rozvoj a umožnit to, aby mohli vyučující déle sledovat rozvoj silných stránek a nadání jednotlivých žáků.
-
V 1. a 2. třídě (5. a 6. ročník českých základních škol) pokračuje běžné známkování (známky 1–5) ve všech předmětech, tak, jak to žáci znají z prvního stupně.
-
Ve 3. a 4. třídě (7. a 8. ročník českých základních škol) může v povinných předmětech (v němčině, cizím jazyku a matematice) dojít k diferencovanému hodnocení, které zohledňuje náročnost dosažených učebních cílů. Žáci si mohou stanovit a plnit cíle v rámci základního nebo prohloubeného všeobecného vzdělávání.
V případě, že žáci zvládnou cíle prohloubeného všeobecného vzdělávání, má výsledná známka udělená v rámci Neue Mittelschule stejnou váhu jako známka udělená na akademicky orientovaných školách na nižší sekundární úrovni (tzv. AHS školy). Na vysvědčení se pak vedle známky objeví dodatek prohloubené všeobecné vzdělání.
Prostupnost
Tento způsob známkování zjednodušuje prostupnost mezi dvěma hlavními typy škol na nižší sekundární úrovni. Přechod z Neue Mittelschule do školy typu víceletého gymnázia (AHS školy) je možný po úspěšném ukončení 1. a 2. třídy. Předpokladem je to, že žák nemá z němčiny, cizího jazyka a matematiky na vysvědčení horší známky než jedničky a dvojky. V případě, že žák přechází po třetí třídě, musí být ve všech předmětech, ve kterých se rozlišuje základní a prohloubené vzdělávání, hodnocen v té náročnější variantě – tedy v prohloubeném vzdělání. Přechod je možný, i když se hodnocení týká cílů stanovených na úrovni základního všeobecného vzdělání. Žák však musí dostat doporučení, na němž se shodnou učitelé na tzv. třídní konferenci (Klassenkonferenz), jinak musí složit přijímací zkoušku.
Nový model známkování také usnadňuje prostupnost z nižšího sekundárního vzdělávání do vyššího sekundárního vzdělávání zakončeného maturitou (např. gymnázium, odborné školy). V případě, že žák získal na závěrečném vysvědčení ve všech třech povinných předmětech – němčině, cizím jazyku a matematice – známku s dodatkem prohloubené všeobecné vzdělání, má splněný předpoklad pro studium studijních programů zakončených maturitou. I když má žák jeden předmět na úrovni základního všeobecného vzdělání, může přejít do vyššího sekundárního vzdělávání zakončeného maturitou, v případě, že třídní konference učitelů rozhodne, že žák je talentovaný a zvládne takové studium. V případě, že má žák více povinných předmětů hodnocených na úrovni základního vzdělání a chce pokračovat ve studiu zakončeném maturitou, musí absolvovat přijímací zkoušku.
V případě, že má žák trojku z němčiny, cizího jazyka a matematiky s dodatkem, že se jedná o základní úroveň všeobecného vzdělání, může začít studovat na tříleté střední škole, která není zakončená maturitní zkouškou. To platí i pro žáky, kteří mají z jednoho předmětu čtyřku, ale kteří jsou ke studiu doporučeni zástupci třídní konference. V případě, že má žák ve více povinných předmětech čtyřku s doplňkem základní všeobecné vzdělání, musí složit přijímací zkoušku.
První výsledky zavedení konceptu Neue Mittelschule
Cílem změny konceptu rakouského nižšího sekundárního vzdělávání mělo být vytvoření jednotné školy, poskytující moderní, kvalitní vzdělávání v heterogenních třídách, ve kterých by se setkávali nadaní, průměrní i méně nadaní žáci. Z tohoto konceptu však byla realizována pouze polovina. Vznikla sice Neue Mittelschule na nižší sekundární úrovni, která nahradila Hauptschule, nedošlo však ke zrušení akademických škol na nižší sekundární úrovni, jak bylo původně plánováno.
První evaluace[2] celého konceptu, která proběhla v roce 2015, porovnávala výsledky žáků na Hauptschule s výsledky žáků získanými v rámci Neue Mittelschule. Výsledky žáků obou typů škol byly shodné. Jednou z příčin je to, že i nadále dochází ke značnému odlivu nadaných žáků do škol akademického charakteru (AHS) a žákům v Neue Mittelschule chybějí „tahouni“. Školy akademického charakteru (AHS) přijímají například ve Vídni skoro 65 % všech žáků dané věkové kategorie.[3] Rakouští rodiče si sice stěžují na náročnost škol akademického charakteru (AHS), na autoritativní přístup vyučujících k žákům a na vysoké náklady spojené s doučováním, přesto si přejí, aby jejich děti právě takové školy navštěvovaly. Z evaluace však vyplynuly dvě hlavní pozitiva Neue Mittelschule: výuka je organizována lépe a atmosféra ve škole je výrazně lepší než v tradičních školách (Hauptschule). V Neue Mittelschule je méně násilí, žáci se chovají lépe a více dodržují stanovená pravidla. Hodnocení konceptu a zavádění Neue Mittelschule s sebou přineslo i dvě doporučení. Individualizovaná výuka není úplně vhodná pro slabší žáky ve třídě, pro ně jsou výhodnější strukturované výukové techniky. Důležité je také lépe vyvážit fáze, kdy je v centru pozornosti žák a kdy učitel. Plošné zavedení týmové spolupráce dvou učitelů v každé třídě je finančně velmi nákladné a ne vždy potřebné. Dobré by bylo poskytnout finanční prostředky pouze těm školám, které mají vysoký počet rizikových žáků. Jedná se zejména o školy, ve kterých je velký podíl žáků-cizinců nebo žáků s odlišným mateřským jazykem (v některých případech až 100 %), u kterých je zejména nutné navyšovat počet hodin a individualizovat výuku německého jazyka.
Zdroje:
Článek vychází primárně z popisu konceptu Neue Mittelschule dostupného na: https://www.bmb.gv.at/schulen/bw/nms/index.html
Další zdroje:
Studii shrnující výsledky evaluace zavedení Neue Mittelschule naleznete na https://www.agenda-austria.at/publication/neue-mittelschule-paper/
Rozhovor s učitelem na Neue Mittelschule na https://kurier.at/politik/inland/interview-mit-niki-glattauer-die-neue-mittelschule-wurde-im-stich-gelassen/118.137.476
Studie o tom, jaké faktory hrají v Rakousku roli při rozhodování rodičů a dětí o volbě školy na nižší sekundární úrovni (Volba školy pod tlakem reformních snah), je dostupná na https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/133653/1_StudiaPaedagogica_20-2015-1_4.pdf?sequence=1