pro vzdělávání

Jak lze praktické zkušenosti učitele shrnout, prezentovat a dále využívat v praxi.

Nad tím, jak je možné zaznamenat zkušenosti učitele v rámci tzv. portfolia, se na konferenci TTnet k pedagogické přípravě učitelů praktického vyučování na konci roku 2017 zamýšlela Kateřina Šmejkalová z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Její příspěvek přinášíme ve zkrácené podobě.
 
Často se zamýšlíme nad otázkou, jak by měl učitel prezentovat svoji práci. Profesní portfolio učitele je dokument, ve kterém je zaznamenán posun učitele v jeho vědomostech, dovednostech, ale i v postojích. Portfolio by mělo být zamyšlením nad vlastní pedagogickou prací, uvědoměním si, co v konkrétním případě přináší vlastní praxi, vzdělávaným, školní instituci, kolegům, rodičům. Je to souhrn praktických zkušeností, který může být chápán jako nástroj hodnocení učitele, prezentace vzdělávací a výchovné práce učitele, ale také jako zdroj informací pro samotného učitele.
 
Portfolio má bezpochyby význam i pro management školy. Management školy může na základě hodnocení portfolií učitelů dále rozvíjet týmovou práci školy a správně rozhodovat o výběru vedoucích učitelů předmětových skupin, třídních učitelů, výchovných proradců apod.
 
Jaký je účel a význam portfolia
 
Portfolio můžeme charakterizovat jako záměrně vytvořený a utříděný soubor informací shromážděných za účelem prezentace práce učitele. Lze předpokládat, že v současné době má každý učitel soubor svých příprav na vyučovací hodinu, a to obsahových i metodických. Učitelé disponují velkým množstvím dokumentů vztahujících se k jejich výchovně-vzdělávací profesní kariéře. Je však třeba zdůraznit, že každý učitel má svůj systém práce s výše uváděnými dokumenty. K některým aktivitám se učitel vrací a některé zůstávají v pozadí, přesto, že jsou svým charakterem jedinečné. Portfolio by mělo být záznamem postupu, kterým se učitel obyčejně řídí – typových příkladů a pak záznamů mimořádných případů. Učitel by měl být schopen do portfolia ze svých materiálů vložit dokumenty a artefakty, které jsou reprezentativní a vypovídají o profesním vývoji učitele.
 
Portfolio bude významným podkladem pro hodnocení práce učitele managementem školy. Portfolio by mělo být nástrojem spoluúčasti učitele na vlastním rozvoji a hodnocení. Hovoříme tedy o nástroji pro profesní a osobní růst učitele. Funkce portfolia je prezentační, ale také reprezentační vůči práci učitele. V rámci portfolia by měl učitel svoji práci hodnotit. Portfolio by mělo podporovat sebereflexi, další vzdělávání a představy seberozvoje učitele v souvislosti s potřebami konkrétní školy.
 
Práce s portfoliem vyžaduje systémovost a pravidelnost. Při práci s portfoliem je důležitá součinnost učitele a vedení školy. Z kvalitní práce učitele mohou čerpat ostatní členové pedagogického sboru nebo je naopak pro nedostatek třeba hledat cestu k nápravě.
 
Portfolio strukturované do čtyř částí
 
Důležité je uvědomit si doporučovanou strukturu portfolia v souvislosti s jeho tvorbou. Portfolio obsahuje strukturovaný profesní životopis učitele, který charakterizuje potenciál jeho vědomostí a dovedností. Osobnostní vzdělávací platforma následně vypovídá o rozvoji postojové složky učitele, která může být prezentována spontánní zpětnou vazbou od žáků, rodičů nebo kolegů. Součástí je následně plán profesního rozvoje učitele, jeho osobní profesní cíle a kroky k jejich dosažení. Portfolio je doplněné dokumenty dokládajícími naplňování rámce profesních kvalit učitele. Těmito dokumenty jsou např. plány výuky, způsoby hodnocení žáků, reflexe výuky, rozvoj spolupráce s kolegy, spolupráce s rodiči.
 
Práci s portfoliem můžeme rozdělit do čtyř částí. Každá část je nezbytná pro výběr a zařazení dokumentů pro portfolio. Žádnou z částí nelze vynechat.
 

• První část – pro učitele je poměrně obtížná, protože by měl do svého portfolia vybrat vhodný dokument. Při výběru dokumentu by měl odpovědět na otázky: Co se mi v uplynulém období podařilo? Co mne zajímá, co bych rád studoval? Jaká pedagogická aktivita je pro mne přínosem? Vytvořil jsem nějaké pracovní listy pro žáky? Důležité je to, aby si učitel uvědomil, proč daný dokument zařadil do svého portfolia.

• Druhá část – pokud je dokument vybrán, je nutné tento výběr analyzovat a reflektovat, zda se vybraný materiál vztahuje k procesům vyučování a výchovy. Je nezbytná analýza dokumentu vzhledem k profesnímu rozvoji učitele. Dokument by měl být pro učitele přínosný z pohledu rozvoje jeho vědomostí, dovedností a postojů, měl by reprezentovat jeho práci se žáky, rodiči, ale také s kolegy. První a druhá fáze je velmi důležitá. Dá se říci, že i pro zkušeného učitele jsou tyto dvě fáze obtížné.

• Třetí část – zahrnuje hodnocení portfolia. Cílem třetí části je získat komplexní pohled na výkon profese konkrétního učitele nebo jeho část. Část výkonu můžeme specifikovat jako např. hodnocení žáků, práci s rodiči žáků, využívání vybraných vyučovacích metod. Hodnocení by měl provádět každý učitel v rámci sebereflexe, dále potom učitel – autor portfolia se svým přímým nadřízeným. Doporučením je forma strukturovaného rozhovoru jako nejefektivnější technika. Rozhovor poskytuje okamžitou zpětnou vazbu nejen učiteli, ale také osobě, která je hodnotitelem portfolia (managementem školy).

• Čtvrtá část – zahrnuje tvorbu osobního rozvoje učitele pro příští období, a to na základě výsledků hodnocení portfolia učitele a managementu školy. Většinou mluvíme o období jednoho školního roku.

 
Portfolio by mělo obsahovat příklady, které přinášejí pozitivní využití pro samotného učitele a současně prezentují jeho tvořivost. Portfolio je možné sdílet s ostatními kolegy – potom je inspirací a zdrojem nápadů pro školskou praxi začínajících, ale také zkušených učitelů.
 
Konkrétní příklady dokumentů, které by mohly být zařazeny do profesního portfolia učitele:
 
Příklad 1: Dokument mapující zpracování a realizaci projektového dne studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pro žáky SŠ
Příklad ukazuje možnost využití tvořivé práce studentů a jejich týmové práce. Vedle pozitiv jsou zmíněna i negativa doprovázející pedagogické projektování. Příklad upozorňuje na výhody kooperace jednotlivých subjektů při realizaci primární prevence rizikového chování v dopravě.
Příklad lze nalézt v článku Kateřiny Šmejkalové Souhrn praktických zkušeností z výuky odborných předmětů na SŠ ve sborníku konference TTnet, a to na stranách 67 až 69.
 
Příklad 2: Specifika portfolia učitele technických předmětů
Druhý příklad upozorňuje na možnosti vhodného využití pracovních listů nejen pro jeden ročník a tematický celek učiva na střední škole pro více předmětů. Kromě technického kreslení a zobrazování pomocí počítačové techniky lze vyřešené pracovní listy použít pro odborný výcvik. Jedná se o reálné součásti, jejichž parametry lze využít při výuce programování CNC strojů a které jsou následně vyrobitelné.
Příklad lze nalézt v článku Kateřiny Šmejkalové Souhrn praktických zkušeností z výuky odborných předmětů na SŠ ve sborníku konference TTnet, a to na stranách 69 až 70.
 
Portfolio svým strukturovaným uspořádáním učiteli umožňuje vracet se k jednotlivým dokumentům – navazovat na ně a doplňovat je. Není snadné vybrat dokument, výchovně-vzdělávací aktivitu a zařadit ji do portfolia. Souhrn praktických zkušeností učitele by měl být výběrem příkladů, které učitele v jeho profesi obohacují a posouvají dál.
 
Celý příspěvek Kateřiny Šmejkalové i přehled použité literatury lze nalézt pod názvem Souhrn praktických zkušeností z výuky odborných předmětů na SŠ ve sborníku konference TTnet, a to na stranách 66 až 71.