Šetření ukazuje, že organizační a činnostní charakteristika práce určuje míru neformálního učení zaměstnanců. Zároveň neformální učení podmiňuje přístup k organizovanému, formálnímu vzdělávání.
Neformálním učením a jeho vztahem k formálnímu vzdělávání v kontextu výkonu zaměstnání se zabývá list Bref, vydávaný centrem Céreq. Ačkoliv lze toto nestrukturované učení zkoumat jen s obtížemi, 85 % zaměstnavatelů ho vnímá jako hlavní zdroj nových dovedností zaměstnanců. Centrum Céreq ustanovilo pro účely šetření jako analytický nástroj pracovní dynamiku, která operuje s faktory podporujícími neformální učení při výkonu zaměstnání. Ty souvisejí jednak s organizačním a manažerským prostředím na straně zaměstnavatele (např. dialog a sdílení informací, reflexe postupů, sdílení dovedností, perspektiva vývoje, důraz na kolektiv), jednak s charakterem pracovní činnosti zaměstnance (např. aktivace kognitivních procesů, samostatnost).
Šetření dotazující zaměstnavatele i zaměstnance ukázalo, že v nejpříznivějších organizačních podmínkách pro neformální učení pracuje 39 % zaměstnanců. Jejich zaměstnavatelé se vyznačují silnou kolektivní identitou, kladou důraz na týmovou práci, inovace, učení a samostatnost pracovníků. Ovšem pouze 9 % zaměstnanců zažívá podmínky, které snoubí jak organizační, tak činnostní faktory podporující neformální učení. Tito pracovníci disponují vysokou mírou samostatnosti, ale také odpovědnosti, dostávají rozmanité pracovní úkoly a sdílejí dovednosti se svými kolegy. V prostředí, které vůbec nepodporuje neformální učení, pak pracuje 8 % zaměstnanců.
Šetření dále obsahuje zjištění, že neformální učení zajišťuje zaměstnancům také lepší dostupnost formálního vzdělávání (např. stáží). Z této výhody těží zejména nekvalifikovaní pracovníci, kteří k němu mají obvykle omezený přístup. Pokud pracují v podmínkách nejvíce podporujících neformální učení, mají příležitosti k formálnímu vzdělávání srovnatelné s nejkvalifikovanějšími zaměstnanci.