pro vzdělávání

Studie přináší vyhodnocení rámců dovedností myšlení a učení a odpovídá na otázku, které z nich jsou nejvhodnější pro použití u žáků nad 16 let.

Autoři studie s názvem Rámce dovedností myšlení pro žáky nad 16 let (2004) analyzovali 35 rámců myšlení a identifikovali v nich 15 principů, kterými různí teoretici klasifikují „dovednosti myšlení“ (thinking skills). Nejvšestrannější rámce, zahrnující vícero principů, spadají do „komplexní skupiny rámců“ (Romiszowski, Jonassen a Tessmer, Hauenstein a Marzano) a „skupiny tvorby vzdělávání“ (Gagné, Williams, Hannah a Michaelis a Gouge a Yatesová). Žádný ze zmíněných rámců však nepřinesl ucelené a komplexní zpracování myšlení a učení. Z toho důvodu se autoři rozhodli vytvořit vlastní, integrovaný rámec pro žáky nad 16 let.
 
Autoři vycházeli z Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů pro kognitivní oblast, tedy z třístupňového modelu znalost – základní dovednosti myšlení – produktivní myšlení. Odlišili však vnímání a vybavování si znalosti a připojili reflektivní myšlení a angažování, čímž vytvořili šestiúrovňový model myšlení. Následné dotazníkové šetření zjišťovalo, jak učitelé pojímají dovednosti myšlení. Ve vztahu ke konkrétnímu studijnímu kurzu měli uvést, jak silně se v něm každá ze 69 dovedností myšlení uplatňuje. Jako výsledek bylo identifikováno deset skupin dovedností myšlení (např. zvnitřňování znalosti a dovednosti, práce se vzory a zákonitostmi), jejichž vlivem došlo k úpravám šestiúrovňového modelu.
 
Nový rámec je utvořen ze tří kognitivních složek identifikovaných v Bloomově taxonomii (1956) a nadřazené seberegulační/metakognitivní úrovně. Dvě úrovně znázorňují odlišnost kognitivních dovedností a strategického a reflektivního myšlení. Taková struktura modelu je podle autorů přesnějším vyjádřením toho, jak lidé, zejména mladí a začínající studenti, myslejí.
 
Kognitivně dovednostní část obsahuje shromažďování informací, budování porozumění a produktivní myšlení, přičemž první jmenované je nutným předpokladem jak pro budování porozumění, tak pro produktivní myšlení, ale není jednodušší nebo méně uvědomované. Strategické a reflektivní myšlení může být použito v kombinaci se všemi třemi složkami. Může však k němu dojít pouze tehdy, pokud proběhlo shromažďování informací, budování porozumění či produktivní myšlení. Zatímco kognitivní dovednosti mohou být zautomatizované, strategické a reflektivní myšlení je vždy vysoce vědomé, případně spojené s vůlí či emocemi. Právě strategické a reflektivní myšlení vede ke smysluplnému učení, proto ho autoři pojímají jako důležitý prvek celoživotního učení.
 
Autoři doporučují kombinaci hned tří rámců, kterou je možné uplatit pro obecné použití v případě žáků nad 16 let a která je zároveň kompatibilní s vytvořeným integrovaným rámcem. Jsou jimi Pintrichův rámec autoregulovaného učení, rámec produktivního myšlení od Halpernové a revize Bloomovy taxonomie od Andersona a Krathwohla.
 
Integrovaný rámec pro porozumění myšlení a učení