Co ukázaly srovnávací testy z matematiky v Rakousku

Článek představuje výsledky srovnávacích testů z matematiky prováděných v roce 2017 mezi žáky 8. ročníků všech typů rakouských škol na nižší sekundární úrovni. Za testování a jeho vyhodnocení je zodpovědný Spolkový institut pro výzkum vzdělávání, inovace a rozvoj rakouského školství (BIFIE).

Na jaře 2017 se zhruba 72 700 žáků a žákyň 8. ročníků zúčastnilo testování, jehož cílem bylo zjistit, zda si žáci osvojili kompetence odpovídající vzdělávacímu standardu v matematice. Jednalo se o žáky navštěvující tzv. nové nižší sekundární školy (Neue Mittelschule, do roku 2013 tzv. Hauptschule, které jsou obdobou 2. stupně českých základních škol) a nižší stupeň vyšších všeobecně vzdělávacích škol (tzv. AHS, které jsou obdobou víceletých gymnázií v ČR; pozn. překl.). První plošné testování matematických kompetencí proběhlo v roce 2012. Je tedy možné porovnat výsledky testování mezi oběma roky. Výsledky testování jsou důležité, neboť díky němu školy, ale i celý systém vzdělávání získá zpětnou vazbu, zda a do jaké míry jsou žáci schopni osvojovat si základní kompetence v matematice. Na základě získaných dat mohou školy cíleně a produktivně zvyšovat kvalitu poskytovaného vzdělávání.
 
Matematické kompetence žáků na konci 8. ročníku
 
Ze vzdělávacího standardu pro předmět Matematika vyplývá, že by žáci na konci 8. ročníku měli být schopni používat získané matematické kompetence v reálných a měnících se situacích při řešení konkrétních úkolů a problémů. Žáci by tak měli být například schopni číst v tabulkách v učebnicích, ale i získat potřebné informace z jízdního řádu na nádraží.
 
Z testování v roce 2017 vyplývají následující poznatky:
 
Celkem 52 % žáků získalo kompetence definované ve vzdělávacím standardu – žáci mají odpovídající matematické kompetence a dokážou je flexibilně uplatňovat v různorodých a měnících se situacích. Celkem 6 % žáků si osvojilo více matematických kompetencí, než stanovuje vzdělávací standard. Celkem 27 % žáků má částečné kompetence, které dokáže využívat pouze ve známém kontextu. 15 % žáků má problémy při řešení nejjednodušších matematických úkolů a nedosahuje požadavků vzdělávacího standardu. Tito žáci patří do skupiny rizikových žáků, jejichž další rozvoj je silně ohrožen.
 
V porovnání s prvním testováním, prováděným v roce 2012, se o dva procentní body snížil podíl těch žáků, kteří nesplnili požadavky vzdělávacího standardu. Naopak o jeden procentní bod se zvýšil počet žáků, jejichž získané kompetence přesahují rámec vzdělávacího standardu. Vyjádříme-li výsledek v bodech, zlepšil se výsledek žáků v průměru o celkem 7 bodů oproti roku 2012. Od roku 2009, kdy byl zaváděn vzdělávací standard a kdy došlo k výchozímu testování, se průměrná hodnota zvýšila celkem o 42 bodů.
 
Chlapci jsou na tom v testování o 7 bodů lépe než dívky. Děti migrantů dosáhly v průměru horších výsledků, rozdíl oproti žákům s rakouským původem činí 64 bodů. Tento rozdíl se však snižuje na 39 bodů, porovnáme-li děti migrantů a žáky s rakouským původem se stejným sociálním statusem.  Z testování vyplývá, že na výsledky 14letých žáků má zásadní vliv dosažené vzdělání jejich rodičů. Rozdíl výsledků žáků, jejichž rodiče ukončili povinnou docházku, s výsledky dětí rodičů, kteří mají dosažené vysokoškolské vzdělání, činí v průměru 101 bodů. Z toho vyplývá, že rodinné zázemí ovlivňuje výsledky žáků více než to, zda jsou z rodin uprchlíků a migrantů nebo zda je němčina jejich mateřský jazyk. Tento rozdíl odpovídá zhruba třem letem studia, vycházíme-li z předpokladu, že 30 bodů odpovídá jednomu roku studia.
 
Rozdíly mezi výsledky dívek a chlapců jsou v letech 2012 a 2017 stejné, stejně tak jako rozdíly mezi výsledky žáků s rozdílným sociálním statusem. Sociální znevýhodnění a jeho překonání je tedy nadále jednou z největších výzev pro rakouské školy a jimi poskytované vzdělávání.
 
Výsledky z hlediska typů škol
 
Rozhodnutí rodičů a žáků ohledně volby typu školy v rámci nižšího sekundárního vzdělávání je ovlivněno i úrovní kompetencí dosažených na základní škole. Srovnávací testování ukázalo, že celkem 17 % žáků, kteří pokračují ve studiu na tzv. Neue Mittelschule, nemá základní matematické kompetence. U žáků, kteří přecházejí na nižší stupeň všeobecně vzdělávacích škol, mají nedostatečné základní kompetence v matematice pouze 2 % žáků.
 
Na konci 8. třídy splňuje celkem 71 % žáků na nižším stupni všeobecně vzdělávacích škol požadavky stanovené vzdělávacím standardem, celkem 13 % žáků si osvojilo kompetence nad rámec standardu. Oproti tomu na tzv. Neue Mittelschule splnilo požadavky odpovídající standardu pouze 42 % žáků, 21 % žáků nezískalo kompetence dané vzdělávacím standardem a vyšší míru kompetencí prokázala pouze 2 % žáků.
 
Výsledky v jednotlivých spolkových zemích
 
Mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou velké rozdíly, které jsou ovlivněny zejména různorodou skladbou žáků. Horní Rakousy a Salcbursko jsou spolkové země s nejvyšším podílem žáků, kteří vyhověli požadavkům vzdělávacího standardu v matematice (56 % a 57 %). V těchto spolkových zemích také nejvyšší počet žáků tento vzdělávací standard přesáhl (8 % v Horních Rakousích a 6 % v Salcbursku). Naopak následující spolkové země mají nejmenší podíl žáků s dobrými výsledky: Burgenland (52 % žáků vyhovělo požadavkům standardu, 4 % žáků standard přesáhla), Korutany (50 % žáků vyhovělo požadavkům standardu, 4 % jej přesáhla), Vídeň (43 % žáků vyhovělo požadavkům standardu, 5 % jej přesáhlo). Nejnižší podíl rizikových žáků, tedy těch, kteří si nebyli schopni osvojit základní matematické kompetence, je v Horních Rakousích, Salcbursku a Tyrolsku (13 %). Naopak požadavky vzdělávacího standardu nesplňuje celkem 15 % žáků v Korutanech a Burgenlandu, ve Vídni patří do skupiny rizikových žáků 23 % žáků.
 
Od 20. února 2018 si mohou ředitelé škol / učitelé, ale i odborníci a političtí činitelé aktivní v oblasti vzdělávání na online platformě prohlédnout všechny výsledky. Zhruba 1400 ředitelů škol a více než 4000 učitelů tak získá zpětnou vazbu týkající se kompetencí žáků v matematice. V rámci šetření se nezjišťuje pouze míra dosažených kompetencí, ale například i to, zda mají žáci z matematiky radost a zda se ve škole cítí dobře.