Zpráva přehledně popisuje, jakým způsobem se v roce 2018 vyvíjely národní rámce kvalifikací v jednotlivých zemích, a představuje nejvýraznější trendy a tendence v této oblasti.
Na základě doporučení Rady z roku 2008 vznikl Evropský rámec kvalifikací (EQF), v roce 2017 došlo k revizi doporučení[1]. Evropská komise, všechny členské země EU, ale i země mimo EU, sociální partneři a celá řada jiných aktérů pracují společně na tom, aby k jednotnému evropskému rámci přiřadili své národní rámce kvalifikací.
Stav vývoje národních rámců kvalifikací
39 evropských zemí[2] v současné době pracuje na tvorbě a zavádění celkem 43 národních rámců kvalifikací. Jednotlivé země jsou v různých fázích vývoje, v některých zemích rámce teprve vznikají, jiné již své národní rámce revidují. 17 rámců[3] je v první fázi vývoje a implementace, kdy dochází k vytváření databází, legislativy a probíhají diskuse všech aktérů. Celkem 21 národních rámců[4] je již na vyšší úrovni, kdy se rámce staly nedílnou součástí národních systémů vzdělávání. 35 zemí[5] formálně přiřadilo své národní rámce kvalifikací k Evropskému rámci kvalifikací. Zbývající 4 země[6] tak učiní během roku 2019.
Aktualizace a revize
Práce na národních rámcích kvalifikací nikdy nekončí, rámce je nutné neustále vyvíjet a revidovat, pouze tak mohou transparentně popisovat kvalifikace a být přínosem pro koncové uživatele. Například Nizozemsko má v plánu v roce 2020 posílit legislativu spojenou s národním rámcem kvalifikací a znovu zahájit diskusi o rámci mezi jednotlivými aktéry. Řada zemí v současné době diskutuje o tom, jak zlepšit proces přiřazování kvalifikací k národnímu a evropskému rámci kvalifikací a jak více využívat pro popis kvalifikací výsledky učení.
Komplexní rámce kvalifikací
Evropské země využívají své národní rámce, aby vytvářely komplexní mapy kvalifikací ve všech sektorech (odborné vzdělávání a příprava, terciární vzdělávání, všeobecné vzdělávání, vzdělávání dospělých). Mnoho rámců zahrnuje i kvalifikace získané mimo formální vzdělávání a jsou využívány při validaci dovedností získaných v rámci neformálního a informálního vzdělávání. 36 zemí z 39 se snaží vytvářet komplexní rámce, Česká republika[7] a Švýcarsko[8] mají oddělené rámce pro odborné vzdělávání a přípravu a vysokoškolské vzdělávání.
Při tvorbě rámců postupují země různorodě. Například Rakousko vytvářelo svůj rámec postupně. Nejdříve byly popsány kvalifikace na úrovních 4 a 5. V roce 2018 se součástí rámce staly mistrovské kvalifikace, které byly přiřazeny k úrovni 6 Evropského rámce kvalifikací. Itálie zvolila jiný postup. V roce 2013 byl schválen zákon o vzniku národního systému pro certifikaci kompetencí, jehož součástí je databáze národních a regionálních kvalifikací popsaných pomocí výsledků učení. Itálie do současné doby zmapovala více než 4 000 regionálních kvalifikací, které se stanou součástí národního rámce kvalifikací. V lednu 2018 byl přijat komplexní rámec kvalifikací, který má 8 úrovní a pokrývá všeobecné a odborné kvalifikace udělované na národní a regionální úrovni.
Začleňování kvalifikací udílených mimo formální vzdělávání
Jednotlivé země se snaží komplexně zmapovat všechny nabízené kvalifikace. Proto své rámce otvírají a včleňují do nich kvalifikace nabízené poskytovateli vzdělávání. Cílem je jasně definovat vztah těchto kvalifikací k těm, které nabízí formální vzdělávání, pomoci lidem v rozvoji kariéry a podpořit celoživotní vzdělávání. Kvalifikace často nemají shodný formát a kvalitu, jejich porovnání je tedy poměrně obtížné. Příklad dobré praxe lze nalézt ve Francii. Francouzský národní rámec kvalifikací obsahuje kvalifikace, které nabízí stát, ale i ty nabízené soukromými poskytovateli vzdělávání. Tyto kvalifikace jsou na trhu práce pozitivně hodnoceny. V Nizozemsku existuje velký počet soukromých vzdělavatelů (celkem 12 000 vzdělavatelů, kteří poskytují vzdělávání více než 1,3 milionu lidí). Tím, že byly tyto kvalifikace začleněny do národního rámce kvalifikací, vzrostla u mnoha lidí důvěra v tento nástroj a zvýšilo se povědomí o něm. V únoru 2019 bylo k úrovním nizozemského národního rámce kvalifikací přiřazeno 65 neregulovaných kvalifikací. Polsko vytvořilo komplexní rámec kvalifikací, který staví na registru kvalifikací. Na začátku roku 2019 přiřadilo k rámci 41 kvalifikací, které existují na trhu práce, další budou přiřazeny v průběhu roku 2020. Rakousko a Německo v současné době pilotně ověřují, jak lze do národního rámce včlenit kvalifikace získané mimo formální vzdělávání. Irsko a Dánsko vytvořily legální podmínky umožňující přiřazení těchto kvalifikací k národnímu rámci kvalifikací.
Přiřazení mezinárodních kvalifikací
Na globalizovaném trhu práce vznikají mezinárodní kvalifikace. Evropský rámec kvalifikací sice funguje jako převodník pro všechny typy kvalifikací, tedy i těch, které jsou udělovány mezinárodními aktéry, ale je nutné, aby se mezinárodní kvalifikace objevovaly i v národních rámcích kvalifikací. Devět zemí[9] v současné době pracuje na začlenění mezinárodních kvalifikací do svých národních rámců kvalifikací.
Propagace národních rámců kvalifikací
Všechny země se shodují na tom, že je potřeba více propagovat existenci a využívání národních rámců kvalifikací. Řada zemí organizuje velké kampaně na propagaci rámce. Například 70 % maltské populace ví, že existuje národní rámec kvalifikací. Úrovně rámce se objevují v pracovních inzerátech, rámec je využíván při vydávání pracovních povolení a na Maltě zároveň probíhá řada kampaní zaměřených na veřejnost, poskytovatele vzdělávání, regionální úřady a další vládní orgány. I v Irsku proběhly kampaně, které se primárně zaměřovaly na poskytovatele vzdělání a kariérní poradce, kteří pak o rámci informovali cílové uživatele. Další kampaň plánuje Irsko na rok 2019. Má být zaměřená na sociální partnery, odborné pracovníky, tvůrce legislativy a instituce, které kvalifikace udílejí.
Ve 30 zemích[10] se úrovně Evropského nebo národního rámce kvalifikací objevují na dokumentech a Europass dodatcích k osvědčení. 24 zemí[11] informuje o úrovních ve svých národních databázích kvalifikací. Pouze tři země, Estonsko, Německo a Slovinsko, uvádějí informace o úrovních na všech dokladech a certifikátech, a to u kvalifikací získaných nejen v rámci odborného, ale i všeobecného vzdělávání. V ostatních státech jsou úrovně uvedené většinou na certifikátech kvalifikací získaných v rámci počátečního nebo dalšího odborného vzdělávání. U vysokoškolských diplomů informace o úrovních chybějí, což odráží skutečnost, že vysoké školy jsou ve většině zemí autonomní a rozhodují samy, zda úrovně na diplomech uvedou, nebo ne. Europass dodatky k diplomu úrovně EQF a národních rámců kvalifikací uvádí.
Příklady dobré praxe
Velká Británie (rámce pro Skotsko a Wales), Irsko a Francie jsou v zavádění národních rámců kvalifikací nejdál, neboť s nimi pracují nejdéle. Rámce se v těchto zemích staly součástí národních systémů vzdělávání a jsou základem pro tvorbu všech vzdělávacích politik. Rámce v Irsku a Velké Británii znají a využívají cíloví uživatelé. Úrovně národních rámců jsou na certifikátech, diplomech, jsou využívány kariérními poradci, při náboru a výběru budoucích pracovníků nebo při uznávání zahraničních kvalifikací a uznávání výsledků předchozího učení. Ve Skotsku existuje program s názvem Školní ambasador, v jehož rámci se učitelé a starší žáci učí, jak o rámci informovat své kolegy, spolužáky a rodiče. Rámce jsou nedílnou součástí kurikul a vzdělávacích programů.
Všechny země chtějí nadále aktualizovat a zlepšovat své rámce, aby mohly využít jejich potenciál v maximální možné míře. Dosavadní vývoj jednoznačně ukázal, že národní rámce kvalifikací pomáhají zlepšovat spolupráci různých aktérů ze světa práce i vzdělávání v jednotlivých zemích, zvyšují transparentnost kvalifikací, podporují využívání výsledků učení, zlepšují prostupnost vzdělávacích systémů a usnadňují validaci výsledků získaných v rámci neformálního a informálního učení.
[1] Anglické znění doporučení je k dispozici zde: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/
[2] Jedná se o členské země EU, státy EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko), Švýcarsko, kandidátské země (Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Turecko) a potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina, Kosovská republika).
[3] AT, BE (FR, DE), BG, HR, CY, EL, HU, XK, LI, LT, MO, MK, RO, SK, SE, TR.
[4] BE (FL), DK, CZ (rámec pro kvalifikace v odborném vzdělávání), EE, FI, FR, DE, IS, IE, LV, LU, MT, NL, NO, PL, PT, SI, CH, UK (Anglie, Skotsko a Wales).
[5] AT, BE (FL and WA), BG, HR, CY, CZ, DK, EE, FI, MK, FR, DE, EL, HU, IS, IE, IT, XK, LV, LI, LT, LU, MT, ME, NL, NO, PL, PT, RO, SK, SL, SE, CH, TR, UK (Anglie, Skotsko a Wales).
[6] AL, BA, RS, ES.
[7] Česká republika prozatím svůj národní rámec kvalifikací nemá. K úrovním EQF byly přiřazeny všechny kvalifikace udělované v ČR v systému počátečního základního a středního vzdělávání, v systému terciárního vzdělávání a v systému uznávání výsledků dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb. (kvalifikace v registru Národní soustavy kvalifikací). Viz: Vytváření národního rámce kvalifikací v České republice, NÚV, 2016.
[8] Více informací zde: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/national-qualifications-framework-115_en.
[9] BG, FR, LI, NL, PT, SI, SK, SE, UK.
[10] AT, BE (FL, FR), CZ, DK, EE, FI, FR, DE, EL, HU, IS, IE, IT, XK, LV, LT, LU, MT, ME, NL, MK, NO, PL, PT, RO, SI, SE, CH, TR, UK; některé země uvádějí pouze úrovně národního rámce kvalifikací.
[11] AT, BE (FL, FR), CZ, DK, EE, FR, DE, EL, HU, IE, XK, LV, LT, MT, ME, NL, MK, PL, PO, RO, SI, SK, TR, UK; některé země uvádějí pouze úrovně národního rámce kvalifikací.