Třetí generace dětí z rodin migrantů je při hledání výučního místa stejně úspěšná jako děti z rodin, jejichž členové nepatří mezi přistěhovalce. Mluvíme-li o třetí generaci, máme na mysli v Německu narozené děti, jejichž rodiče se také narodili v Německu a jejichž prarodiče přišli z jiných zemí.
Spolkový ústav odborného vzdělávání (BIBB) analyzoval, jakým způsobem a s jakým úspěchem vstupují děti z rodin přistěhovalců do odborného vzdělávání. Výsledky zprávy dostupné na www.bibb.de/bibbreport se opírají o výpovědi celkem 6 000 mladých lidí, kteří v letech 2011 a 2012 dokončili 9. nebo 10. třídu. Žáci z rodin migrantů mají pouze zřídka zájem vstoupit přímo do odborného vzdělávání, proto se odborného vzdělávání a přípravy účastní celkově méně dětí z rodin bývalých přistěhovalců. Lze však konstatovat, že tato tendence postupně slábne.
Druhá generace mladých z rodin migrantů má ve srovnání se třetí generací menší šance na úspěšný vstup do odborného vzdělávání. Ačkoliv se příslušníci druhé generace narodili v Německu, mají často horší školní výsledky než děti z běžných rodin. To platí ještě výrazněji u dětí patřících k první generaci migrantů, které se narodily ještě v zahraničí a do Německa přišli se svou rodinou v průběhu života. Nejhorší výsledky lze zaznamenat u těch jedinců, kteří se do Německa dostali až po 6. roce života.
Autoři zprávy poukazují na skutečnost, že je nutné se intenzivněji věnovat vytváření stejných vzdělávacích podmínek pro všechny mladé. Důležitá je podpora mladých, vnímání jejich problémů a životních situací. Mladí často nechápou, že odborné vzdělávání může hrát rozhodující roli v jejich budoucím životě a při uplatnění na trhu práce. Horší šance na získání výučního místa u mladých migrantů první a druhé generace může souviset s předsudky podniků spojených se zaměstnáváním migrantů. Proto je potřeba pracovat více i s podniky a jejich zástupci. V době nedostatku pracovní síly je nutné začít využívat potenciál mladých bez ohledu na jejich původ.