Studie odkazuje na nutnost, aby střední školy v Anglii vyčlenily denně nejméně 15 minut „času věnovanému čtení“, a pobídly tak žáky ke čtení náročnější literatury.
Závěry desáté výroční zprávy „Co děti čtou“, vyplývající z průzkumu provedeného u 750 000 žáků středoškolského věku, ukazují, že mezi jejich deset nejoblíbenějších knih patří knihy určené věku žáků základních škol. Akademičtí pracovníci ovšem upozorňují na to, že z dodatečného času na čtení nebudou mít slabší žáci prospěch, nebudou-li vedeni kvalifikovaným učitelem, na druhé straně učitelská unie tvrdí, že školy na čtení stěží najdou zvláštní čas.
Keith Topping, profesor vzdělávacího a sociologického výzkumu na univerzitě v Dundee, analyzoval pomocí online knihovnického nástroje Accelerated Reader čtenářské návyky a výběr knih u téměř milionu žáků základních a středních škol ve Velké Británii. Zjistil, že mezi žáky středních škol jsou stále obecně nejčtenější knihy s „poměrně jednoduchou“ slovní zásobou a gramatikou, zaměřené spíše na mladší žáky. Sedm z deseti nejčtenějších knih zabírají jednotlivé díly knihy The Diary of a Wimpy Kid (Deník malého poseroutky) amerického autora Jeffa Kinneyho, další tři jsou od britského komediálního autora Davida Walliamse.
Topping uvedl, že by si přál, aby autoři tvořící převážně pro trh dětské literatury začali psát příběhy s „větší obtížnosti na porozumění“, aby podpořili čtenářské pokroky svých čtenářů. Dále navrhnul, aby střední školy vyčlenily na čtení 15–30 minut a zajistily, aby žáci více četli beletrii nebo literaturu faktu odpovídající jejich věku, například tím, že starší žáky požádají, aby si navzájem doporučovali náročnější knihy.
James Murphy, odpovědný za partnerství škol v programu na podporu čtenářské gramotnosti Thinking Reading, podpořil vyčlenění více času na čtení knih během školní výuky. Uvedl však, že nejslabší čtenáři obecně k tomu, aby dosáhli zlepšení, vždy potřebují individuální výuku u zkušeného učitele: „Víme, že tito žáci ke knihám nedokážou přistupovat nezávisle, více čtení tedy pro tyto čtenáře nebude samo o sobě přínosné.“ Murphy požaduje, aby vláda shromáždila lepší údaje o čtenářských schopnostech a kvalitě čteného na základních a středních školách, aby bylo možné nalézt lepší způsoby intervence.
Program Accelerated Reader byl v hodnotící zprávě a shrnutí Nadace pro vzdělávání (Education Endowment Foundation) z roku 2015 popsán tak, že měl „skromný“ dopad na slabší čtenáře na počátku studia střední školy, při možnosti zhruba tříměsíčního pokroku. Zpráva uvádí, že „Accelerated Reader zlepšil čtení a zvyky žáků vstupujících do 7. ročníku se slabými čtenářskými dovednostmi, a to zejména těch, kteří patří do skupiny dětí ze sociálně slabších rodin“. Vládní údaje ukazují, že tito žáci stále zaostávají ve čtení za svými spolužáky ze sociálně lepších poměrů.
Malcolm Trobe, zástupce generálního tajemníka Asociace vedení základních a středních škol, uvedl, že čtenářské volby žáků pravděpodobně nebudou ovlivněny tím, co se jim učitelé budou snažit předepsat. „Při výběru knih jsou žáci středních škol častěji vedeni volbou svých kamarádů a tím, co vidí v médiích, než učiteli,“ uvedl. „Zavedení zvláštního času na čtení na středních školách pravděpodobně tento trend nezmění a bylo by i velmi obtížné včlenit tento čas do stávajících rozvrhů.“