Francouzské učňovské školství zajišťuje svým absolventům rychlé a stabilní uplatnění na trhu práce. Ale ne všem a ne vždy. Svou roli hraje úroveň dosaženého vzdělání i fáze hospodářského cyklu.
Vyučení představuje ve Francii alternativu k různým stupňům školního vzdělávání. Vyznačuje se tím, že jeho žáci absolvují větší část výuky na pracovišti zaměstnavatele pod vedením mistra. Francouzské učňovské školství prošlo za poslední dvě dekády významnými změnami. Jak ovlivnily uplatnění absolventů, sledovalo rozsáhlé šetření Génération.
Zmíněné reformy učňovské vzdělávání[1] decentralizovaly a zavedly ho jako možnost i do dalších úrovní vzdělávání, včetně té vysokoškolské. Za posledních 20 let se tak počet žáků této vzdělávací cesty zdvojnásobil (na 412 000 do školního roku 2016/2017), přičemž nejvíce se na nárůstu podíleli právě vysokoškolští studenti. Jádrem učňovského vzdělávání přesto zůstávají, i přes jejich úbytek, žáci středního odborného vzdělávání úrovně V (diplomy CAP, Le certificat d'aptitude professionnelle, a BEP, Le brevet d'études professionnelles), která přibližně odpovídá našemu vzdělání s výučním listem. Pro vyučení se také rozhoduje čím dál širší sociokulturní spektrum žáků, což vede k rozmanitosti v podobách i metodách učňovského vzdělávání.
Jaké výhody přináší absolventům vyučení oproti klasické výuce ve škole? Podle šetření Génération je to hlavně pracovní zkušenost. Právě ta stojí za tím, že si tito absolventi snadněji nacházejí zaměstnání. Často se zúročí i navázání kontaktu se zaměstnavatelem, který se může rozhodnout absolventa si po vyučení ponechat a nabídnout mu běžnou pracovní smlouvu. Vyučení absolventi také stráví kratší čas hledáním svého prvního významného zaměstnání: zatímco vyučení absolventi z roku 2010 ho našli už po 8 měsících, nevyučení si na něj museli počkat v průměru 11 měsíců. A výhoda vyučených trvá i poté – oproti nevyučeným ve stejném oboru mají po pěti letech od ukončení studia vyšší zaměstnanost.
Vyučení s sebou však nese i jisté nevýhody, které pramení z průběhu hospodářského cyklu. V období ekonomického růstu si zájemci mohou vybírat podnik pro své vyučení z bohaté nabídky. Po absolvování studia si snadněji nacházejí práci a zaměstnavatelé jim také častěji převádějí smlouvu o vyučení na běžnou pracovní smlouvu. Jakmile ovšem přijde ekonomický pokles, zájemci o vyučení nacházejí učňovská místa v podnicích jen s obtížemi a jako absolventi se setkávají s vysokou konkurencí na trhu práce, zejména ze strany absolventů s vyšším stupněm vzdělání. Ekonomickou recesí jsou proto nejvíce znevýhodněni právě absolventi s nižším vzděláním. Úroveň dosaženého vzdělání je ostatně pro uplatnění klíčovým faktorem. Nejlépe si ve sledovaných oblastech vedli vyučení absolventi, kteří získali některý z vyšších stupňů vzdělání (od maturity dál). Dosahují například vyšších mezd za první významnou práci a rychlejšího mzdového růstu v prvních pěti letech kariéry než nevyučení se stejným stupněm vzdělání a vyučení s nižším stupněm vzdělání. Oproti tomu odměna vyučených i nevyučených absolventů s nižším diplomem typu CAP a BEP se blíží minimální mzdě. Vyučení absolventi s vyšším stupněm vzdělání mají rovněž lepší přístup ke stabilnímu zaměstnání a jsou s nimi častěji uzavírány pracovní smlouvy na dobu neurčitou.