Zpráva týkající se australských výsledků testů přinesla zjištění, že rozdíl mezi navštěvováním znevýhodněné a privilegovanější školy se rovná třem rokům vzdělání.
Australská rada pro výzkum ve vzdělávání (Australian Council for Educational Research) vydala ve středu zprávy o výkonu australských dětí v testech TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) a PISA (Programme for International Student Assessment). Testy ukázaly, že se výsledky z matematiky a přírodních věd oproti srovnatelným zemím za posledních 20 let nezlepšily. Deváté ročníky pohoršily v přírodních vědách, matematice a čtení.
Zprávy Australské rady pro výzkum ve vzdělávání obsahují zjištění, že žáci dosahovali lepších výsledků, pokud pocházeli z prostředí s vysokým socioekonomických statusem, pokud se ve škole kladl silný důraz na školní úspěch a žáci nebyli šikanováni.
Analýza výsledků PISA testů ukázala, že žáci z horního socioekonomického kvartilu byli asi tři roky napřed v přírodních vědách, čtení a matematice v porovnání se žáky z dolního kvartilu. Rovnostní profil Austrálie se významně nelišil od průměru napříč zeměmi OECD kromě přírodovědné gramotnosti, kde byl vliv socioekonomického prostředí oproti průměru silnější. Žáci z řad původního obyvatelstva zaostávali v průměru přibližně o dva a půl roku za nedomorodými protějšky ve třech zmíněných kompetencích. Žáci z imigrantského prostředí byli pozadu zhruba půl roku. Žáci z velkoměstských škol byli v učení přibližně o rok napřed oproti žákům z regionálních škol a o rok a půl oproti žákům z tzv. vzdálených škol (remote schools). Chlapci zaostávali za dívkami v matematice, čtení i přírodních vědách, největší rozdíl byl u čtení – s rozdílem 27 bodů na tisícibodové škále. Ve čtení a matematice dosáhly nejlepších výsledků Západní Austrálie, Victoria a Teritorium hlavního města Austrálie. Nejslabší výsledky zaznamenala Tasmánie, včetně „znatelně slabších“ výsledků z matematiky oproti průměru OECD.
Podle analýzy výsledků TIMSS 20 % žáků čtvrtého ročníku a 9 % žáků osmého ročníku uvedlo, že byli téměř každý týden šikanováni. Žáci, kteří uvedli, že nebyli téměř nikdy šikanováni, měli průměrná skóre o více než 30 bodů vyšší než ti, kteří byli šikanováni téměř každý týden.
Sue Thomson, hlavní autorka dvou zpráv a ředitelka pro monitorování a výzkum vzdělávání, řekla, že zjištění v testech PISA a TIMSS „ukazuje, že znevýhodnění je stále problém“. A dále: „Záleží také na tom, na jakou školu žák chodí. PISA testy ukazují, že to, jakou školu žák navštěvuje, má vliv na výsledky. Například znevýhodnění žáci na školách průměrné socioekonomické úrovně jsou ve výuce téměř o rok dál než ti na znevýhodněných školách.“ Uvedla také, že znevýhodnění žáci mají obecně matematiku a přírodní vědy méně v oblibě, jsou méně sebevědomí a přikládají těmto předmětům menší důležitost. Thomson rovněž poznamenala, že žáci z řad původního obyvatelstva a žáci mimo velká města se potýkají se vzdělávacími nevýhodami, které za 20 let testování a informování v rámci TIMSS neustoupily. „Podstatně méně žáků z řad původního obyvatelstva dosáhne v rámci TIMSS na mezinárodní ukazatel pro střední pokročilost (dovednostní standard pro Austrálii) oproti jejich nedomorodým vrstevníkům,“ řekla. „Testy TIMSS také ukazují, že žáci v regionálních a vzdálených školách mají menší šanci ukazatele dosáhnout.“
Ministr školství Simon Birmingham zahájil 2. března přezkum rovného přístupu ke vzdělání pro žáky z venkova a oblastí mimo velká města. Mluvčí opozice Tanya Plibersek prohlásila, že znevýhodňující faktory uvedené ve zprávách PISA a TIMSS ukazují, že je potřeba znovu zavést financování pátých a šestých ročníků v rámci dohod prosazovaných Australskou stranou práce o financování škol na základě jejich potřeb. Birmingham oponoval tím, že i přes navýšené finance na vzdělávání se výsledky nezlepšují, což ukazuje, že ještě větší utrácení není řešením.
Federální vláda stále ještě nezveřejnila svůj nově navržený model financování škol, který přednese v Radě australských vlád a který začne platit od roku 2018.