Co přinesly dánské reformy: folkeskole (2. část)

Dánské primární a nižší sekundární vzdělávání změnila v roce 2014 komplexní reforma. Zavedla novinky v rozsahu i složení vyučovacích hodin a definovala opatření pro zajištění lepších školních výsledků a osobní pohody žáků. Jak se Dánsku daří dosahovat vytyčených cílů tři roky po zahájení reformy?

Zavádění reformy se podle Monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017 vyznačuje vysokou autonomií dánských škol a důvěrou obcí, které ve většině případů zmocnily školy k implementování opatření. Vedení škol má také nadprůměrnou odpovědnost za nakládání se školními financemi a školská rada relativně vysoký vliv na kurikulum. Podle OECD však ředitelé potřebují více podpory i související proškolení.

Tři roky po reformě lze konstatovat, že došlo k posílení osobní pohody (well-being) žáků, a to zejména v aspektu sociální pohody, a podařilo se snížit vliv socioekonomického statusu žáků na vzdělávání. Od zavedení reformy rovněž vzrostl počet žáků s vysokým zájmem o své vzdělávání: pozitivní vývoj bylo možné sledovat u dívek, žáků pocházejících z rodin bez tradice vzdělávání i žáků z etnických menšin. Podle hodnocení OECD by Dánsko mělo průběžně rozvíjet kulturu učení a zpětné vazby se zřetelem na žákovské učení, a tím zlepšovat vzdělávací výsledky.

Většina škol uvádí, že se jim v souladu s jedním z dílčích cílů reformy podařilo nastavit rozmanitější a více motivující školní den. Dvě obce ze tří si předsevzaly zásadní proměnu podoby školního dne. Více žáků oproti předchozím rokům uvádí, že jsou pro ně vyučovací hodiny velmi zajímavé (65 % žáků v roce 2016). Na druhé straně, pět ze šesti učitelů si stěžuje na nedostatek času na přípravu hodin a 82 % žáků na příliš dlouhý školní den (oproti 46 % v roce 2014). Žáci vlivem reformy ve škole tráví více času než v minulosti, postupně od 30 do 35 hodin týdně.

Vzrůstá také počet rodičů, kteří shledávají školní třídy rušnými, což je v rozporu se snahou reformy zajistit žákům lepší prostředí k učení, včetně snížení hlučnosti. Většina rodičů nicméně zůstává se vzděláváním svých dětí, se samotným vyučováním i s učiteli spokojena.

Reforma si mimo jiné kladla za cíl, aby byli žáci do roku 2020 vzděláváni výhradně pedagogy s odpovídající aprobací pro daný předmět. Počet aprobovaně vyučovaných předmětů postupně narůstá, ve školním roce 2015/16 se jednalo o 83 % případů. Kromě toho se rozvíjí také integrace dětí s imigrantským původem, pro niž byl v roce 2016 zaveden nový rámec. Dánsko je současně jednou ze dvou zemí EU, ve kterých jsou učitelé k tomuto úkolu připravováni.

Ačkoliv se rozpočet určený na vzdělávání ztenčuje, Dánsko zůstává v této oblasti jednou z nejštědřejších zemí Evropské unie. Reforma však přinesla požadavek vynakládat prostředky efektivně. Ty jsou školám rozdělovány podle potřeby, čímž je zajištěna kompenzace pro školy v nízkopříjmových obcích.

EUROPEAN COMMISSION. Education and Training Monitor 2017: Denmark [online]. Luxembourg: European Union, 2017 [cit. 2018-04-05]. ISBN 978-92-79-69983-2