pro vzdělávání

První část článku objasňuje sedm oblastí kompetencí. Ve druhé části, která přímo cituje finské kurikulum, je popsáno cílové zaměření oblastí multigramotnosti a ICT na jednotlivých stupních základního vzdělávání.

Nové finské národní kurikulum (od předškolního vzdělávání až po devátou třídu) bylo celostátně zavedeno počínaje školním rokem 2016/2017. Do práce na rámcovém kurikulu byli zapojeni odborníci v oblasti vzdělávání, učitelé a různé společenské organizace a byla dokončena v závěru roku 2014. V současnosti na základě národního rámcového kurikula probíhají na místní úrovni a ve školách práce na školních kurikulech.
 
Tento proces postupně upoutal mezinárodní pozornost (viz články ve Washington Post a International Education News). Náš příspěvek ukazuje pohled výzkumníků a vyučujících z Jyväskaläské univerzity na příležitosti, jež přináší nové kurikulum rozvoji digitální gramotnosti žáků.
Nejdůležitějším aspektem v kurikulární reformě je posun od soustředění se na učební cíle jednotlivých předmětů k důrazu na širší kompetence získávané napříč všemi školními předměty.
 
Je vyznačeno sedm oblastí kompetencí:

• Přemýšlení a učení se učit

• Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření

• Péče o sebe a druhé; řízení každodenního života

• Multigramotnost

• Kompetence v oblasti pracovního života a podnikání

• Kompetence v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT)

• Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti

 
Digitální gramotnost je různým způsobem zakotvena ve všech kompetenčních oblastech, nejexplicitněji ale v oblasti multigramotnosti a ICT.
 
V kurikulu termín multigramotnost znamená „interpretaci, tvorbu a hodnocení písemných, mluvených a multimodálních textů v bohatém textovém prostředí“. Multigramotnost pomáhá žákům interpretovat okolní svět a porozumět jeho kulturní rozmanitosti. Prostřednictvím vytváření různých druhů tištěných a digitálních textů jsou žáci schopni ke svému vyjádření použít své silné stránky. Od učitelů se očekává, že budou používat smysluplné a autentické texty, aby se žáci nejen učili daným dovednostem, ale také zažívali radost ze čtení a psaní.
 
Za rozvoj multigramotnosti žáků, zahrnující běžný jazyk i jazyk jednotlivých disciplín, jsou zodpovědní všichni třídní i předmětoví učitelé. Nezbytnou součástí multigramotnosti a široké škály dalších kompetencí jsou dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. ICT by měly být začleněny do všech vyučovacích předmětů, tak, aby se studenti naučili používat digitální technologie ke spoluvytváření a sdílení nových poznatků i jako prostředek interakce v rámci společenství a mezi různými společenstvími navzájem.
 
Nové rámcové kurikulum nabízí velké možnosti pro rozvoj a podporu digitální gramotnosti a digitálního občanství žáků. Rozsah, v němž budou finské školy tento potenciál schopny realizovat, závisí samozřejmě na práci na školním kurikulu, kultuře jednotlivých škol a zapojení učitelů.
 
Školní kurikulum vytvářené učiteli a dalšími odborníky z oblasti vzdělávání bude hrát klíčovou roli při konkretizování a lokalizaci širších cílů národního kurikula. V tomto kurikulárním procesu se cíle také transformují do konkrétních výukových a učebních postupů. Silnou stránkou finského kurikulárního procesu je skutečnost, že umožňuje podílení se učitelů na vývoji vzdělávacích programů. Panuje nicméně také jistá obava, že by při této transformaci nemusela být digitální gramotnosti věnována dostatečná pozornost.
 
Školní kultura výrazně ovlivňuje úroveň inovace, s níž se digitální technologie ve školách používají. To znamená, že se nejedná jen o úroveň vybavení, ale také o míru vůle, kterou mají pedagogové k rozvoji pedagogicky smysluplných způsobů integrace technologie do výuky a učení. V ideálním případě podporuje školní kultura spolupráci učitelů a kolaborativní učení. Tato spolupráce je nezbytná pro začlenění myšlenek a postupů napříč různými obory v rámci školy i mezi jednotlivými školami.
 
Učitelé ve Finsku mají při uskutečňování cílů vzdělávacích programů velkou autonomii, což s sebou nese možnosti a zároveň odpovědnost. Učitelé mohou aktualizovat vzdělávací program podle svých pedagogických názorů a silných stránek. To by mohlo vést k různé míře pozornosti věnované digitální gramotnosti. Navzdory tomu věříme, stejně jako většina lidí ve Finsku, že si školy a učitelé v dlouhodobém horizontu povedou dobře.

 

Cílová zaměření oblastí multigramotnost a ICT
  
V dokumentu Národní rámcové kurikulum pro základní vzdělávání finského Vládního výboru pro vzdělávání[1] jsou cílová zaměření oblastí multigramotnost a ICT popsána pro jednotlivá období základního vzdělávání.
 
Multigramotnost v 1. a 2. ročníku
Žáci jsou vedeni k rozvíjení multigramotnosti tím, že dostávají příležitost interpretovat, vytvářet a hodnotit různé druhy věkově přiměřených textů. Texty v tomto kontextu znamenají informace prezentované prostřednictvím systémů verbálních, vizuálních, auditivních, číselných a kinestetických symbolů a jejich kombinací. Rozvoj multigramotnosti je podporován vícesmyslovým, holistickým a jevově orientovaným přístupem ve výuce a učení. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby používali a vytvářeli různé druhy textů, měli z nich pozitivní prožitek a jejich prostřednictvím se vyjadřovali. Jsou plynule rozvíjeny základní dovednosti psaní a čtení. Žáci také zlepšují svou dovednost pracovat s běžnými numerickými informacemi, včetně znalosti různých veličin. Jsou vedeni k rozvoji vizuální gramotnosti, tím, že používají vizuální způsoby vyjadřování a zkoumají, jak se vizuální stránka projevuje v jejich okolí. Žáci jsou vedeni k hledání informací z různých zdrojů a k tomu, aby je s ostatními žáky diskutovali. Jsou také vedeni k uvažování o vztahu mezi imaginárním a skutečným světem a o skutečnosti, že každý text má svého autora a svůj účel. Výuka a učení tedy podporují rozvoj kritického myšlení. Aby bylo možné multigramotnost rozvíjet, potřebují žáci bohaté textové prostředí současně s ochrannou podporou při využívání médií. Při výuce a učení se používají texty vhodné pro potřeby daného věku žáků, včetně textů v novinách, časopisech, knihách, hrách, filmech a hudbě i obsahu vytvořeného a vybraného žáky. Důležitá je rovněž vnímavost žáků k jejich různorodému okolí. Dovednosti tvorby textu jsou rozvíjeny souběžně se schopnostmi interpretovat a hodnotit. Žáci mají dostatek příležitostí klást otázky a vyjadřovat pochyby, vyprávět příběhy, vyslovovat své názory a sdílet své zkušenosti pomocí mnoha různých nástrojů a prostředků vyjadřování.
 
ICT kompetence v 1. a 2. ročníku
Během výuky a učení se využívají dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, které žáci získali během předškolního vzdělávání a mimo školu. Pracovní metody založené na hraní jsou stále důležité. Žáci procvičují základní dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a učí se je používat pro vlastní učení. Současně se také učí související klíčové pojmy. Žáci se dozvídají o různých aplikacích a využití ICT v jejich okolí a o významu ICT v každodenním životě.
Praktické dovednosti a vlastní tvorba: v rámci školní práce se žáci učí používat přístroje, software a služby a seznamují se s klíčovými zásadami jejich používání a fungování. Zároveň procvičují dovednosti psaní na klávesnici a další základní dovednosti v oblasti tvorby a zpracování textu. Žáci nabývají a sdílejí zkušenosti s prací s digitálními médii a věkově vhodnými programovacími úkoly. K podpoře učení se využívá gamifikace. Zodpovědné a bezpečné využívání ICT: spolu s učitelem žáci hledají bezpečné způsoby využití ICT a související etikety. Pozornost je věnována správnému držení těla během práce a přiměřené době trvání práce a jejich vlivu na pocit pohody. Správa informací a výzkumná a tvůrčí práce: žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali klíčové vyhledávače, zkoušeli různé nástroje a zpracovávali drobné úkoly spojené se získáváním informací na různá témata a problematiku, o kterou se osobně zajímají. Jsou povzbuzováni k tomu, aby ICT využívali pro realizaci svých myšlenek nezávisle i společně s ostatními žáky. Interakce a vytváření sítí: žáci nabývají zkušenosti při využívání služeb sociálních sítí, jež podporují učení, a procvičují využívání ICT v různých interaktivních situacích.
 
Multigramotnost ve 3. až 6. ročníku
Žáci jsou vedeni k rozvoji multigramotnosti pomocí interpretace, tvorby a hodnocení stále rozmanitějších textů v různých souvislostech a prostředích. Textem se v tomto kontextu rozumějí informace vyjádřené systémy verbálních, vizuálních, auditivních, číselných a kinestetických symbolů a jejich kombinací. Žáci dosahují pokroku v ovládání základních dovedností a technik čtení a psaní. Procvičují rozbory beletrie, věcných textů a argumentace a učí se rozeznávat rozdíly mezi těmito texty. Žáci se učí pozorovat a interpretovat textové prostředí a uvědomovat si, že texty mohou mít různé účely, které ovlivňují výběr prostředků používaných v textu. Záměrem textů může být například podat informaci, vyvolat mentální představu nebo přesvědčit čtenáře k nákupu. Multigramotnost je rozvíjena pomocí provádění analýz různých typů textů, a to jak z pohledu autorů, tak čtenářů, a dále také zohledněním kontextu a situace. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby využívali veškeré informační zdroje, včetně ústních, audiovizuálních, tištěných a digitálních zdrojů, vyhledávačů a knihovnických služeb. Současně jsou žáci vedeni k tomu, aby porovnávali a vyhodnocovali vhodnost informací, které najdou. Učí se pracovat s různými médii, s cílem osvětlit význam a skutečnost přenášené médii. Kritická gramotnost se rozvíjí v kulturních souvislostech smysluplných pro žáky. Typické způsoby prezentace informací pro tento věk představují vyprávění, popisování, porovnávání a komentáře i různé mediální prezentace. Aktivní čtení a tvorba různých druhů textu v rámci školní práce a volného času, stejně jako potěšení ze čtení - a to jak v roli čtenáře, tak tvůrce – podporují rozvoj multigramotnosti.
 
ICT gramotnost ve 3. až 6. ročníku
ICT jsou mnoha způsoby využívány v různých předmětech i jiné školní práci, což posiluje kolaborativní učení. Zároveň se vytvářejí příležitosti pro žáky, aby vyhledávali, zkoumali a používali takové pracovní postupy a nástroje, které nejlépe vyhovují jejich osobnímu způsobu učení a práce. Žáci zkoumají dopady ICT na svůj každodenní život a nalézají způsoby, jak je udržitelně využívat. Praktické dovednosti a vlastní tvorba: žáci se učí používat různá zařízení, software a služby a porozumět logice jejich používání a provozu. Procvičují tvorbu a plynulé zpracování textů pomocí různých nástrojů a učí se pracovat s obrazem, zvukem, videem a animací. Jsou vyzýváni k využívání ICT k realizaci svých myšlenek samostatně a společně s ostatními. Při pokusech o programování se žáci učí chápat, jak rozhodování lidí ovlivňuje způsob, jakým technologie funguje. Zodpovědné a bezpečné využívání informačních a komunikačních technologií: žáci jsou vedeni k zodpovědnému a bezpečnému používání ICT, dobrým způsobům chování a k získávání poznatků o základních zásadách autorských práv. Během své školní práce se procvičují v práci s různými komunikačními systémy a vzdělávacími službami sociálních médií. Žáci získávají znalosti a zkušenosti o zdravotních účincích správného držení těla při práci a vhodné délce pracovního cyklu. Správa informací a výzkumná a tvůrčí práce: žáci procvičují vyhledávání informací v několika různých zdrojích pomocí vyhledávačů. Jsou vedeni k využívání zdrojů za účelem získání informací a ke kritickému hodnocení informací. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby hledali vhodné způsoby vyjadřování a aby při dokumentaci a hodnocení svého pracovního procesu a produktů využívali ICT. Interakce a vytváření sítí: žáci jsou vedeni k tomu, aby jednali podle svých rolí a charakteristik prostředků, které využívají, a také aby za svou komunikaci přebírali zodpovědnost. Jsou vybízeni k tomu, aby diskutovali a posuzovali úlohu ICT jako prostředku zapojení. Žáci získávají zkušenosti s využíváním informačních a komunikačních technologií v interakci s aktéry mimo školu, a to i v mezinárodních kontextech.
 
Multigramotnost v 7. až 9. ročníku
Žáci prohlubují svou multigramotnost prostřednictvím rozšíření rozsahu a rozmanitosti textů používaných při výuce a učení všech předmětů. Texty v tomto kontextu znamenají informace prezentované prostřednictvím systémů verbálních, vizuálních, auditivních, číselných a kinestetických symbolů a jejich kombinací. Důraz je kladen na procvičování analytické, kritické a kulturní gramotnosti žáků. Žáci se učí využívat všechny své smyslové schopnosti a uplatňovat různé způsoby osvojování různých druhů poznatků během učení. Tvorba, interpretace a sdělování informací jsou procvičovány způsobem charakteristickým pro daný předmět a také ve spolupráci mezi předměty. Žáci jsou rovněž povzbuzováni k tomu, aby svou multigramotnost využívali při podílení se a zapojování se do svého okolí, médií a společnosti. Školní práce nabízí spoustu příležitostí pro praktické procvičování těchto dovedností na základě spolupráce. Při rozvoji multigramotnosti se stále častěji klade důraz na texty se specifickým kontextem a situací. Pokroku v multigramotnosti u žáků je dosahováno tím, že se žáci seznamují s různými textovými žánry, s  vypravěčskými, popisnými, naučnými, argumentačními a reflexními texty. Při výuce a učení je podporována kulturní, etická a environmentální gramotnost. Jsou také analyzovány a interpretovány texty týkající se pracovního života. Žáci rozvíjejí své spotřebitelské a finanční dovednosti tím, že se seznamují s texty, které se těmito tématy všestranně zabývají, a učí se o kontextech, ve kterých jsou texty použity. Matematická gramotnost se rozvíjí například při hodnocení spolehlivosti výsledků průzkumu veřejného mínění nebo nákladové efektivity komerční nabídky. Žáci jsou vedeni k rozvoji své vizuální gramotnosti pomocí různých druhů interpretace a prezentace obrazů. Mediální gramotnost je rozvíjena zapojováním do různých médií a spoluprací s nimi. Žáci jsou vybízeni k tomu, aby vyjadřovali své názory pomocí různých prostředků komunikace a vlastního zapojení.
 
ICT kompetence v 7. až 9. ročníku
Využívání ICT je nedílnou součástí výuky žáků a školské komunity. Žáci při učení zlepšují své znalosti a dovednosti a využívají dovednosti získané mimo školu. Učí se porozumět, jak mohou být ICT využity při studiu různých předmětů, v pozdějším studiu a pracovním životě, při účasti ve společenských aktivitách. Při práci na různých vzdělávacích úkolech se poukazuje na význam ICT ve společnosti a jeho účinky na udržitelný rozvoj. Praktické dovednosti a vlastní tvorba: žáci jsou povzbuzováni k samostatnému využívání informačních a komunikačních technologií v různých učebních úlohách a k výběru pracovních přístupů a zařízení vhodných pro jednotlivé úkoly. Prohlubují své znalosti o principech používání a fungování různých zařízení, softwaru a služeb. Cvičí systematizování, organizování a sdílení souborů a vytvářejí různé digitální produkty nezávisle a společně s ostatními. Programování se využívá jako součást studia různých předmětů. Zodpovědné a bezpečné využívání ICT: žáci jsou vedeni k tomu, aby využívali ICT způsobem, který je bezpečný a eticky udržitelný. Učí se, jak se chránit před možnými bezpečnostními riziky v souvislosti s informacemi a jak se vyhnout ztrátě dat. Jsou vedeni k zodpovědnému chování, například tím, že se zamýšlejí nad významem pojmů ochrany informací a autorských práv a možnými důsledky nezodpovědných a nezákonných činností. Žáci jsou instruováni, aby přijali pracovní postupy, které podporují zdravé a ergonomické používání ICT. Správa informací a výzkumná a tvůrčí práce: žáci jsou vedeni k rozmanitému vyhledávání a předávání informací a k tomu, aby informační zdroje využívali všestranně, což je základem pro průzkumnou a tvůrčí práci. Zároveň se žáci učí kritickému posouzení zdrojů a posuzují způsob, jakým oni sami i ostatní, včetně vyhledávačů a databází, pracují a podávají informace. Interakce a vytváření sítí: výuka a učení zahrnují využívání služeb sociálních médií a vyzkoušení významu spolupráce a interakce pro učení, průzkumné práce a kreativitu. Žáci jsou vybízeni k nalézání vhodných komunikačních kanálů a stylů pro různá použití v učení. Také procvičují využívání informačních a komunikačních technologií v mezinárodní interakci a učí se chápat jejich smysl, potenciál a rizika v globálním světě.