Nová maturitní zkouška ve Francii redukuje počet dílčích zkoušek a věnuje pozornost průběžnému učení žáků. Snaha zmodernizovat zkoušku inspirovala i reorganizaci středního vzdělávání a úpravy kurikula.
Francouzští žáci nynějších prvních ročníků budou v roce 2021 skládat maturitní zkoušku v její nové podobě. Reforma, která se týká všeobecně a technicky zaměřených středních škol, se snaží vyrovnat s nedostatky, které s sebou minulá maturitní zkouška nesla. Jedním z nich byl vyšší počet dílčích zkoušek, než je v evropských zemích obvyklé, jejichž souběh v krátkém časovém úseku způsoboval organizační problémy. Maturitní zkouška také dosud nezohledňovala, jak si žák vede v průběhu studia. Hlavní důvod reformy však pramení z faktu, že ačkoliv je zkouška branou k vysokoškolskému studiu, nedokáže k němu žáky dostatečně připravit.
Reforma si tak klade za cíl posílit všeobecnou a technickou maturitní zkoušku a udělat z ní odrazový můstek k vysokoškolskému vzdělávání. Má být jednodušší, přehlednější a zohledňovat průběžnou práci žáků během studia. V jaké podobě ji budou žáci od roku 2021 skládat?
Hlavní novinkou je to, že zkoušky zakončující studium tvoří pouze 60 % finální známky maturitní zkoušky. Těchto zkoušek je celkem pět a neodehrávají se všechny najednou. Na konci druhého ročníku se žáci dostaví ke zkoušce z francouzštiny, skládající se z ústní a písemné části. Na jaře třetího, a tedy posledního ročníku žáci absolvují dvě zkoušky odpovídající jejich specializacím a v červnu následuje písemná zkouška z filozofie a ústní zkouška spojená s prezentací projektu. Zpracování projektu, který je zakotven v žákově specializaci, se žáci věnují v průběhu druhého a třetího ročníku. Související ústní zkouška se pak skládá ze dvou částí. V první polovině má ověřit komunikační dovednosti žáka při prezentaci jeho projektu, v druhé zase schopnost poradit si s teoretičtějšími otázkami zkoušejících.
Zbývajících 40 % celkové maturitní známky reflektuje snažení žáka v průběhu studia. Z větší části bude spočívat na výsledcích k tomu účelu organizovaného zkoušení v průběhu druhého a třetího ročníku. Obsah zkoušek se bude týkat oblastí, které nejsou ověřovány v závěrečných zkouškách. Kromě toho vznikne databáze zkušebních témat a rovný přístup podpoří i další opatření, jako anonymní zpracování písemek žáky a jejich opravování učiteli, kteří nejsou vyučujícími daného žáka. Z deseti procent mají žáci šanci ovlivnit výsledné maturitní skóre také školním vysvědčením z druhého a třetího ročníku.
Potřeba zmodernizovat maturitní zkoušku s sebou přinesla i další změny v organizaci a obsahu středního vzdělávání, a to zejména v jeho všeobecném proudu. Žáci v něm budou absolvovat tři druhy vzdělávání: společný široký základ, zvolené specializace a profesní orientaci. Všeobecný proud středního vzdělávání se tak přestal dělit na tři izolovaná zaměření, zato si budou moci všichni žáci individuálně volit z nabídky specializací: tři ve druhém ročníku a z těchto tří následně dvě v posledním ročníku, z nichž také složí část maturitní zkoušky. Změny v maturitní zkoušce si vyžádaly také revizi vzdělávacích programů a obohacení vzdělávací nabídky.