Andreas Schleicher z Ředitelství OECD pro vzdělávání a dovednosti ve svém prosincovém blogu představuje tzv. globální kompetenci, kterou bude v roce 2018 poprvé hodnotit i mezinárodní šetření PISA.
V roce 2015 se celkem 193 zemí zavázalo, že naplní 17 cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Cíl č. 4 se týká přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podpory celoživotního vzdělávání pro všechny občany. Kvalita vzdělávání se netýká pouze dosažení obvyklých znalostí a dovedností, ale i znalostí a dovedností potřebných k podpoře udržitelného rozvoje[1]. To, zda se cíle podaří naplnit, závisí velkou měrou na školách a ostatních vzdělávacích institucích. Proto se OECD rozhodlo, že v rámci mezinárodního šetření PISA v roce 2018 úplně poprvé zhodnotí globální kompetenci jako jeden z faktorů ovlivňujících kvalitu, rovnost a efektivitu ve vzdělávání. PISA chápe globální kompetenci jako cíl celoživotního učení. Jedinci s globální kompetencí dokážou vnímat a posuzovat lokální, globální a interkulturní témata, dokážou porozumět různým perspektivám a pohledům na svět a ocenit je, jsou schopni jednat ohleduplně a s respektem a přispívat svými aktivitami k udržitelnosti a blahobytu společnosti.
Lze definovat čtyři hlavní pilíře globální kompetence:
Vnímat témata s místním, globálním a kulturním významem
Žák s globální kompetencí je schopen využívat a kombinovat znalosti a způsoby myšlení získané ve škole tak, aby dokázal klást otázky, analyzovat data a argumenty, aby vysvětlil jednotlivé fenomény a vytvořil si jasný názor na dané téma lokálního, globálního a kulturního charakteru. Zároveň dokáže vyhledat, analyzovat a kriticky vyhodnotit zprávy z médií a dokáže vytvořit sdělení s novým obsahem.
Chápat a dokázat ocenit jinou perspektivu a názory druhých
Žáci, kteří získají znalosti o jiných kulturách, dějinách, hodnotách, stylech komunikace, vírách, chápou, že jejich vnímání světa a chování je ovlivněno mnoha aspekty. Jsou schopni akceptovat zcela odlišné názory na svět. U jedinců, kteří tuto dovednost nemají, je pravděpodobnější, že se budou při vnímání těch, kteří jsou „jiní“, spoléhat na stereotypy a předsudky.
Podílet se na vhodné, otevřené a efektivní komunikaci se zástupci různých kultur
Jedinci s globální kompetencí jsou schopni přizpůsobit své jednání, chování a komunikaci při styku s lidmi z rozdílných kultur. Jsou schopni vést dialog s respektem, chtějí porozumět a snaží se do hovoru zapojovat i skupiny na okraji společnosti. „Otevřený“ je takový dialog, ve kterém všichni účastníci dávají najevo zvídavost, citlivý přístup a chuť komunikovat s jinými a seznámit se s jejich úhlem pohledu. Za „vhodnou“ můžeme označit takovou komunikaci, která respektuje kulturní normy obou stran. V „efektivní“ komunikaci si jsou všichni účastníci schopni porozumět a pochopit se navzájem.
Podílet se aktivně na udržitelném rozvoji a blahobytu společnosti
Mladí lidé by si měli být vědomi toho, že jsou aktivními a odpovědnými členy společnosti a mohou ovlivnit události a situace nejen osobního a lokálního charakteru, ale i globálního charakteru. Takto kompetentní lidé se snaží, aby byl jejich hlas slyšet. Může se například jednat o žáka, který se zastane spolužáka, jehož lidská důstojnost je v ohrožení, a zahájí poté celoškolní kampaň s využitím sociálních médií. Takoví jedinci přispívají ke zlepšení životních podmínek ve vlastní komunitě.
Globální kompetenci je možné rozvíjet v mnoha kontextech, ale právě školy by měly hrát klíčovou roli. Mohou žáky naučit využívat a kriticky zhodnotit digitální informace a zprávy, které se týkají jejich života, ale i celého světa. Školy mohou žáky zapojovat do aktivit, v rámci kterých budou moci ocenit různorodost a rozdílnost lidí, jazyků a kultur. Důležitost takových dovedností je nezpochybnitelná, otázkou zůstává, zda a jak lze globální kompetenci ohodnotit? V roce 2018 zahájí PISA hodnocení této kompetence pomocí kognitivního testu a dotazníku pro žáky i pro učitele a ředitele škol. Výsledky hodnocení poskytnou data a informace o tom, jak se jednotlivé vzdělávací systémy snaží vést své žáky k tomu, aby vnímali svět kolem sebe bez předsudků a byli schopni podílet se na budování soudržných a udržitelných komunit.
Objevují se samozřejmě názory, že není možné pomocí testu zhodnotit, do jaké míry jsou žáci připraveni zapojit se do dění. Mezinárodní testování není nikdy jednoduché, zvláště jedná-li se o hodnocení takto komplexní kompetence. Bez kvalitních dat se nám však nikdy nepodaří zahájit plodný a celosvětový dialog o tom, co ve vzdělávání funguje.