Výrok „zpětná vazba je snídaní šampionů” platí také pro proces žákovského učení. Musí však být efektivní a cílit na změnu v postupech žáka. Účinnými zpětnovazebními strategiemi se zabývá článek z britského webu SecEd.
Autor článku John Dabell se věnuje vzdělávání žáků i pedagogů a psaní vzdělávacích knih. V článku pro SecEd předkládá praktické rady pro to, aby zpětná vazba podporovala učení žáků. Ve školních třídách podle něj často dochází k situaci, že zpětná vazba není využívána efektivně, či dokonce není poskytována vůbec. Jde však o důležitý prvek, který – pokud je aplikován správně – učení facilituje. Co může učitel udělat, aby jeho zpětná vazba k žákovi přinesla žádoucí výsledky?
Poskytovat zpětnou vazbu průběžně
Zpětná vazba musí vždy přijít včas. S časovým odstupem totiž pravděpodobnost jejího využití žákem rapidně klesá. Kromě toho opožděná zpětná vazba vyvolává dojem, že se učitel o žáky nezajímá.
Jít k věci a směřovat do budoucna
Jak vypadá kvalitní zpětná vazba? Především jde k věci. Žák potřebuje znát konkrétní odpovědi na tři otázky: Kam směřuji? Jak mi to jde? Co bude následovat? (Hattie a Timperley, 2017). Aby zpětná vazba nebyla zbytečná, musí zároveň vést ke změně v žákově postupu. Z toho důvodu není vhodné se nadmíru zastavovat u minulých chyb; zpětná vazba by měla obsahovat jasné a detailní informace k tomu, co mohou žáci změnit v budoucnosti.
Zaměřit se na jednotlivce
Porovnávání žáka s jeho spolužáky se ukazuje jako neefektivní praktika z toho důvodu, že zakládá na nezdravou soutěživost a pocity selhání. Výhodnější je zaměřit se na učení žáka-jednotlivce, jeho silné a slabé stránky, a posilovat v něm schopnost poradit si a zlepšovat se.
Poznat žáky
Učitel by měl před samotným plánováním výuky vědět, co žáci umějí či neumějí. Proto je vhodné pověřit žáky odpovědností za průběžné informování o tom, čemu rozumějí, částečně rozumějí nebo vůbec nerozumějí (např. prostřednictvím umísťování dohodnutého předmětu na lavici).
Dát žákům dostatek času
Zpětná vazba od učitele je teprve začátek. Po ní přichází to nejdůležitější: reflexe ze strany žáka a jeho práce na zlepšení vlastního učení. A tomu je potřeba věnovat po zpětné vazbě dostatek času.
Ponechat žákům moc
Návrhy na zlepšení, které zpětná vazba obsahuje, by měly být formulovány bez použití imperativu. Žák, jakožto subjekt vlastního učení, má rovněž právo tyto návrhy nepřijmout, nicméně měl by být schopen svůj postoj odůvodnit a navrhnout jiné řešení.
Postupovat s citem
Předávání zpětné vazby jednotlivci ve skupině mnohdy vede k pocitu veřejného ponížení, a nemá tak požadovaný efekt. Autor proto doporučuje poskytovat zpětnou vazbu žákovi bez asistence třídy. Efektivní také může být její předávání v písemné podobě.
Chválit
Obecně platí, že žáky je třeba chválit, ovšem pochvala musí být vždy zasloužená, smysluplná a upřímně myšlená. Mnoho energie nestojí ani sdílení pozitivní zpětné vazby s rodinou žáka, ať už e-mailem, či telefonicky.
Změnit myšlení
Přijetí zpětné vazby žákem jde ruku v ruce s jeho celkovým pohledem na vlastní učení. Žákům je tak třeba připomínat, že jejich schopnosti nejsou předem dané a že je zde neustále možnost se zlepšovat.
Udělat z chybování normu
Chybování bývá ve školní třídě vnímáno negativně, což může také zapříčinit špatné přijetí zpětné vazby. Řešením je nastavit chybování jako běžnou součást procesu učení a s chybami otevřeně pracovat.
Efektivní zpětná vazba je vedle kvalitního vyučování determinantem dobrého učení. Je proto žádoucí jí věnovat náležitou pozornost a reflektovat nejen současný stav žákova učení, ale zejména mu poskytovat oporu pro jeho budoucí snažení.