Jak zbavit učitele stresu

Katherine Mortimore, učitelka angličtiny ve škole Torquay Academy ve Velké Británii, chválí v on-line deníku The Guardian svou školu, která zjistila, jak snížit pracovní zátěž učitelů a současně jim pomoci vyučovat mnohem efektivněji.

Je všeobecně známo, že častým problémem, se kterým se učitelé při své práci setkávají, je stres, pramenící z pracovní zátěže a dalších tlaků, což výrazně ovlivňuje jejich zdraví. Během své kariéry učitelky jsem zažila různé přístupy k výuce a přesvědčila se o tom, že dlouhá pracovní doba nemusí nutně znamenat proporcionálně lepší výkonnost ve třídě.
 
Na své současné škole Torquay Academy jsem si povšimla, že zdejší učitelé hodnotí svůj vliv na studenty mnohem kladněji než na předchozích školách. I když je obtížné statisticky měřit duševní pohodu zaměstnanců, je zřejmé, že úroveň absencí na této škole je rekordně nízká, což naznačuje, že i úroveň stresu lze řídit. Nedávná návštěva inspekce Ofsted zaznamenala, že zdejší učitelé jsou hrdí na to, že jsou součástí týmu této školy a „v drtivé většině“ podporují vedení školy.
 
Co přesně nám tedy umožňuje cítit podporu a být efektivní? Co by mohly jiné školy udělat?
 
Běžný přístup k výuce umožňuje učitelům mít svou hodinu pod kontrolou
 
Učitelé mají mluvit a od studentů se očekává, že budou naslouchat. V duchu myšlenek Douga Lemova a jeho knihy Teach Like a Champion je zde kladen velký důraz na zabudování rutinní struktury do výuky, aby bylo studentům zcela jasné, co se od nich očekává. Učitelé jsou prakticky univerzálně instruováni, aby vyučovali předmět své specializace. Místo toho, aby se učitelé věnovali hodiny detailnímu plánování drobných činností, jsou povzbuzováni k tomu, aby popustili uzdu své vášni pro daný předmět a na základě toho vedli svou lekci.
 
Existuje zřejmá souvislost mezi zavedením těchto metod v roce 2014 a zlepšenými výsledky. S tím, jak učitelé získávali v nové metodě praxi, se výsledky rok co rok zlepšovaly a mnohem více studentů opouští školu s pěti A* na jedno C, v roce 2017 75 % (v roce 2014 28 %). Působí zde samozřejmě i ​​jiné faktory, ale postavení takového způsobu do centra veškerého dění ve třídě bylo rozhodně nejvýznamnější.
 
Efektivní integrovaná školní politika chování
 
Věříme, že v repertoáru každého učitele je nejúčinnějším nástrojem pro regulaci chování pochvala. Úspěchy našich studentů se oslavují při každé možné příležitosti a každému žákovi, který dosáhl úspěchu, je věnována pozornost a uznání.
 
Když má chování studenta dopad na ostatní žáky, problém se řeší okamžitě. Stanovení či vymáhání sankcí není na samotném učiteli, je to řízeno centrálně zástupcem ředitele odpovědným za chování žáků. Učitelé si mají po škole pouze pohovořit s dítětem a telefonicky informovat rodiče.
 
Písemná zpětná vazba se dává pouze v případě nutnosti
 
Učitelé musejí vzít na vědomí všechny písemné práce, které žáci ve třídě napíšou, důkladná pozornost je ovšem věnována pouze jedné větší práci, a to v přiměřených intervalech. Na hodinách angličtiny může tedy žák očekávat zpětnou vazbu za jednu práci přibližně každé tři týdny. Zpětná vazba žákům říká, jak dobře splnili kritéria úspěšnosti, a určuje oblasti, které je třeba zlepšit. Význam písemného prvku pro učitele je malý – důležitější je to, že hodnocení je používáno k plánování navazující lekce, kdy budou studenti pracovat na základě doporučení. Učitel může udělat fotografii názorných pasáží či neuchopených témat a sdílet je pro ilustraci při zpětné vazbě pro celou třídu.
 
Zadávání domácích úkolů je efektivnější
 
Sami učitelé domácí úkoly nezadávají. Místo toho se domácí úkoly pro daný rok stanovují před začátkem roku, přičemž materiály jsou žákům připravovány a distribuovány centrálně. Pro žáky ve věku 7 a 8 let mají domácí úkoly formu tzv. „organizátoru znalostí“, opakují si z nich na základě vlastních plánů a toto opakování je každé ráno kontrolováno učitelem. Ve věku 9–11 let rovněž dostávají za úkol každý večer dle stanoveného plánu písemně zodpovědět otázky ve stylu písemné zkoušky. Učitelé jsou do procesu domácích úkolů zapojeni pouze tím, že je vybírají a ve třídě známkují.
 
Při výuce spolupracujeme
 
Na mnoha školách stráví různí učitelé hodiny plánováním stejné lekce a zdá se, že se to týká mnoha učitelů, kteří velkoryse sdílejí své plány v rámci komunity na Twitteru. Přístup v Torquay Academy je spolupracující. V oddělení anglického jazyka učitelé vytvořili vzdělávací program jako tým a náš společný přístup k výuce znamená, že si výukové jednotky mezi sebou můžeme snadno rozdělit. Učitelé pak mohou všechen čas věnovat výhradně tvorbě kvalitních materiálů pro svou jednotku, zatímco pro ostatní jednotky využijí to, co připraví ostatní.
 
Neexistují žádné zatěžující písemné zprávy
 
Když rodiče dostávají hodnoticí zprávy, chtějí být ujištěni, že se jejich dítě slušně chová, pečlivě pracuje, plní své domácí úkoly a dělá pokroky. Každá tato informace může být sdělena jednoduchým číslem, které je ústředním bodem zpráv. Učitelé podrobněji popisují pouze oblast, v níž dítě zaostává, aby rodiče věděli, proč a ­– což je ještě důležitější ­– jak mohou pomoci. Učitelé v této škole cítí, že podrobné rozhovory jsou daleko efektivnější, když k nim dochází tváří v tvář s rodiči. Pokud učitelé mají obavy ohledně pokroku dítěte, spojí se s rodiči telefonicky. Máme zde také vedoucí a jejich asistenty, kteří se pokroku žáků věnují a kteří se neřídí rozvrhem hodin, takže se mohou s rodiči setkávat podle potřeby.
 
Pravidelné koučování pomáhá zvyšovat kvalitu
 
Torquay Academy je jednou ze čtyř škol, které byly použity jako příklad v nedávné zprávě Ambition School Leadership díky svému přístupu ke zlepšování učitelů. Místo hodnocení výkonnosti managementem při jednorázové „natlakované“ lekci jednou za semestr stupňováním od 1 do 4 se od učitelů očekává, že se zapojí do trvalého procesu koučování a svému zlepšování se budou věnovat sami.
 
Důraz je kladen na procvičování a zdokonalování drobných prvků toho, co děláme v hodině, takže kouč (vedoucí praktik nebo seniorní vedoucí) každý týden navštíví na 20 minut hodinu a následně vede s učitelem rozhovor. Odpadá tak nutnost, aby učitelé trávili celé hodiny papírováním a přípravou „vynikajících“ podkladů pro ukázkovou hodinu, která sotva odpovídá tomu, co jsou obvykle schopni připravit, a ve finále ještě negativně ovlivní další průběh výuky v daném týdnu.