Mladí lidé, kteří dokončí odborné vzdělávání, najdou v Německu práci téměř tak snadno jako absolventi vysokých škol. Vyplývá to z nové zprávy OECD Education at a Glance, která každoročně porovnává vzdělávací systémy v jednotlivých členských a přidružených zemích. Výsledky mezinárodního šetření ve svých příspěvcích vyhodnotily magazíny Spiegel Online a Zeit Online.
Dlouho platilo, že vysokoškolské vzdělání je nejlepší životní pojistkou. Nová studie OECD však ukazuje, že odborné vzdělání chrání před nezaměstnaností téměř stejně dobře jako vysokoškolský diplom. Mladí lidé ve věku 25 až 34 let, kteří absolvovali odborné vzdělávání, mají v Německu téměř stejnou míru zaměstnanosti (83 %) jako jejich vrstevníci s vysokoškolským vzděláním (87 %). „Těm, kteří nechtějí studovat, nabízejí profesní kvalifikace jistou cestu do zaměstnání,“ stojí ve zprávě, v níž statistici vyhodnotili data ze vzdělávacích systémů v 35 zemích OECD a dalších 11 přidružených zemích. Téměř totožnou míru zaměstnanosti mladých lidí se středním a vysokoškolským vzděláním vykazuje také Česká republika: ve věkové skupině 25 až 34 let pracuje 82 % lidí se středním vzděláním, tedy ještě více než vysokoškoláků (80 %).
Podle výsledků šetření však mají na trhu práce značné problémy lidé, kteří na středoškolské vzdělání nedosáhli. Riziko nezaměstnanosti je u mladých lidí bez středního vzdělání v průměru téměř dvakrát vyšší než u jejich vrstevníků s dokončeným středním a vyšším vzděláním. V Německu a České republice závisí uplatnění na trhu práce na výši dosaženého vzdělání ještě výrazněji: míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 25 až 34 let se základním vzděláním se vloni v Německu pohybovala okolo 15 % (v ČR činila téměř 14 %), zatímco u středoškolsky vzdělaných dosahovala necelých 4 % (v ČR 3,2 %) a u vysokoškoláků byla nižší než 3 % (v ČR 1,6 %). V Německu mělo v loňském roce nižší než středoškolské vzdělání 13 % mladých lidí ve věku 25 až 34 let, Česká republika, podobně jako Polsko nebo Slovinsko, patří se 6 % k zemím, kterým se podíl mladých lidí, kteří dosáhli jen základního vzdělání, daří udržovat na velmi nízké úrovni.
Čtvrtina mladých Jihoevropanů nepracuje ani nechodí do školy
Magazín Zeit Online uvádí, že podíl 15- až 29letých, kteří nepracují ani nestudují, je v Německu s necelými deseti procenty jedním z nejnižších napříč zeměmi OECD. Výrazně vyšší hodnoty však dosahuje mezi mladými lidmi, kteří se ve Spolkové republice nenarodili: ve věkové kategorii 15 až 29 let se nevzdělává ani nevykonává výdělečnou činnost každý čtvrtý. Z mladých lidí, kteří přišli do Německa jako šestnáctiletí nebo později, se v loňském roce nacházela mimo vzdělávací systém i trh práce dokonce třetina 15- až 29letých. Autoři studie pokládají tento stav za důsledek příchodu mnoha mladých imigrantů, kteří procházejí integračním procesem, k němuž patří například jazykové kurzy. Z porovnání situace v dalších evropských zemích vyplývá, že nejvyšší podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří nepracují ani se nepřipravují na svoji budoucí profesi, vykazují jihoevropské země – Itálie (25 %), Řecko (23 %) a Španělsko (20 %).
Lucembursko: nejvyšší výdaje na žáka a nejvyšší platy učitelů
Co se týče celkových ročních výdajů na žáka, výrazně nejvíce prostředků investuje v tomto ohledu do školství Lucembursko. Největší podíl přitom tvoří náklady spojené s provozem škol a platy učitelů, k tomu se přidružují služby, k nimž patří školní psychologové nebo sociální pracovníci, a výdaje na projekty spojené s pedagogickým výzkumem. Roční výdaje na žáka se nad průměrem OECD nacházejí také v Německu, Nizozemsku, Belgii nebo Rakousku, zatímco v České republice jsou naopak podprůměrné, méně prostředků na žáka vynakládá z vybraných zemí už jen Lotyšsko, Polsko, Litva, Maďarsko a Turecko.
Jak uvádí magazín Spiegel Online, finanční ohodnocení učitelů v Německu je v mezinárodním srovnání velmi dobré. Platy německých pedagogů jsou druhé nejvyšší po Lucembursku, které na ohodnocení učitelů vydává bezkonkurenčně nejvíc prostředků. Zpráva OECD ovšem poukazuje na fakt, že se platy německých učitelů odlišují podle stupně škol, na kterých vyučují. Příjmy učitelů základních škol (tzv. Grundschule)[1] jsou o 11 procent nižší, což se negativně odráží na atraktivitě práce a ovlivňuje konkurenceschopnost učitelské profese. Nad průměrem OECD jsou podle výsledků šetření také učitelské platy v Rakousku, Nizozemsku, Finsku nebo Francii, výrazně podprůměrné příjmy mají naopak učitelé v České republice, jejichž platy se pohybují na podobné úrovni jako v Řecku nebo Turecku.