Podíl žen na pedagogických postech je v České republice tradičně vysoký. Jak je tomu v rámci zemí OECD, se lze dočíst v Education Indicators in Focus zveřejněných v březnu 2017 na stránkách OECD.
Podle OECD se v průběhu uplynulého desetiletí celkový podíl žen v učitelské profesi zvýšil. Největší podíl žen je v nové generaci učitelů (mladších 30 let).
Disproporce v podílu žen a mužů roste
V zemích OECD činí průměrný podíl žen mezi učiteli od předškolního až po vysokoškolské vzdělávání přes dvě třetiny. Výrazná nevyváženost je znatelná zejména v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Ruské federaci, kde jsou ženy přibližně čtyři z pěti učitelů. Podle dostupných údajů má z celkového počtu 31 států pouze Japonsko méně učitelek než učitelů (48 % napříč všemi stupni vzdělávání). Tento neobvyklý stav může být přitom částečně ovlivněn celkově nižší participací japonských žen na trhu práce v porovnání s ostatními zeměmi.
Ukazatele svědčí o postupující „feminizaci“ učitelské profese v uplynulém desetiletí. Průměr zastoupení učitelek se ve všech zemích OECD zvýšil, například ve Slovinsku a Spojených státech o méně než 1 %, zatímco v Německu, Řecku a Japonsku o více než 15 %.
Přestože ženy tvoří v učitelské profesi většinu, studie OECD upozorňuje na to, že jsou poměrně nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích, zejména proto, že ředitelé jsou obvykle vybíráni z řad učitelů, a tak mají jejich kolegyně-ženy nižší pravděpodobnost povýšení na ředitelskou pozici.
Zastoupení žen s rostoucím stupněm vzdělání klesá
Procento učitelek se výrazně snižuje s rostoucím stupněm vzdělávání. V zemích OECD je průměrný podíl žen na učitelských pozicích v předškolním vzdělávání až 97 % a na základním stupni vzdělávání 82 %. Tento podíl klesá na 63 % na sekundárním stupni a 43 % na terciárním stupni. Tato situace je platná pro většinu zkoumaných zemí. Podíl učitelek pracujících na základních školách přesahuje 60 % ve všech zemích s výjimkou Saúdské Arábie a Turecka. Oproti tomu na terciárním stupni je více žen než mužů pouze ve čtyřech státech (Finsko, Lotyšsko, Litva a Ruská federace).
V letech 2005 až 2014 se zaměstnanost žen v zemích OECD zvýšila v průměru z 56 % na 59 %. Přestože tento poměr nemusí platit pro každou zemi, zvýšení účasti žen na trhu práce k „feminizaci“ výuky pravděpodobně přispělo. Například v Japonsku a Německu, které spolu s Řeckem patří mezi tři země, kde byl zaznamenán nejprudší nárůst podílu učitelek v uplynulých deseti letech, se zaměstnanost žen zvýšila o více než 11 % oproti 8 % průměrného nárůstu v ostatních zkoumaných zemích.
Pro ženy je atraktivní i vyšší relativní mzda učitelek
Genderové rozdíly jsou podle OECD také významnější, porovnají-li se platy učitelů s platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. V zemích OECD učitelé-muži na základních školách (ve věku 25–64 let) vydělávají v průměru 71 % mzdy ostatních vysokoškolsky vzdělaných mužů. Toto číslo se zvyšuje na 76 % v nižším sekundárním a 81 % v sekundárním vzdělávání. Učitelky dosahují výrazně vyšší relativní mzdy. Ženy v primárním vzdělávání vydělávají přes 90 % mzdy ostatních zaměstnaných žen s vysokoškolským vzděláním, a v nižším a vyšším sekundárním stupni dokonce o něco více, než je průměr žen s vysokoškolským vzděláním. Tyto výrazné rozdíly v platových poměrech mužů a žen pravděpodobně učitelskou profesi učinily pro ženy atraktivnější.
Další podrobnosti, včetně výhledu, zda lze v dohledné budoucnosti očekávat další zintenzivnění genderové nerovnováhy, lze najít ve studii Gender imbalances in the teaching profession.