pro vzdělávání

Výrazné změny popisuje třetí kapitola studie OECD Employment Outlook 2017.

Globalizace spočívající v hlubší celosvětové integrovanosti výrobních faktorů jednotlivých států i stále větší přítomnost nových technologií a digitalizace výrazně ovlivnily mnohé aspekty života a hluboce transformovaly výrobní proces.  Automatizace a zredukování transakčních nákladů na globální komunikaci a koordinaci umožnily fragmentaci průmyslové produkce, která plně využívá odborné znalosti a komparativní výhody různých zemí v každé výrobní fázi. 

V posledních desetiletích zaznamenaly trhy práce v rámci OECD výrazné změny v profesních a průmyslových strukturách. Proces deindustrializace – který znamená významný posun zaměstnanosti z výroby na služby – je jednou z charakteristik polarizace trhu práce, kdy počet středně placených a středně profesně náročných pracovních míst poklesl ve srovnání s počtem nízkoplacených a vysokoplacených prací. Jedná se o zásadní změny, které způsobují významné narušení života pracovníků a přinášejí tři významné společenské problémy.
 
Za prvé, došlo k přeskupování práce napříč obory a průmyslovými odvětvími, což pracovníky konfrontuje s rizikem ztráty zaměstnání a potřebou překonat obtížný přechod do jiného zaměstnání v jiné profesi nebo průmyslovém odvětví. Dokonce i ti pracovníci, kteří jsou ve stejné práci schopni zůstat, často čelí měnícím se nárokům na dovednosti, což vyžaduje rekvalifikaci. Druhý společenský problém vyplývá ze souvislosti mezi posílením sektoru služeb a zpomalením růstu výroby, což může bránit zlepšení životní úrovně. A za třetí, různé změny týkající se požadavků na dovednosti, vyvolané měnícími se odvětvovými strukturami, mohou časem ovlivňovat trendy vzniku nerovnosti.
 
Trh práce se neustále polarizuje
 
Specifikované výsledky podle jednotlivých zemí OECD v letech 1995 až 2015 ukazují, že pokles podílu středně odborných pracovních míst je velmi rozšířeným fenoménem postihujícím všechny země s výjimkou dvou zemí ve střední Evropě (Maďarsko a Česká republika). Mezi makroregionálními oblastmi pouze v Japonsku nízce odborné práce překonaly vysoce odborné, ačkoli nepatrně, zatímco v Severní Evropě, Jižní Evropě, Západní Evropě a Severní Americe byly ztráty středně odborných zaměstnání většinou ve prospěch špičkových povolání. Globální analýza by byla nad rámec tohoto příspěvku, je ale zřejmé, že v rozvíjejících se ekonomikách je polarizace nízká nebo není vůbec. Například v Číně byl v letech 2000–2010 zaznamenán prudký nárůst jak středně odborných, tak vysoce odborných zaměstnání, ale větší nárůst počtu nízce odborných zaměstnání vedl k tomu, že podíl středně i vysoce odborných zaměstnání nakonec zaznamenal pokles. V Indii během stejného období poklesl podíl nízce a středně kvalifikovaných prací vůči vysoce kvalifikovaným.
 
Podíl pracovních míst, která by v nadcházejícím desetiletí mohla být předmětem automatizace, bude ovšem i v rozvíjejících se ekonomikách vyšší. I v těchto zemích je proto přítomné riziko polarizace a do značné míry bude záležet na rychlosti, jakou budou nové technologie přijímány. Zatímco u atraktivity offshore pracovních míst a omezení šíření automatizace hrály klíčovou roli nižší mzdové náklady, v příštích desetiletích by trvalý růst reálných mezd v rozvíjejících se ekonomikách mohl přispět k určitému reshoringu pracovních míst a poskytnout podnět k přijetí technologií nahrazujících pracovní sílu.
 
Rychlý postup technologie a globalizace
 
Jednou z nejčastěji identifikovaných hybných sil polarizace pracovního trhu je skutečnost, že efekt technologie se u jednotlivých dovedností liší, v závislosti na hlavních úkolech charakteristických pro různé práce. Jako doplněk je ICT vnímána u vysoce odborných pracovníků, kteří vykonávají složité kognitivní úkoly typicky se vyskytující na manažerských a odborných pracovních pozicích. Na druhou stranu středně odborné úřednické a výrobní pozice jsou typicky charakterizovány „rutinními“ úkoly, například takovými, které mohou být vykonávány dodržením přesného setu instrukcí a díky současným technologickým možnostem mohou být snadno automatizovány. Málo kvalifikované práce, jako jsou například práce v oblasti cateringu, hygienické práce a jiné osobní služby, s sebou obvykle nesou nerutinní manuální úkoly, které mohou vyžadovat větší manuální zručnost a koordinaci oko–ruka (u nichž se zatím ukazuje, že je lze obtížně automatizovat ve velkém rozsahu). Tyto takzvaně technologické změny založené na rutinizaci práce proto vedou k nižší náročnosti u středně kvalifikovaných pozic oproti vysoce kvalifikovaným a nízko kvalifikovaným a umožňují nárůst polarizace struktury pracovních míst zaznamenaných ve vyspělých státech.
 
Pokles podílu středně kvalifikovaných prací souvisel s globalizací minimálně dvěma způsoby. Za prvé, redukce nákladů na transakce a monitoring, kterou přinesly nové technologie, přispěla k šíření globálního hodnotového řetězce (GVC), který často vede k offshoringu výroby meziproduktu a služeb back office, které jsou tradičně vykonávány středně kvalifikovanými pracovníky. Za druhé, růst mezinárodního obchodu s finálním produktem byl soustředěn na výrobní sektor, u kterého je ve vyspělých zemích tradičně významný podíl středně odborných / středně placených zaměstnání. Například ve Spojených státech a Dánsku vedla konkurence vzrůstajícího dovozu z Číny k tomu, že se snížil podíl pracovních míst ve výrobě.
 
Technologie se v pracovní oblasti čím dál více rozšiřují
 
Nárůst používání ICT v pracovní oblasti je jasným ukazatelem toho, jak se v průběhu posledních tří desetiletí technologie ve světě práce rychle šíří. V letech 1995 až 2007 se ve všech zkoumaných zemích úroveň kapitálových služeb ICT na hodinu práce minimálně zdvojnásobila. Různé země však zažily odlišné tempo přijímání technologií. Zatímco v Maďarsku, Japonsku a Slovinsku se úroveň využívání ICT v průběhu tohoto období zvýšila o něco málo přes 150 %, v Nizozemsku, České republice, Irsku a Německu se zvýšila o 300 % a ve Spojených státech, Belgii a Velké Británii o více než 350 %. V závislosti na rozdílech mezi zeměmi (a uvnitř zemí) a vzhledem k rychlosti, jakou jsou do průmyslu a práce technologie přijímány, však některé země mohou pocítit efekty automatizace mnohem později než jiné.
 
Největší nárůst ICT v rámci zkoumaných zemí zaznamenal „zpracovatelský průmysl“ s růstem přibližně 230 % v letech 1995 až 2007. Zemědělství, myslivectví, lesnictví a rybářský průmysl, hotelnictví a pohostinství a velkoobchod a maloobchod zaznamenaly nárůst přibližně 200 %. Dokonce i odvětví s nejnižším růstem – doprava a logistika a komunikace a stavebnictví – zdvojnásobila v letech 1995 až 2007 přítomnost ICT. Současně s rozšířením ICT (a částečně díky němu) jsou výrobní procesy stále více globalizovány a světová ekonomie je stále více organizována v rámci globálních hodnotových řetězců. V letech 1995 až 2011 zažily téměř všechny země nárůst integrace, některé z nich ve velmi rychlém tempu (například Slovensko, ČR, Maďarsko, Jižní Korea a Lucembursko).
 
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů uplynulého desetiletí rychlé globalizace je rychlé pronikání čínského zboží do globální ekonomiky. Od vstupu Číny do WTO v roce 2001 se podíl čínského dovozu na celkové domácí absorpci průměrné země OECD zvýšil z 1,4 % na 4,8 %, přičemž v Severní Americe a Střední Evropě dosáhl vrcholu na 6,1 % .
 
Celkově je efekt globálních hodnotových řetězců na pracovní trh komplexní. Na jedné straně je díky rostoucímu významu GVC část domácí produkce přesunuta do offshore a některé dovednosti by již nemusely být potřebné, což vede k potenciálnímu přemísťování pracovníků a k podstatnému přerozdělování pracovních sil napříč profesemi a odvětvími. To může podpořit proces deindustrializace a polarizace pracovních míst, neboť středně odborné práce s rutinnějším obsahem mají větší potenciál být přesunuty do offshore. Na druhé straně, jelikož firmy mění své výrobní struktury tak, aby se rovněž podílely na GVC, přijímají nové procesy, které mohou mít pozitivní vliv na produktivitu a konkurenceschopnost, a tím i příznivé důsledky pro mzdy a kvalitu pracovních míst. Mezinárodní obchod může mít navíc přímý pozitivní vliv na celkovou zaměstnanost. Odhaduje se, že v roce 2011 bylo 30 % až 40 % pracovních míst v podnikovém sektoru většiny evropských zemí udrženo díky spotřebitelům na zahraničních trzích.
 
Vztah mezi polarizací a deindustrializací
 
Pro pochopení vztahu mezi polarizací a poklesem výroby (deindustrializací) je třeba rozlišovat transformace, k nimž došlo uvnitř jednotlivých průmyslů, od změn vzniklých v důsledku realokace zaměstnanosti z méně polarizovaného výrobního sektoru k polarizovanějšímu sektoru služeb (polarizace mezi sektory). V letech 1995 až 2015 zažila středně odborná zaměstnání celkový pokles téměř ve všech sektorech ekonomiky.  Ve většině průmyslových odvětví byl tento pokles zcela nahrazen růstem vysoce odborných zaměstnání. To platí zejména pro ty sektory, kde byl pokles středně odborných zaměstnání v rámci OECD nejvyšší, například pro výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru, dále vydavatelství a tisk, chemikálie a chemické výrobky a výrobu dopravních prostředků a zařízení, i služby jako jsou finance a pojišťovnictví, trh s nemovitostmi a obchodní služby.
 
Celkové snižování podílu výrobního sektoru dále přispělo k úbytku středně odborných pracovních míst. Při zkoumání změn zaměstnanosti podle odvětví je existence procesu deindustrializace zcela zřejmá. Pouze 2 ze 13 výrobních sektorů zaznamenaly pozvolný nárůst pracovních míst, zatímco 5 z nich zaznamenalo snížení o 30 % či více. Většina sektorů služeb zvýšila svůj podíl na zaměstnanosti, přičemž největší růst zaznamenalo odvětví služeb trhu s nemovitostmi a obchodní služby (70 %).
 
Dva sektory, u nichž polarizace znamenala posun od středně a vysoce odborných pracovních míst k méně odborným, zvýšily úroveň zaměstnanosti (hotelnictví a pohostinství a velkoobchod a maloobchod). Zejména hotelnictví a pohostinství bylo druhým nejrychleji rostoucím sektorem se zvyšující se celkovou zaměstnaností nad 45 %. Při pohledu na změny zaměstnanosti podle odvětví v jednotlivých regionech je pokles ve výrobě zřejmý ve všech oblastech, s výjimkou Střední Evropy, kde průmyslová odvětví jako výroba dopravní techniky výrazně vzrostla. Nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím služeb jsou realitní a podnikatelské služby, a to ve všech regionech s výjimkou Střední Evropy a Japonska, kde je toto odvětví na druhém místě.
 
Na závěr je poukázáno na širokou sadu politických aktivit, které by měly pracovníkům pomoci najít správný směr v pokračující transformaci trhu práce a které lze shrnout následovně.
 
Budování kompetencí pro budoucnost

• Počáteční vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání, by mělo žáky vybavit solidní čtenářskou a matematickou gramotností, dovedností řešit problémy a základy ICT dovedností a měkkých dovedností, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat znevýhodněným skupinám.

• Je třeba vypracovat lepší systém vyhodnocování a odhadování změn potřebných kompetencí.

• Je nutné zvýšit možnost výuky založené na pracovní činnosti, což je výhodné pro navázání přípravy přímo na požadavky zaměstnavatelů a zájmy pracovníků.

• Nedostatečné využití a nesoulad dovedností může vést k nižší produktivitě a konkurenceschopnosti. Podpora využívání praktik zaměřených na stimulaci zaměstnaneckého a organizačního výkonu, High Performance Work Practice (HPWP), a zlepšení uznávání dovedností získaných při práci mohou hrát v souvislosti s tímto problémem zásadní roli.  

• Je třeba zlepšit efektivitu celoživotního vzdělávání a přípravy pro dospělé, tak aby pracovníci měli lepší šanci držet krok se stále se měnícími dovednostními potřebami. Měla by být umožněna široká dostupnost odborné přípravy, nikoli nutně spojená s vlastním pracovním statusem nebo pracovním místem. Zvláštní pozornost by měla být věnována pracovníkům s nízkou kvalifikací, kteří jsou v programech zaměřených na profesní přípravu na pracovišti často opomíjeni.

• Zajištění možnosti celoživotního vzdělávání a přípravy pro dospělé může být vylepšeno novými digitalizačními možnostmi otevírajícími prostor pro inovace v infrastruktuře vzdělávání. Hromadný otevřený online kurz MOOC (Massive Open Online Course) a otevřené vzdělávací zdroje OERs (Open Educational Resources) jsou novými důležitými zdroji, které však zůstávají nevyužity a jejich efektivita závisí na odstraňování nedostatků v základních digitálních dovednostech a na adekvátním investování do digitální infrastruktury. 

 
Aktivace a opatření sociální ochrany jako pomoc lidem čelícím změnám

• Poskytování sociálních výhod by mělo být plánováno ve spojení s aktivací opatření vedoucích k maximalizaci šancí na nové zaměstnání a minimalizací překážek v práci, včetně složitých případů, kdy je pracovník nacházející se uprostřed své pracovní dráhy díky ekonomickým změnám nahrazen a potřebuje změnit obor nebo pozici.

• Efektivní rámec aktivace by měl motivovat uchazeče o práci k aktivnímu úsilí o zaměstnání, zlepšit jejich zaměstnatelnost a rozšířit spektrum příležitostí, které jim umožní, aby si našli zaměstnání a udrželi odpovídající práci.

• Opatření je v nejvyšší možné míře třeba aktivovat na preventivní úrovni, při vědomí pokračujících megatrendů a pravděpodobného rizika ztráty zaměstnání v různých sektorech a pracovníkům je třeba poskytnout adekvátní informace a podporu ohledně přesunu do nového zaměstnání a zabránění potenciální ztráty práce (například během období propouštění kvůli nadbytečnosti).

• Přizpůsobení systémů sociální ochrany novému světu práce bude vyžadovat některé zásadní reformy. Konkrétně, nárokované dávky by měly být vázány spíše na jednotlivce než na pracovní místa, aby byly převoditelné z jednoho zaměstnání do druhého.

V některých zemích bylo jako alternativní možnost diskutováno zavádění základních příjmových garancí, například bezpodmínečný příjem, který by nahradil jiné formy veřejných transferů bez jakéhokoli měření majetkových poměrů nebo pracovních požadavků. Náklady tohoto řešení by ovšem mohly být velmi vysoké a jeho efekt na pracovní motivaci by měl být také velmi pečlivě vyhodnocen. Experimenty s různými formami garancí základního příjmu, které momentálně v některých zemích probíhají nebo se plánují, mohou nabídnout určité důkazy umožňující lépe posoudit užitečnost a proveditelnost tohoto druhu schématu.