Hlavním důvodem pro širší zavedení hudební výchovy do výuky je přínos pro ostatní předměty, v nichž by se žáci díky hudbě mohli zlepšovat.
Debata o pravdivosti tzv. Mozartova efektu, podle kterého žáci věnující se hudbě dosahují lepších výsledků ve škole, vyvolala úvahy o tom, zda existuje příčinný vztah mezi studiem hudby a dosahováním dobrých výsledků v jiných disciplínách. Existují i další výhody působení hudby na jedince? Je to jen náhoda, nebo má hudba skutečně zásluhu na tom, že jsou „hudebníci“ studijně nadanější?
Výsledky některých studií rozhodně poukazují na důležitost a přínos hudebního vzdělávání pro jedince a společnost. Vědecké důkazy o tom, že studium hudby může vyvolat pozitivní změny v mozku, mohou vysvětlovat to, proč větší míra zařazení hudební výchovy v procesu vzdělávání podporuje zároveň i výkony v jiných předmětech, např. v matematice či jazycích.
Ať se tomuto tvrzení přikloníme, či ne, hudba může být přínosná mnoha jinými způsoby. Někteří tvrdí, že pocit pospolitosti, vyvolaný společenským aspektem hudební tvorby, může dětem nabídnout správné emocionální pozadí napomáhající jejich rozvoji. Hudba nabízí také důležité přenosné kompetence, využitelné v kariéře a profesním rozvoji člověka. Kromě smyslu pro týmovou práci a cvičení vytrvalosti ovlivňuje provozování hudby i schopnost řešení problémů, pozornost, důkladnost a analytičnost a pomáhá rozvoji dalších dovedností podstatných pro profesní život. Díky dovednostem, které je činí pohotovými a přizpůsobivými, jsou hudební absolventi vždy hodnotnými zaměstnanci.
Hudební aktivity také jako prostředek ke snižování sociální nerovnosti
Někdy je hudební a umělecké vzdělávání vnímáno spíše jako luxusní dodatek ve školním programu než jako integrální součást kmenového kurikula. V některých částech Evropy je odpovědnost za hudební vzdělávání ze škol vyjmuta a hudební vzdělávání je nabízeno jen jako volitelná mimoškolní aktivita. Zatímco vzdělávací programy v povinné školní docházce mají zajistit rovné příležitosti ve vzdělávání, takový přístup k postavení hudebního vzdělávání mimo školu může vést ke vzniku nerovných podmínek a posílit sociální nerovnosti.
Ve prospěch toho, že by rovné příležitosti k hudební výchově měly být prioritou, svědčí projekty jako venezuelský El Sistema, který od roku 2005 přivedl k hudebnímu vzdělávání nejvíce dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a měl mimořádné výsledky. Uvedl ve známost později věhlasný symfonický orchestr mladých Simón Bolívar Youth Orchestra a stál i u objevu nyní vysoce renomovaného dirigenta Gustava Dudamela. Projekt podnítil další aktivity, které se posléze staly modelem pro mnoho dalších zemí včetně Kanady, Portugalska či Skotska.
Webový portál Youth Wiki uvádí další pozitivní příklady přínosů získaných prostřednictvím podpory investic do kultury. Řadu z nich lze nalézt ve Skandinávii. Například Švédsko v roce 2009 stanovilo řadu cílů kulturní politiky podpořených přesvědčením, že „kultura má být dynamická, podnětná a nezávislá síla, založená na svobodě vyjadřování. Každý má mít příležitost účastnit se kulturního života“. Evropská unie se v posledních letech také pokouší zlepšit financování umění zahajováním mnoha programů, jako například Music Moves Europe v roce 2015.
Zůstane hudební vzdělávání popelkou mezi předměty?
Zpráva Eurydice o délce vyučování pro jednotlivé předměty ukazuje v porovnání času na výuku matematiky a umění dost velký nepoměr. V době, kdy se má zvýšit zaměření na předměty STEM, upřednostňují školy výuku základních předmětů na úkor předmětů, které u dětí podporují tvořivost a invenci. Připravovaná zpráva Eurydice o migrantech zdůrazňuje skutečnost, že evropské země žákům-migrantům zpravidla poskytují podporu při učení jazyků a jiných základních předmětů, ale možná ignorují důkazy ve prospěch toho, že s integrací dětí, včetně znevýhodněných, a s jejich školním výkonem může významně pomoci hudba.
Školní financování umělecké a hudební výchovy je ve světě sníženo na znepokojující úroveň. Pro ty, kdo věří v utváření politik na základě důkazů, je definitivně načase, aby něco změnili. Důkazy ukazují, že čas strávený hudební činností či uměním daleko od jevů majících negativní vliv na učení dětí přispívá ke zvýšení výsledků ve vzdělávání a pomáhá ve vývoji plnohodnotných občanů. Proto je možná načase hlasitěji se hlásit o navýšení hudební výchovy ve školách.