pro vzdělávání

Článek přináší popis některých z klíčových kompetencí v novém finském kurikulu, které bylo celostátně zavedeno ve školním roce 2016/2017.

Text charakterizuje cílová zaměření kompetencí Přemýšlení a učení se učit, Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření, Péče o sebe a druhé, řízení každodenního života a Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti, a to v 1. a 2. ročníku. Popsány jsou také úkoly spojené se vzděláváním v přechodné fázi mezi předškolním a základním vzděláváním.
 
Přechod z předškolního do základního vzdělávání
 
Přechod dítěte z předškolního do základního vzdělávání vyžaduje systematickou spolupráci mezi pracovníky předškolního vzdělávání a pracovníky v 1. a 2. ročníku školy. Obě skupiny pedagogů musejí být obeznámené s učebním prostředím, pracovními metodami a příslušnými dokumenty předškolního a základního vzdělávání. Důležitá je spolupráce a budování vzájemné důvěry s rodiči. V úvahu je třeba brát celkovou situaci, studijní schopnosti a potřeby každého dítěte. V případě potřeby je na začátku základního vzdělávání každému dítěti zajištěna podpora při učení a školní docházce. Rovněž je třeba zvážit, jaké mají děti možnosti účasti na ranních a odpoledních aktivitách nebo družinách. Děti jsou povzbuzovány k tomu, aby byly hrdé na dovednosti, které se naučily během předškolního vzdělávání. Jsou také povzbuzovány k tomu, aby se zapojily do nové skupiny a spolupracovaly s dospělými, s nimiž se v novém prostředí setkávají.
 

1. a 2. ročník – přerod v žáka

 
Vyučování a vzdělávání v 1. ročníku je založeno na schopnostech, které děti získaly během předškolního vzdělávání a jemu předcházejícího vzdělávání a péče v období raného dětství. Zvláštním úkolem 1. ročníku je napomáhat žákům při vytváření pozitivního obrazu sebe samých jako učících se a jako žáků a učit je dovednostem potřebným pro nadcházející učení. Na začátku základního vzdělávání je obzvláště důležité sledovat pokrok každého žáka, aby bylo zajištěno, že bude schopen ve studiu pokračovat.
 
Důležité je to, aby každý žák dostával povzbudivou zpětnou vazbu a aby měl příležitost prožít pocit úspěchu a radosti z učení. Žáci jsou vyzýváni k tomu, aby projevovali své zájmy a objevovali nové. Výuka je plánována tak, aby byla dostatečně podnětná s ohledem na potřeby každého žáka. Žádná forma šikanování nebo diskriminace nesmí být ve škole tolerována. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se naučili spolupracovat, byli nezávislí a přebírali zodpovědnost za vlastní úkoly. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji jazykových, sociálních a motorických dovedností, rozvoji paměti a individuálnímu tempu vývoje každého žáka. Cílem je identifikovat všechny vývojové a učební potíže v rané fázi a poskytnout včasnou podporu. Ve školní práci je kladen důraz na ilustrativní a funkční přístupy, hraní a hravé učení, představivost a vyprávění příběhů. Ve spolupráci s rodiči jsou děti podporovány v začátcích své školní docházky a při svém žákovském růstu.
 
V 1. a 2. ročníku jsou výukové moduly předškolního vzdělávání nahrazeny předměty, avšak způsob výuky může z větší části zůstávat jednotný. Samostatná žákovská iniciativa, dovednosti týmové práce a schopnost porozumět propojení mezi tématy jsou podporovány pomocí multidisciplinárních učebních modulů. To zároveň otevírá více příležitostí pro spolupráci s předškolním vzděláváním i s tím ve vyšších ročnících.
 
Klíčové kompetence v 1. a 2. ročníku
 
Základ klíčových kompetencí je položen během předškolního vzdělávání a v jemu předcházejícím období vzdělávání a péče v raném dětství i v prvních ročnících základního vzdělávání. Rozvoj kompetencí v tomto období má za cíl zlepšit u žáků sebepoznání a sebeúctu, formování osobní identity a udržitelný způsob života. Od samého začátku je důležité, aby škola každému žákovi poskytovala prostředí interaktivního a povzbudivého společenství, ve kterém žák cítí, že je vnímán, přijat a oceňován. Škola podporuje udržitelný způsob života, především tím, že poskytuje pozitivní příklady. Při podpoře udržitelného způsobu života je důraz kladen na schopnost žáků spolupracovat, na vnímání kulturní rozmanitosti místní komunity, pohyb v přírodě a posílení vztahu žáků k přírodě.
 
Přemýšlení a učení se učit
Školní práce vychází z prožitků, postřehů a otázek žáků samotných. Musí existovat prostor pro reflexi, vhled, objevování, vynalézavost, představivost a radost z učení. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby kladli otázky, naslouchali, důkladně pozorovali, nacházeli informace, společně vytvářeli a rozvíjeli nové myšlenky a prezentovali výsledky své práce. Řešení věkově přiměřených problémů a výzkumné úkoly napomáhají stimulovat zvědavost žáků a jejich zájem o jevy okolního světa a zlepšují jejich schopnost analyzovat, pojmenovávat a popisovat prvky v okolním prostředí. Žáci jsou také povzbuzováni ke zkoumání svých postřehů a k pochopení, že informace někdy mohou být nejasné či protikladné.
Žáci procvičují plánování své vlastní a společné práce, stanovování cílů a hodnocení své práce. Spolu s učitelem se zamýšlejí nad svým úspěchem ve školní práci a kritérii úspěchu. Žáci jsou vedeni k uvědomování si vlastního pokroku, poznání svých vlastních silných stránek jako žáků a k tomu, aby se ze svých úspěchů radovali. Mohou-li během studia žáci volit, je s nimi tato volba probírána, což jim pomáhá pochopit, co různé možnosti obnášejí.
Rozmanité fyzické aktivity a cvičení pro zlepšení motorických dovednosti podporují rozvoj myšlení a učení. Rozvoj paměti, představivosti a etického a estetického myšlení je podporován pohádkami a příběhy, hrami, dětskými rýmovačkami, písněmi, hrou, různými uměleckými formami a rozličnými způsoby interakce.
 
Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření
Žáci jsou povzbuzováni a vedeni k tomu, aby se zapojili do pozitivní interakce a spolupráce. Vyučovací hodiny, oslavy, hry, školní přestávky a spolupráce v rámci školy i mimo ni poskytují příležitost k živé interakci s různými lidmi. Se žáky se zachází s respektem, přičemž se učí laskavosti a dobrému chování.
Žáci jsou vedeni k tomu, aby si vážili tradic a zvyklostí své rodiny a komunity, stejně jako tradic a zvyklostí druhých. Během školní práce žáci poznávají místní kulturní prostředí a jeho kulturní rozmanitost. Mají příležitost seznámit se s kulturním dědictvím, uměním a jinými kulturními obsahy a procházet mezinárodními zkušenostmi. Se žáky je důležité diskutovat o tom, jak mohou své okolí a jeho kulturu ovlivňovat. Žáci se seznámí s hlavními zásadami Úmluvy OSN o právech dítěte a zamýšlejí se nad jejich významem pro vlastní život a činy.
Při školní práci dostávají žáci příležitost vyjadřovat sami sebe a svůj pohled na pro ně důležitá témata prostřednictvím různých způsobů prezentace. U žáků se podporuje potěšení z toho, že ve svých manuálních a fyzických dovednostech dosahují pokroku a k tomu, aby procvičovali různé formy prezentace a vystupování. Představivost, kreativita a sebevyjádření jsou podporovány například prostřednictvím hry, dobrodružství, hudby, dramatu, tvorby příběhů, mediálních prezentací, vizuálního výrazu, řemesel, stavebních projektů a dalších prací.
 
Péče o sebe a druhé, řízení každodenního života
Začátek školní docházky vyžaduje nové dovednosti v sebeobsluze a vyšší úroveň samostatnosti. Školní práce zahrnuje řešení věku přiměřených úkolů ve třídě a školní komunitě. Stále větší důraz je kladen na společná pravidla, dobré chování a povzbuzující zpětnou vazbu. Žáci se učí chápat pojmy související s časem a místem i jejich praktický význam. Žáci procvičují rozeznávání a vyjadřování svých emocí a rozvíjejí emocionální dovednosti, například prostřednictvím her a dramatu.
Žáci se ve škole učí základnímu chápání pohody vlastní i těch druhých, bezpečnosti a hladkého průběhu každodenního života. Pozornost je věnována samostatnosti a bezpečnému pohybu žáků v prostředí, používání ochranného a bezpečnostního vybavení a zlepšování dovedností a znalostí žáků jako chodců a cyklistů. Žáci také procvičují vhodná opatření v nebezpečných situacích a vyhledání pomoci. Spolu s učitelem žáci pozorují běžné technologie a jejich význam v každodenním životě a učí se technické prostředky používat bezpečně. Společně jsou rozebírány vznikající spotřební návyky žáků. Žáci se také učí pozorovat reklamu a vliv médií a zvažují různé možnosti pro plánování vlastního využití peněz. Žáci jsou vedeni k tomu, aby byli kritickými spotřebiteli. Žáci jsou také vedeni k přemýšlení o tom, co pro spotřebitele a pro ně samotné znamená rozhodovat se ekonomicky, rozumně a šetrně k životnímu prostředí.
 
Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti
Od prvního ročníku se žáci podílejí na hodnocení a dalším plánování svého studia a cílů a pracovních postupů své třídy, na organizaci a pohodlí školního vybavení a na záležitostech týkajících se stravování, přestávek, slavností, výletů a jiných školních událostí. Se žáky se diskutují pojmy spravedlnost, rovnost a reciprocita. Prostřednictvím vlastních zkušeností se žáci seznamují s pravidly a s praktickou realizací demokratické činnosti. Žáci bývají členy žákovské rady a mají příležitost se v souladu se svým věkem a schopnostmi podílet na rozhodování, která se jich týkají. Spolu s učitelem se žáci zabývají tím, co pro ně znamená spravedlivá a udržitelná budoucnost ve vlastní zemi a ve světě a jak mohou k budování takové budoucnosti přispět.
 
Záležitosti podléhající místnímu rozhodnutí
 
Poskytovatel vzdělávání rozhoduje o následujících aspektech kurikula a vymezuje je:

• jakým způsobem je podporován přechod žáků z předškolního vzdělávání a z 2. do 3. ročníku;

• postupy ve fázi přechodu;

• vyžadovaná spolupráce, rozdělení povinností a odpovědností;

• jaké jsou specifické charakteristiky a úkoly 1. a 2. ročníku a související místní zaměření a jak se implementace úkolů monitoruje a rozvíjí;

• jaké jsou cíle klíčových kompetencí v 1. a 2. ročníku, případně jejich místní zaměření, a jak je rozvoj klíčových kompetencí žáků v 1. a 2. ročníku podporován;

• jaké jsou cíle a klíčový obsah každého předmětu v 1. a 2. ročníku;

• jaké jsou možné specifické prvky vztahující se k učebnímu prostředí a pracovním přístupům, jakož i vedení, diferenciaci, podpoře a hodnocení učení v 1. a 2. ročníku.