Giovanni Maria Semeraro, která působí jako statistik na Ředitelství OECD pro vzdělávání, se zamýšlí nad současným stavem odborného vzdělávání a jeho budoucí rolí. Ve svém článku shrnuje nově zveřejněnou studii OECD Education Indicators in Focus, konkrétně její část věnovanou vyššímu sekundárnímu vzdělávání.
Odborné vzdělávání je často vnímáno jako vzdělávání pro žáky s horšími výsledky ve vzdělávání nebo jako alternativa pro ty, kteří odejdou z jiných vzdělávacích programů. Tradičně bylo spojeno s technickým vzděláváním, ale i se skutečností, že absolventi těchto programů mají nižší příjmy než absolventi všeobecného vzdělávání. Jak vyplývá z nově zveřejněné studie OECD Education Indicators in Focus, je odborné vzdělávání daleko atraktivnější, než bychom si mohli myslet. Data ukazují, že v řadě zemí existují silné systémy odborného vzdělávání.
Podíl žáků v odborném a všeobecném vzdělávání
V roce 2016 byla skoro polovina (44 %) všech žáků vyššího sekundárního vzdělávání zapsaná v programech odborného vzdělávání. V Rakousku, České republice, Finsku, Nizozemsku, Slovenské republice a Slovinsku se podíl žáků v odborném vzdělávání pohyboval kolem 70 %. Pro porovnání, Argentina a Irsko na této úrovni nenabízí žádné programy odborného vzdělávání. V Brazílii, Kanadě a Indii se odborného vzdělávání účastní méně než 10 % všech žáků vyššího sekundárního vzdělávání.
Jak vyplývá z výsledků mezinárodního šetření PISA, do odborného vzdělávání vstupují žáci s horšími výsledky vzdělávání, v průměru je napříč zeměmi OECD podíl žáků s horšími výsledky ve vzdělávání dvojnásobný (41 %) oproti žákům ve všeobecně vzdělávacích programech (21 %).
Autorka textu k tomu dodává: „Špatné výkony snižují motivaci žáků a zvyšují pravděpodobnost předčasných odchodů ze vzdělávání. Právě žáci v programech vyššího sekundárního odborného vzdělávání dokončují své studium méně často než jejich vrstevníci ve všeobecně vzdělávacích programech, což má důsledky i při jejich uplatnění a chování na trhu práce.“
Ve všech zemích kromě Portugalska lze zaznamenat vyšší podíl žáků, kteří dokončili vyšší sekundární vzdělání v programech zaměřených na všeobecné vzdělávání, oproti žákům odborného vzdělávání. Programy nabízející všeobecné vzdělávání dokončilo v průměru 82 % žáků, programy odborného vzdělávání pouze 69 %. V Estonsku, Lucembursku a Norsku byl největší rozdíl mezi podílem úspěšných absolventů všeobecného a odborného vyššího sekundárního vzdělávání, pohyboval se kolem 34 procentních bodů.
Výhody odborného vzdělávání a přípravy
Odborné vzdělávání přitahuje nejen slabší žáky, ale i žáky a dospělé, kteří chtějí získat odborné dovednosti, aby si zvýšili možnost svého uplatnění na trhu práce, nebo žáky, kteří poté chtějí vstoupit do terciární úrovně. Během roku 2008, v období ekonomické recese, přispělo odborné vzdělávání a příprava k významnému snížení počtu mladých nezaměstnaných v Rakousku, Německu a Švýcarsku.
Proto stále více zemí vnímá výhody silných odborných systémů, které připravují žáky pro vstup na trh práce, a snaží se zvyšovat jejich relevanci a atraktivitu. Jako silné systémy odborného vzdělávání označuje autorka článku ty, které nabízejí flexibilní kurikula, poskytují žákům kariérové poradenství, pomáhají žákům při vstupu na trh práce, nabízejí vyšší úrovně kvalifikací v rámci dalšího, ale i terciárního vzdělávání.
Autorka se domnívá, že nejvýhodnější jsou programy kombinující výuku ve škole a na pracovišti. Ze studie OECD vyplývá, že pouze 11 % žáků na vyšší sekundární úrovni (nebo také jeden ze čtyř žáků odborného vzdělávání) absolvuje právě takového programy. V Maďarsku a Lotyšsku jsou všechny programy odborného vzdělávání kombinované, v Dánsku, Německu a Švýcarsku se více než 80 % všech žáků vyššího sekundárního odborného vzdělávání účastní takových typů programů. Autorka věří, že tyto programy mají v době rychlých změn na trhu práce velký potenciál: „Žáci získají teoretické i praktické dovednosti, firmy a podniky získají pracovníky, kteří mají dovednosti odpovídající potřebám trhu práce a znají postupy využívané přímo v dané firmě (…) V dobách, kdy mizí doposud běžná povolání nebo dochází k jejich výrazné transformaci, může odborné vzdělávání a příprava zajistit, aby si budoucí pracovníci osvojili dovednosti, které jsou potřebné na trhu práce.“