Rozvoj dítěte jako žáka: finské kurikulum a oblasti kompetencí ve 3. až 6. ročníku

Článek přináší popis některých z klíčových kompetencí v novém finském kurikulu, které bylo celostátně zavedeno ve školním roce 2016/2017.

Text charakterizuje cílová zaměření kompetencí Přemýšlení a učení se učit, Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření, Péče o sebe a druhé, řízení každodenního života a Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti, a to od 3. do 6. ročníku. Popsány jsou také úkoly spojené se vzděláváním v přechodné fázi mezi 2. a 3. ročníkem.
 
Přechodná fáze mezi 2. a 3. ročníkem
 
Vedle obecného úkolu základního vzdělávání plní každý ročník svůj specifický úkol. K plnění tohoto úkolu musí být brán v úvahu věk a vývojové stadium žáků. V jednotlivých fázích vzdělávací cesty žáků musí být zajištěn rovněž hladký a bezpečný přechod.
 
Ve fázi přechodu je důležité zajistit základní dovednosti žáků potřebné pro vzdělávání a posílit sebevědomí každého dítěte jako žáka. U žáků je zejména potřebné podporovat rozvoj čtení, psaní a matematiky, jakož i jejich vzdělávacích dovedností. Stále větší důraz je kladen na posílení dovedností samostatné i týmové práce a na to, aby se žáci učili přebírat zodpovědnost. Úspěch ve školní práci musí být podporován společně s rodiči. Žáci a jejich rodiče musejí být informováni o školou nabízeném jazykovém programu, o úpravě studia, o nových předmětech začínajících v těchto ročnících a volitelných a fakultativních studiích. Studijní požadavky a případná nutnost zapojení se do nové skupiny žáků jsou reflektovány spolu se žáky a jejich rodiči.
 
Před nástupem žáka do 3. třídy musí být provedeno přezkoumání rozhodnutí o zvláštní podpoře žáka vyžadované právními předpisy.
 
3. až 6. ročník – rozvoj dítěte jako žáka
 
Zvláštním úkolem 3. až 6. ročníku je rozvíjet u žáků dovednosti, které se vztahují k učení, k tomu, jak se učit, jak rozeznávat a rozvíjet osobní studijní návyky a dovednosti. Žáci jsou vedeni k sebepoznání, rozpoznávání a ochraně svých hranic a práv, k péči o svou vlastní bezpečnost. Vedeni jsou rovněž k chápání svých povinností a odpovědností a k vyjadřování svých názorů a konstruktivní interakci. Žádná forma šikany nebo diskriminace nesmí být tolerována. Zájem žáků o etické a mravní otázky je podporován navozením příležitostí k diskusi, reflexi a praktické účasti a přebírání odpovědnosti. Žáci jsou vyzýváni k tomu, aby se rozhodovali na základě svých osobních výchozích stanovisek a vyhýbali se možnosti voleb podle pohlaví. Zvláštní pozornost je věnována tomu, zda žáci potřebují poradenství a podporu.
 
Vyučování a učení ve 3. až 6. ročníku posiluje a doplňuje základní znalosti a dovednosti získané v dřívějších ročnících a podporuje nabývání nových znalostí a dovedností. Počet předmětů se zvyšuje. Je třeba vynaložit úsilí pro nalezení přirozených možností integrované výuky. Zavádění multidisciplinárních vyučovacích modulů podporuje spolupráci mezi předměty a nabízí možnosti pro získání zkušeností důležitých pro věk žáků. Vyučovací moduly nabízejí příležitost k aktivnějšímu učení v různém prostředí, a to prostřednictvím učení se vlastní činností i prostřednictvím učení založeného na dotazování. Zvyšuje se podíl žáků na plánování modulů. Vyučovací moduly nabízejí příležitosti ke spolupráci, vlastnímu vyjádření a aktivitám užitečných komunitě.
 
Klíčové kompetence ve 3. až 6. ročníku
 
Tato část popisuje cílová zaměření podstatná pro 3. až 6. ročník. Vyučování a učení klíčových kompetencí systematicky pokračuje. Cílem je to, aby se rozvíjením těchto kompetencí u žáka rozvíjelo sebepoznání, sebeúcta a formování osobní identity. Identita se rozvíjí ve vzájemné interakci s ostatními a okolím. Přátelství a pocit žáka, že je svými spolužáky přijímán, je velmi důležité. Tato doba je obzvláště příhodná pro rozvoj přijetí udržitelného způsobu života a uvažování nad potřebami udržitelného rozvoje.
 
Přemýšlení a učení se učit
Vyučování a učení posilují schopnost žáků klást otázky a samostatně či společně se spolužáky na ně nacházet odpovědi pozorováním a využíváním různých zdrojů informací a druhů nástrojů. Žáci se také učí rozeznávat rozlišné pohledy na danou problematiku, získávat nové vhledy a postupně rozvíjet vlastní dovednost kritického posuzování. Žáci jsou vedeni ke vnímání interakce a spojitosti mezi problémy. Jsou povzbuzováni k tomu, aby naslouchali názorům ostatních a zároveň reflektovali své vnitřní znalosti. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali, že informace mohou být tvořeny mnoha způsoby, například vědomým přemýšlením nebo intuitivně na základě osobních zkušeností. Učení založené na interakci, zejména vzájemné učení je využíváno mnoha způsoby, které u žáků posilují dovednosti skupinové práce. Dovednosti myšlení jsou trénovány zařazením problémových úloh a úloh s logickým uvažováním a pracovních přístupů, jež využívají a podporují zvědavost, představivost, invenci a učení se konáním. Žáci jsou pobízeni k tomu, aby při hledání kreativních řešení využívali svou představivost a překračovali stávající hranice.
Kompetence k učení se zdokonalují ve všech studijních situacích. Žáci jsou vedeni k tomu, aby rozeznávali pro ně nejvhodnější způsoby učení a věnovali pozornost svým studijním technikám. Žáci se podílejí na plánování své školní práce, stanovování cílů a hodnocení své práce a pokroku. Jsou vedeni k tomu, aby sledovali, jak dokončování úkolů pravidelně ovlivňuje jejich pokrok, a aby rozpoznávali své silné stránky a rozvojové potřeby. Žáci jsou podporováni ve vnímání cílů a voleb týkajících se jejich studia a jsou povzbuzováni k tomu, aby je diskutovali s rodiči.
 
Kulturní kompetence, interakce a sebevyjádření
Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali a vážili svých společenských, kulturních, náboženských, ideologických a jazykových kořenů a aby uvažovali o významu vlastního původu a o tom, jaké místo v řetězu generací zaujímají. Během školní práce se žáci seznamují s minulostí a současnou kulturou školní komunity a jejich regionu, jakož i s kulturním prostředím, jeho změnami a rozmanitostí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby kulturní dědictví poznávali a vážili si ho a sami se na vytváření kultury podíleli. Žáci mají příležitost prožívat a interpretovat umění a kulturu. Ve 3. až 6. ročníku je důležité analyzování mediální kultury a rozpoznání a reflektování mediálních dopadů. Žáci se naučí porozumět významu smluv o lidských právech ve společnosti a ve světě, zejména se seznámí s Úmluvou OSN o právech dítěte. Žáci jsou vedeni k dodržování a hájení lidských práv.
Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby zkoušeli různé způsoby vyjadřování a užívali si pocit radosti z osobních aktivit spojených se sebevyjádřením. Dostává se jim příležitosti k mezinárodní spolupráci a srovnávání různých kultur a zvyků. Žáci se učí používat plynule svůj mateřský jazyk i různé další jazyky. Jsou povzbuzováni k užívání byť i omezených jazykových dovedností k sebevyjádření. Všestrannými způsoby jsou procvičovány interakce, sociální dovednosti a slušné chování. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se dokázali vcítit do ostatních a vidět věci z různých úhlů. Škola vytváří inspirativní příležitosti k uplatňování sociálních dovedností a invence, dovedností plánování a vyjádření vlastních postojů i manuálních dovedností. Žáci jsou pobízeni k tomu, aby si vážili svého těla a používali ho k vyjádření emocí, názorů, myšlenek a nápadů.
 
Péče o sebe a druhé, řízení každodenního života
V rámci školní práce mají žáci možnost procvičovat si řízení času, dobré chování a další praktiky, které podporují pohodu a bezpečnost života jich samotných i jejich komunity. Žáci se učí přebírat zodpovědnost za čistotu, pohodlí a atmosféru svého učebního prostředí a podílet se na vymezování společných pravidel školní komunity a rozvoji metod jejich provádění. Společná práce umožňuje žákům rozvíjet emocionální a sociální dovednosti. Zúčastněním se ve společných hrách a týmové práci se žáci mohou naučit chápat význam pravidel, dohod, důvěry a činit rozhodnutí. Je podporován nezávislý pohyb žáků v jejich širším okolí a ve veřejné dopravě. Zvláštní pozornost je věnována dovednostem bezpečné jízdy na kole a zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti ostatních občanů na silnicích. Žáci jsou vedeni k používání vhodných bezpečnostních a ochranných pomůcek a učí se rozpoznat klíčové symboly týkající se bezpečnosti. Se žáky je probírána důležitost ochrany soukromí a osobních hranic, učí se, jak chránit sami sebe. Žáci procvičují vhodné jednání v různých situacích ohrožení a rizika.
Při vyučování a učení je zkoumána rozmanitost a význam technologie. Žáci se dozvídají o technologickém vývoji a jeho dopadech na různé oblasti života a mnohá prostředí. Jsou vedeni k zodpovědnému a bezpečnému využívání technologie a jsou pobízeni k tomu, aby se zamýšleli nad souvisejícími etickými otázkami. Žáci se seznamují s postupy udržitelné spotřeby. Zkoumají význam sdílení, zdrženlivosti a úspornosti, plánování vlastního hospodaření a procvičují dovednosti s tímto související. Jsou jim poskytovány rady ohledně spotřebitelského chování a kritického zkoumání dopadu reklam a médií. Žáci jsou vedeni k tomu, aby své osobní volby zvažovali z hlediska udržitelné budoucnosti.
 
Účast, spoluodpovědnost a budování udržitelné budoucnosti
Vyučování a učení vytvářejí základ pro pěstování zájmu žáků o školní komunitu a společnost. Žáci reflektují otázky a situace týkající se udržitelného rozvoje, míru, rovnosti a demokracie, lidských práv, a to zejména práv dětí. Praktické akce, prostřednictvím kterých mohou žáci osobně pracovat na pozitivní změně, jsou se žáky probírány a uskutečňovány. Žáci jsou vedeni k tomu, aby si všímali vlivu médií na společnost a procvičovali se ve využívání médií jako prostředků vlastního zapojení.
Žáci dostávají příležitost učit se v praxi tomu, jak spolupracovat, řešit konflikty a hledat řešení a rozhodovat se ve vlastní třídě a při různých situacích během studia i v rámci celé školní komunity. Příležitosti umožňující získat pozitivní zkušenost z účasti a aktivního začlenění posiluje pospolitost ve škole. Zkušenosti spojené s rovností, inkluzí a sounáležitostí přispívají k utváření důvěry. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby se účastnili aktivit studentských rad a školních klubů, např. environmentálních nebo jiných forem akcí, které nabízí škola nebo místní komunita, kde se mohou naučit dovednostem důležitým pro aktivní účast ve společnosti a postupně se také naučit přijímat větší odpovědnost. Na základě osobního vztahu k přírodě si žáci uvědomují důležitost ochrany životního prostředí. Jsou vedeni k chápání významu své volby, způsobu života a svého jednání nejen pro ně samotné, ale také pro komunitu, společnost a přírodu.
 
Záležitosti podléhající místnímu rozhodnutí
 
Poskytovatel vzdělávání rozhoduje o následujících aspektech kurikula a vymezuje je:

  • způsob podpory při přechodu žáků z 2. do 3. ročníku a z 6. do 7. ročníku:

    • postupy ve fázi přechodu;

    • vyžadovaná spolupráce, rozdělení povinností a odpovědností;

  • jaké jsou zvláštní charakteristiky a úkoly 3. až 6. ročníku (popisy v kmenovém kurikulu mohou být použity jako takové) a související místní zaměření, jak je implementace úkolů monitorována a rozvíjena;

 

  • jaké jsou cíle klíčových kompetencí ve 3. až 6. ročníku (popisy cílů v kmenovém kurikulu mohou být použity jako takové) a související místní zaměření, jak je rozvoj klíčových kompetencí žáků v 3. až 6. ročníku podporován;

  • jaké jsou cíle a klíčový obsah každého předmětu ve 3., 4. a 5. ročníku;

možné zvláštní charakteristiky vztahující se k učebnímu prostředí a pracovním přístupům, k poradenství, diferenciaci, podpoře a hodnocení učení ve 3.–6. ročníku.